Jaká je budoucnost planety?

Podtitulek: Co si o tom myslí fanatik do arabské kávy? Tak se sám na svém Twitteru označil Avi Jorisch. Podnikatel, aktivista a publicista, starší spolupracovník prestižního zahraničněpolitického think tanku AFPC.

AFPC je zkratka pro American Foreign Policy Council (Americká rada pro zahraniční politiku). Podle svého webu byla založena v roce 1982 a „hraje zásadní roli v debatě o zahraniční politice USA“. Jako nezisková organizace je zaměřena na „poskytování informací těm, kdo vytvářejí nebo ovlivňují zahraniční politiku Spojených států“.

Avi Jorisch publikoval na webu listu The Jerusalem Post 18. března mimořádně pozoruhodný článek nazvaný „10 reasons why the Earth's future is better than you think“ (10 důvodů proč je budoucnost Země lepší, než si myslíte).

Vlévá do mysli všem skeptikům jistou naději, že Země (ačkoli se nezadržitelně blíží ke svému zániku – názor LS) má jistou naději. Z čeho Jorisch vychází? Ze statistických čísel, která jsou k dispozici v deseti oblastech týkajících se života na naší planetě.

Pojďme se s nimi stručně seznámit.

(I)

KLESÁ EXTRÉMNÍ CHUDOBA

V posledních třech desetiletích došlo k obrovskému poklesu počtu lidí žijících z 1,90 dolaru na den. V roce 1990 byly dvě miliardy z 5,28 miliardy lidí na světě, tedy téměř 38 %, pod hranicí extrémní chudoby. Do roku 2019 se toto číslo snížilo na 648 milionů ze 7,68 miliardy, což je přibližně 8,4 % světové populace.
To je o to pozoruhodnější, že ještě v roce 1820 žily podle ekonoma Michaila Moatsose (nizozemský vědec - LS) v extrémní chudobě tři čtvrtiny obyvatel světa. Podle Jorische „je zřejmé, že lidstvo má schopnost využít ekonomický růst k výraznému snížení extrémní chudoby“.
(II)

SNIŽUJE SE POČET HLADOVĚJÍCÍCH

V současné době trpí podvýživou 663 milionů lidí, to je – 8,9 % světové populace. V roce 2001 to bylo 13,2 %. Problémem ovšem je, že chybí dlouhodobé historické údaje o hladu a podvýživě. Konkrétnější zkoumání začala v roce 1990 a některá sahají až do roku 1970. Organizace OSN pro výživu a zemědělství uvádí, že v roce 1970 bylo téměř 35 % obyvatel rozvojového světa podvyživených. Dnešní čísla tedy jasně ukazují klesající trend.
(III)

ZVYŠUJE SE STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA

V roce 1800 měla celosvětově hodnotu 28 a půl roku. Do roku 2021 vzrostlo toto číslo na hodnotu 72,6 roku a v nejbohatších zemích světa na více než 80 let. Propast mezi délkou života nejbohatších a nejchudších zemí se nadále zmenšuje, zejména v Africe a Asii.

(IV)

KLESÁ DĚTSKÁ ÚMRTNOST

Definována je jako počet nově narozených, kteří zemřou před dosažením pěti letu věku. V současné době jsme svědky celosvětově nejnižší dětské úmrtnosti v historii lidstva. Za poslední tři dekády došlo ke snížení z 12,5 milionu úmrtí v roce 1990 na 5,2 milionu v roce 2019. Ve dvou nejlidnatějších zemích světa je pokles ještě ohromující: V roce 1969 byla dětská úmrtnost v ČLR 11,84 % a v roce 2020 0,73 %; zatímco v Indii činila v roce 1960 24,26 % ve srovnání s 3,26 % v roce 2020. A historický kontext: ve Švédsku v XVIII. století zemřelo každé třetí dítě; v Německu v XIX. století zemřelo každé druhé dítě. V roce 1960 byla celosvětová dětská úmrtnost 19 %.

(V)

KLESÁ MATEŘSKÁ MORTALITA

Téměř po celou lidskou historii byly těhotenství a porod nebezpečné a matky čelily značnému riziku úmrtí. Toto číslo se v posledních několika stoletích prudce snížilo a za posledních 20 let výrazně kleslo. V roce 2000 bylo zaznamenáno celosvětově 450,8 tis úmrtí matek (s celkovou populací něco málo přes šest miliard), oproti 293,76 tis v roce 2020 (s téměř osmi miliardami obyvatel). Historický kontext: v roce 1800 ve Švédsku a Finsku (které bylo v té době součástí Švédska - LS) zemřelo při porodu asi 900 z každých 100 000 matek (dle přehledu na anglické Wikipedii to byly v roce 2017 čtyři úmrtí ve Švédsku a tři ve Finsku – LS).

