Izrael: Vzhůru k volbám

Zdá se, že je dobojováno. Rozhodla noc z pondělí na úterý (21. - 22. 12.). Kneset poměrem hlasů 47 pro ku 49 proti nepřijal v 1. čtení návrh zákona, kterým se měly změnit termíny pro přijetí státních rozpočtů na roky 2020 a 2021.

Co se stalo v pondělí 21. prosince? Zmíněný návrh zákona prošel v 1. čtení Sněmovní výborem (7 ku 5). Pokud by byl schválen v plénu, posunul by termíny pro schválení státního rozpočtu na roky 2020 a 2021 na 31. 12. 2020 a 5. 1. 2021.

To bylo důležité proto, že dosud platilo (a stále platí): nebude-li rozpočet na rok 2020 schválen do půlnoci 22. prosince, parlament se rozpustí a volby se budou konat 23. března 2021. Pokud by se podařilo zákon (založený na dohodě Likudu a Modrobílých z neděle 20. 12.) přijmout, pak by při dodržení jím stanovených termínů pro schválení jednoho i druhého rozpočtu bylo nebezpečí předčasných voleb zažehnáno. Aktuálně šlo ale o to „prolomit“ hranici „půlnoc 22. 12.“, což se nepodařilo.

Kromě toho, že návrh zákona prošel Sněmovním výborem stala se v pondělí 21. 12. ještě jedna věc, která situaci zdramatizovala. Alternativní premiér, ministr obrany a šéf Modrobílých v jedné osobě Benny Gantz předložil Likudu, potažmo premiérovi, pět požadavků, na kterých jeho strana trvala. Postavil to celé tak: buď je Netanjahu přijme, nebo budou předčasné volby.

Oněch pět podmínek obsahuje:

• garanci, že bude schválen státní rozpočet 2020-2021;
• schválení (nového) jednacího řádu Knesetu;
• obsazení vysokých funkcí*/, které bylo pozastaveno kvůli koaličním neshodám;
• ponechání ve funkci ministra spravedlnosti Aviho Nissenkorna (Modrobílí), vůči němuž má Likud výhrady;
• eliminaci mezer v koaliční smlouvě, které dávaly Netanjahuovi manévrovací prostor pro to, aby se vyhnul domluvené rotaci s Gantzem v listopadu 2021;

*/ Izrael má od roku 2018 pouze úřadujícího policejního prezidenta Motiho Cohena a od května 2020 není obsazen post (nejvyššího) státního zástupce (tuto funkci vykonává dočasně generální prokurátor státu Avichaj Mandelblit, který paradoxně řídí celou instituci státního zastupitelství). Boj o to, kdo bude stát v čele policie i státního zastupitelství je pro Netanjahua důležitý kvůli jeho korupčním kauzám.

Benny Gantz se nechal slyšet, že podle jeho přesvědčení Netanjahu řekne k pěti podmínkám NE – a tím budou „volební kostky vrženy“. (Nakonec ale rozhodlo hlasování parlamentu, jak víme.) Je nicméně poněkud s podivem, že má o volby takový zájem, resp. že nedělá dost pro to, aby jim zabránil, protože podle posledních průzkumů volebních preferencí je na tom partaj Modrobílí nevalně.

Výzkum volebních preferenci ze dne 20. 12. 2020 zveřejněný televizí Channel 13:

• Likud … 28 mandátů
• Nová naděje … 19
• Yeš Atřid – Telem … 16
• Yamina … 14
• Společná arabská kandidátka … 11
• Ultraortodoxní … 7 + 7
• Meretz … 7
• Yisrael Bejtejnu … 6
• Modrobílí … 5
• Labouristé … 0

Gantz je z mnoha ohledů v prekérní pozici: ztratil důvěru svých bývalých partnerů (Yeš Atid a Telem), neboť po tvrzení, že s „Netanjahuem nikdy“ s ním uzavřel koaliční spojenectví (které nefunguje), vede vnitrokoaliční válku s Likudem, nyní se mu bouří část vlastního klubu a preference jsou zoufale nízké: od 8. do 20. 12. mezi sedmi a pěti poslaneckými mandáty. Žádná dobrá zpráva mezi tolika nepříznivými.

Pozdě večer v pondělí 21. prosince začal tedy Kneset v prvním čtení projednávat návrh zákona, podle kterého měly být termíny pro státní rozpočet změněny na 31. 12. (pro rozpočet na rok 2020) a 5. ledna (na rok příští).

Zopakujme, jak to dopadlo: 47 pro, 49 proti. Těsná většina rozhodla, že Izrael půjde k předčasným volbám 23. 3. 2021. Tedy na 99,99 %, přičemž pravděpodobnost, že do dnešní (22. 12.) půlnoci bude schválen státní rozpočet na tento rok je srovnatelná s možností, že do té doby vymizí z povrchu zemského wuchanský koronavirus SARS-CoV-2.

A jako nejednou u nás, i zde sehráli svoji roli rebelové a přeběhlíci. Vyskytli se nejen ve straně Modrobílí, kde proti návrhu hlasovali Asaf Zamir, Ram Šefa a  Miki Haimovičová, ale také v samotném Likudu. Proti zvedla ruku  Michal Širová  (která posléze oznámila, že vstoupí do partaje Nová naděje expolitika Likudu Gideona Saara) a normu nepodpořila ani  Šarren Haskelová  (která má prý také „zaječí úmysly“ směrem k Nové naději). Web listu Jerusalem Post také napsal, že oba poslanci rozděleného 3členného klubu labouristů, kteří jsou jako ministři součástí koalice, nebyli v plénu přítomni (aby zákon podpořili), zatímco  Merav Michaeliová, která představuje opoziční Labour, hlasovala samozřejmě proti.

Bude zajímavé sledovat, co přinese úterý 22. prosince (kromě vzájemných obviňování, kdo za co může), ale  další zvrat situace lze vyloučit.