Izrael: Povolební finiš (Aktualizováno)

Zprávy, které v těchto dnech a týdnech z Izraele přicházejí, vyvolávají u nemalé části populace, doma i v diaspoře, znepokojení, obavy. Je ohrožena izraelská demokracie? Tak zní často kladená otázka.

Proč by měla, můžeme se ptát.

Ač nerad, začnu osobně. Jsem celoživotním přítelem a podporovatelem Izraele, od teenagerského věku – nyní je mi šestašedesát. Za tu dobu jsem ve vztahu k Izraeli kvůli jeho politice prožil krizi jen jednou. V 90. letech, když došlo ke sblížení tehdejších izraelských vůdců (Rabin, Peres) s Arafatem (šéf teroristické organizace PLO), což vyústilo v podepsání mírových dohod z Oslo. Tomuto procesu jsem nikdy nevěřil; pozdější vývoj mé obavy potvrdil. Říká se, že neexistuje někdo jako bývalý černoch. Ukázalo se, že to platí i o teroristech.

Ať tak či onak, tuto krizi jsem překonal a navzdory nesouhlasu s tímto aspektem izraelské politiky zůstávám Izraeli jako přítel věrný. Proč o tom píšu? Během sledování aktuálních zpráv z Jeruzaléma se ptám sám sebe: Nečeká mě krize č. 2? Otázku nechávám zatím bez odpovědi. Ukáže čas.

Jak známo, 1. listopadu 2022 se konaly volby do izraelského Shromáždění – hebrejsky Knesetu, tedy 120členného zákonodárného sboru. Většinu potřebnou k vládnutí získala strana někdejšího premiéra Benjamina Netanjahua, tedy Likud – ten drží 32 křesel – a jeho spojenci. Ti mají shodou okolností stejný počet mandátů, o něž se podělili takto:

Náboženští sionisté (šéf Bezalel Smotrič) … 7

Židovská síla (Itamar Ben Gvir) … 6

Noam … 1 (lídr strany Avi Maoz)

Tyto partaje jsou řazeny ke krajní pravici, Noam je charakterizována jako otevřeně homofobní.

Zbývající dvě strany, tradiční spojenci Likudu, jsou ultraortodoxní:

Šas (Arje Deri) … 11

Sjednocený judaismus Tóry … 7. Jak název napovídá, jde o sjednocení více frakcí, jmenovitě dvou. Jednou z nich je Agudat Jisrael (lídr Jicchak Goldknopf), druhou Degel Hatora (Moše Gafni).

Znát toto rozdělení křesel je důležité mimo jiné pro pochopení toho, proč někteří členové Likudu kritizují svého šéfa za to, že poskytl partnerům v koalici větší politickou moc, než jaká by odpovídala jejich politické síle. Problém je ovšem v tom, že kdyby kterákoli z nich (s výjimkou Noamu) koalici nepodpořila, Netanjahu by vládu nesestavil: neměl by potřebných 61 nebo více hlasů. Je tedy značně politicky vydíratelný, protože nikdo ze stran tvořících dosluhující vládu by s ním kvůli faktu, že je trestně stíhán pro podezření z korupce, do koalice nešel.

Netanjahuovi koaliční partneři jsou si toho velice dobře vědomi a snaží se využít této jeho „slabosti“ v maximální možné míře. Pokud by všechny jejich návrhy prošly, čekalo by Izrael největší politické, právní a společenské zemětřesení od jeho vzniku. Mnozí v tom spatřují ohrožení charakteru Izraele jako židovského a demokratického státu – ve prospěch státu halachického, v němž by významnou roli hrálo náboženské právo. Což je problematické už kvůli tomu, že většinu izraelské populace netvoří tzv. charedim (ultraortodoxní věřící).

Pro orientaci. Server Karmel.co.il přinesl v roce 2018 následující údaj.

Sekulárních Židů v Izraeli … 45 %

Tradičních (masortim) … 25 %

Moderních ortodoxních (datim) … 16 %

Ultraortodoxních (charedim ) … 14 %

Jakkoli jsou tato čísla vskutku orientační, základní obraz o rozdělení židovské populace, pokud jde o příslušnost k jednotlivým skupinám, poskytují. V každém případě ortodoxní (datim, též náboženští sionisté) a charedim netvoří většinu.

Co tedy vyvolává obavy? Jednak domluvené mocenské pozice pro krajně pravicové politiky. Itamar Ben Gvir má být ministrem národní bezpečnosti (dosavadní ministerstvo veřejné bezpečnosti s rozšířenými pravomocemi nad policií); má mu přímo podléhat šéf národní policie, čímž bude podle oponentů ohrožena jeho nezávislost, a Pohraniční policie působící v Judeji a Samaří (Západní břeh Jordánu). Dosud Pohraniční policie spadala pod Centrální velení izraelské armády. (K tomu je zapotřebí přijmout novelu zákona.) Bezalel Smotrič má získat pozici „druhého ministra“ na ministerstvu obrany (paralelně s vlastním ministrem obrany), přičemž pod něj bude spadat úřad COGAT mající v kompetenci koordinaci vládní politiky na Teritoriích (Judea a Samaří) včetně jeho civilního odboru zahrnujícího zejména záležitosti výstavby v oblasti C, kterou dle dohod z Oslo spravuje Izrael (Palestinci spravují oblast A a částečně oblast B). COGAT dosud spadá pod ministerstvo obrany a také Smotričovu jmenování do funkce „druhého ministra“ na ministerstvu obrany musí předcházet přijetí novely příslušného zákona. (Velení armády s tím má problém.)

