Jako když hoří nebe

Často chodím v době, kdy slunce zachází za hory, k oknu naší kuchyně, z něhož je skvělý výhled na západní obzor. Čas od času se naskytne pohled, který znamená jediné: přijít ještě jednou s fotoaparátem.

Mám ve své kolekci řadu pozoruhodných snímků, které by možná stály za zveřejnění, ale vždycky se najde něco, co mi připadá zajímavější. Tentokrát jsem ale neodolal.

Záběr je ze čtvrtečního (16/6) večera, čas kolem deváté večer. Už když jsem do kuchyně přicházel, vypadalo to, že hoří. Část oblohy a vzdálený horizont zaplavila barva ohně. V dáli za horami je Německo. Obraz působil tak, jako by bylo v jednom plameni.

Nebylo. Valily se přes něj dešťové mraky. Za dvě hodiny začalo pršet i za našimi okny. To jen příroda přidala další dílo do své působivé galerie.

•

... jako kdyby hořelo nebe