(VI)

ŽÁCI CHODÍ DÉLE DO ŠKOLY

Avi Jorisch hovoří o „působivém trendu“, pokud jde o průměrný počet let školní docházky ve 11 zemích světa. Podle něj v roce 1870 byl průměr ve velké většině zemí pod jedním rokem. Dnes je to více než 12 let školní docházky v bohatých průmyslových zemích a ve státech jako Keňa nebo Indie je to 6 a půl roku. Přiznává, že v této oblasti je zapotřebí udělat ještě hodně práce, ale nárůst bude pokračovat, například díky online vzdělávacím projektům, jaký je Khan Academy (mající i bezplatnou českou internetovou lokalizaci Khanova škola – LS).
(VII)

ZVYŠUJE SE GRAMOTNOST

V roce 1800 byla celosvětová míra gramotnosti lidí ve věku 15 let a starších 12,05 %, zatímco v roce 2016 bylo v této kategorii gramotných 86 % lidí. Stále ovšem existují nerovnosti, především v subsaharské Africe, konkrétně v Burkině Faso, Nigeru a Jižním Súdánu, kde je míra gramotnosti pod 30 %.
(VIII)

POTVRZUJE SE PRAVDIVOST MOOREOVA ZÁKONA

(Nejprve citát i webového serveru it-slovnik.cz: /Mooreův zákon je/empirické pravidlo, které roku 1965 vyslovil chemik a spoluzakladatel firmy Intel Gordon Moore. Původní znění bylo „počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný obvod, se při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí.“ Takový růst se nazývá exponenciální. Rychlost růstu počtu tranzistorů na plošné jednotce se časem zpomalila a nyní se jejich počet zdvojnásobuje přibližně jednou za dva roky. I tak je ale tento zákon považován ze velmi přesný a mnozí vědci věří, že zůstane v platnosti i v následujících dvou desetiletích.)  Podle Jorische předpověděl tento Američan také vynález domácích počítačů, mobilních telefonů, samořídících aut a chytrých hodinek – s tím, že to vše bude časem levnější. Potvrzení pravdivosti Mooreova zákona hodnotí Jorisch pro lidstvo pozitivně.

(IX)

ZLEPŠUJE SE DOSTUPNOST INTERNETU

Podíl populace, která má přístup k internetu, se zvyšuje, a to i v rozvojovém světě. V bohatších zemích jsou online více než dvě třetiny obyvatel. Nicméně online není na naší planetě ještě zhruba polovina lidí, z čehož Jorisch dovozuje, že kolektivní potenciál internetu se v příštích letech pravděpodobně zvýší.

(X)

ZVYŠUJE SE PODÍL OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

Avi Jorisch je zastáncem názoru, že fosilní paliva, která mají zásadní vliv na klima Země, po desetiletí dominovaly, a stále dominují, energetickému mixu většiny zemí. Způsobují drtivou většinu emisí skleníkových plynů a značné znečištění ovzduší s dopadem na lidské zdraví. Proto je nezbytná orientace na obnovitelné zdroje. V roce 2019 se obnovitelné zdroje všeho druhu podílely na zhruba 11 % celosvětové spotřeby energie (8000 TWh, to je osm miliard megawatthodin). V roce 1965 to bylo 8,5x méně (941 TWh).

Zde si dovolím jedno aktuální doplnění týkající se EU. Specializovaný portál O ENERGETICE.cz napsal letos 8. února („Podíl OZE na výrobě elektřiny v EU roste. Slunce a vítr poprvé překonaly zemní plyn či uhlí“), že „podle studie energetického think-tanku Ember se v roce 2022 vyrobilo z větru a slunce rekordních 22 % evropské elektřiny. Poprvé tak tyto obnovitelné zdroje energie (OZE) předstihly svou celkovou výrobou produkci elektřiny ze zemního plynu, podobně jako výrobu elektřiny z uhlí.“ A ještě dodatek z téhož zdroje: „Podle zprávy se větrná a solární energie podílela na výrobě elektřiny v EU z 22 %, zemní plyn potom z pětiny a uhlí zhruba z jedné šestiny.“

A nyní k závěru článku Aviho Jorische, který konstatuje, že budeme-li čelit výzvám tohoto století - od změny klimatu po nedostatek potravin - vlády, společnosti a podnikatelé z celého světa budou muset spolupracovat a používat ten druh odvážného, kreativního myšlení, který dostal lidstvo na Měsíc. „Vlády už nejsou jedinými subjekty, které mohou hrát smysluplnou roli při řešení těchto zdánlivě neřešitelných výzev. Korporace, výzkumné instituce a DIY (kreativní) inovátoři s nízkými zdroji a malým počtem pracovních sil spolu s technofilantropy jako Bill Gates, kteří utrácejí miliardy dolarů ze svého vlastního bohatství, mohou nyní sami dosáhnout ambiciózních úspěchů srovnatelných s dobytím Měsíce. Transformace, kterou svět v současnosti prochází, je hluboká a daleko překoná dopad průmyslové revoluce. Co bude dál? Budoucnost patří těm, kdo volí naději – a těm, kteří využívají technologie k pozitivnímu ovlivnění lidstva.“

Souhlasíte?

Zpracováno podle The Jerusalem Post - „10 reasons why the Earth's future is better than you think“/18. 3. 2023 a zdrojů uvedených v článku.