Jasné slovo ministra vnitra

Rezonuje mi ten výrok nového spolkového ministra vnitra Seehofera v mysli stále neodbytněji. Pravil, že islám k Německu či do Německa nepatří. V dnešní prapodivné době věta odvážná, leč pravdivá.

 Horst Seehofer to řekl v pátek 16/3 deníku Bild, jak je patrné z nadpisu na jeho serveru:

Co tím myslel? To vyplyne z jeho následného upřesnění, které může znít banálně, ale má zásadní význam.

Především, upozorňuje ministr, Německo bylo formováno křesťanstvím. Co tento prostý fakt znamená? Neděli jako volný den (den Páně), křesťanské svátky a rituály (Velikonice, Letnice neboli Svatodušní svátky, Vánoce).

Seehofer samozřejmě konstatuje, že muslimové žijící v Německu ke Spolkové republice patří, nicméně dodává to nedůležitější: To ale neznamená, že bychom se z falešné ohleduplnosti měli vzdát svých tradic a zvyků.

Falešná ohleduplnost po mém soudu úzce souvisí s politickou korektností. A ta je schopná vygenerovat neuvěřitelně zvrhlé nápady, byť maskované dobrými úmysly. Už před časem se objevily zprávy, že tam či onde (na Západě) se tisknou pohlednice s nápisem Šťastné svátky (Happy Holidays) místo Veselé Vánoce (Merry Christmas) – s důrazem na předložku „místo“ (ve smyslu  náhradou za). Aby se snad necítili dotčeni ti, kdo Vánoce neslaví.

Samozřejmě – budu-li chtít přát svým židovským přátelům radostnou Chanuku (připadající obvykle na prosinec občanského roku), nebudu jim posílat vánoční pohlednici. Leč o to zde nejde. Jádro pudla je v tom, že se nesmíme vzdát svých tradic a zvyků (posílání autentických vánočních pohlednic například) jenom proto, že v naší zemi žijí lidé, kteří praktikují jiné tradice.

Oni jsou povinni podřídit se nám, nikoli my jim. Podřídit ve smyslu respektovat naše tradice, nikoli nahradit je svými. 

Ve Spojeném království žije značné množství cizinců (řádově několik milionů) pocházejících ze zemí, kde se jezdí vpravo. Mají se podřídit britské tradici jezdit vlevo, anebo prosazovat jízdu vpravo. A měli by jejich pokusy o zavedení jízdy vpravo Britové akceptovat? V žádném případě!

Myslím, že o tom ministr Seehofer v principu mluvil – vlastně i varoval. O respektu menšiny vůči pravidlům většiny. Není možné připustit, aby cizinci v hostitelské zemi postupně přetvářeli způsob života společnosti ke svému obrazu.

Ne, nemaluji muslimské čerty na zeď. Jen připomínám, že myšlenky nového spolkového ministra vnitra otištěné v Bildu stojí za hlubší zamyšlení a měly byt brány vážně.

Řečeno zjednodušeně: v Izraeli žije muslimů zhruba pětina populace, nesrovnatelně víc než v Německu. Přesto izraelským znakem nepřestává být menora, na vlajce zůstává Davidova hvězda a jako národní hymna zní Hatikva. Prostě, Izrael kvůli tomu, že má silnou muslimskou menšinu nepřestal být židovským státem.

Mějme to na mysli i v Evropě.