Když už je řeč o novelách: další, která musí být schválena před faktickým ustavením vlády, se týká Arjeho Deri (Šas), uvažovaného dvojministra (vnitřních věcí a zdravotnictví). Deri byl letos (2022) odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody za daňové delikty a podle zákona by měl sedm let zůstal mimo politiku. Chystaný „Lex Deri“ má přinést změnu v tom, že sedmiletý distanc se bude týkat pouze politiků odsouzených nepodmíněně.

Vedle toho vyvolávají znepokojení návrhy koaličních partnerů požadující, aby společnosti a firmy (např. hotely) mohly odmítnout poskytnutí svých služeb, pakliže by byly v rozporu s jejich náboženským přesvědčením (a v rozumné vzdálenosti by se nacházely podobné služby dostupné, a to i pokud jde o srovnatelnou cenovou relaci). Tomu lze rozumět tak, že v praxi by mohl ultraortodoxní majitel hotelu odmítnout ubytovat homosexuály, což je podle kritiků nepřípustná diskriminace. Říkají: Příště můžou přijít na řadu ženy, pak Arabové – jako Židé jsme to už jednou zažili, v nacistickém Německu. Objevil se i nápad umožnit toto i lékařům (za obdobných podmínek). Zde by šlo mimo jiné o to, že by, například, ultraortodoxní lékař nebyl povinen léčit neplodnost svobodné ženy (která se má před svatbou zdržet sexuálního styku) a tak podobně; slečna by pak musela vyhledat jiného doktora. Izraelští lékaři k tomu už řekli své: jsou vázáni profesní přísahou, nikoli zásadami té či oné náboženské skupiny.

Netanjahu sice ujišťuje, že k ničemu takovému nedojde, ale ne každý mu věří. Ve světle toho, jak dalekosáhlé ústupky partnerům učinil ve snaze vrátit se do čela exekutivy.

Další informace hovoří o tom, že hlavního vojenského rabína má jmenovat zvláštní komise v čele s vrchním sefardským rabínem; dosud to bylo v kompetenci náčelníka generálního štábu armády v koordinaci s ministrem obrany. Čili: opět zásadní změna, s níž přišli náboženští sionisté a Likud podle dostupných zpráv souhlasí. Také s tím má velení armády problém. A ještě jedna kontroverze. Pravděpodobně bude novelizován ústavní (v Izraeli základní) zákon o Knesetu, který říká, že kandidovat do něj nesmí nikdo, kdo podněcuje k rasismu. Podle Likudu, který podpořil původní myšlenku strany Židovská síla, je současná úprava neúčinná. (Dosud podle ní nesměli kandidovat židovští, protiarabsky smýšlející politici, zatímco novela by měla postihnout jak rasismus, tak podporovatele terorismu.)

Uvažovaných změn, byť ne všechny se patrně objeví v koaličních smlouvách Likudu s jeho partnery, je ovšem víc (např. trest smrti pro teroristy), třebaže přesně nevíme, které budou nakonec realizovány. Důvod je prostý. V pondělí 26. 12. neměl Netanjahu až na jednu výjimku zkompletovány koaliční smlouvy s jednotlivými partnery, přičemž „jízdní řád“ je takovýto: nejpozději 2. ledna 2023, ale podle představ koalice už ve čtvrtek 29. prosince 2022, by měla vláda požádat o důvěru, což znamená, že už do středy 28. 12. by měly být schváleny výše zmíněné novely týkající se Deriho, Smotriče a Ben Gvira. Zda se to podaří, bude brzy zřejmé.

•

AKTUALIZACE aneb „Rychle a zběsile“

27/12/2022---V pondělí 26. prosince oficiálně oznámil předseda Knesetu Yariv Levin plénu, že byla sestavena většinová koalice. Od toho okamžiku má Netanjahu sedm dní na to, aby vládu představil a požádal o vyslovení důvěry; nejpozději tak musí učinit v pondělí 2. ledna 2023. Koalice však usoudila, že se tak stane dříve – ve čtvrtek 29. prosince dopoledne.---V úterý 27. prosince časně ráno schválil Kneset v závěrečném čtení „Lex Deri“ a „Lex Smotrič“ (o jejich smyslu píšu výše) poměrem hlasů 63:55.---Poté předseda Knesetu Yariv Levin oznámil svoji rezignaci. Ve funkci byl od 13. prosince 2022 a jeho role byla chápána jako dočasná, protože se očekává, že v nové vládě bude ministrem spravedlnosti. Rezignace vstoupí v platnost za 48 hodin, tedy ve čtvrtek 29. prosince.---Aby mohla být vláda sestavena dle dohod Likudu s jeho partnery, musí být ještě schválen „Lex Ben Gvir“, což je na programu v úterý 27. prosince odpoledne.

K „Zákonu Ben Gvir“ web listu The Jerusalem post 29. 12. vysvětlil:

Návrh byl během pondělní (26. 12.) rozpravy v plénu rozdělen na dvě části, přičemž nyní bude projednávána a schvalována pouze jedna z nich. Jde o ustanovení týkající se podřízenosti policie vládě; umožňuje také ministru národní bezpečnosti určovat obecnou i konkrétní politiku týkající se vyšetřování. Další dvě záležitosti, přímá podřízenost šéfa policie ministru národní bezpečnosti a jeho pravomoc jako politika zasahovat do rozsahu soudních řízení (nikoli do jejich samotného průběhu - LS), budou řešeny až po sestavení vlády.

Pokračování příště …