Izrael: Pokus č. 2

Bez překvapení a dle očekávání. V úterý 4. května vrátil Benjamin Netanjahu prezidentu Rivlinovi pověření sestavit koaliční vládu. O den později ve večerních hodinách byl druhý pokus svěřen Yairu Lapidovi.

Lapid je vůdce nejsilnější opoziční strany Yeš Atid – Budoucnost existuje. Ve 120členném parlamentu má 17 poslanců. Je to po Likudu (30 mandátů) druhý nejlepší výsledek politické strany v minulých volbách, které se konaly 23. března.

Z tohoto hlediska je tedy rozhodnutí prezidenta pochopitelné a objektivně posuzováno správné. Přispěl k němu i počet doporučení pro Lapida; ten se od předchozího, daného parlamentními stranami v souvislosti s pokusem č. 1, poněkud zvýšil. Zatímco k 6. dubnu měl Netanjahu (strana Likud) doporučení 52 poslanců, Lapid (Yeš Atid) 45 a Bennett (Yamina) 7, k 5. květnu vypadala situace následovně:

• 52 poslanců doporučilo prezidentovi předat mandát do parlamentu (Likud 30/ultraortodoxní strany Šas a UTJ 16, Náboženští sionisté 6);
• 56 poslanců doporučilo dát mandát Lapidovi (Yeš Atid 17/Modrobílí 8/labouristé 7/Yisrael Beiteinu 7/Nová naděje 6/Meretz 6/Společný arabský seznam 5 ze šesti);
• 7 poslanců Yaminy doporučilo svého šéfa Naftaliho Bennetta;
• Bez doporučení: 1 poslanec Společného arabského seznamu a 4 poslanci arabské strany Raam, nicméně šéf Raamu Abbás deklaroval dle prezidentova vyjádření ochotu  širokou koalici podpořit – v tom případě by měl Lapid k dispozici 60 hlasů, což ovšem stále není nadpoloviční většina.

Počty by se ovšem v Lapidův prospěch mírně změnily, kdyby se ke koalici připojila se svými sedmi hlasy Yamina, což je na pořadu dne.  Její lídr Bennett i stranická dvojka Šakedová říkají, že než páté volby za dva a půl roku, to raději takovouto „vládu jednoty“. Vyloučeno není ani to, že Lapid se s Bennettem dohodnou na rotaci na postu premiéra. Jedna z možností, která je ve hře, byť není bez rizika, zejména pokud jde o následnou vnější podporu arabských stran.

Zaručen úspěch ovšem Lapid nemá. Nejen z pohledu čísel, ale také ideologie.

Bez arabských stran by měla tato koalice (i s Yaminou) 58 hlasů, což znamená, že se neobejde buď bez podpory arabských stran (nebo aspoň jedné), případně někoho z tábora podporujícího Netanjahua. Jenomže koho. V politice není sice nic nemožné, ale takovéto úvahy nechme na později.

Druhým problémem je „širokopásmovost“ případné Lapidovy koalice. Od pravice přes centristy a levý střed až po krajní levici. Zárodek budoucích kontroverzí. Je těžké si představit, jak v zásadních otázkách týkajících se Judeje a Samaří najdou shodu pravicové partaje Nová naděje nebo Yisrael Beiteinu či dokonce Yamina s ultralevicovým Meretzem. Nemluvě o již zmíněné „arabské kartě“ - jak velké by musela pravice dělat ústupky, aby neztratila podporu arabských stran.

Ve středu (5/5) večer vydal prohlášení Benjamin Netanjahu. Ostře kritizoval Bennetta za to, že se hodlá připojit k Lapidově koalici.

„Naftali Bennett hovoří o vládě jednoty. To je zavádějící. Ve skutečnosti se bude jednat o nebezpečnou levicovou vládu, smrtící kombinaci bez vize a zodpovědnosti. Bennett a Šakedová přísahali, že do takové vlády nepůjdou,“ uvedl Netanjahu.

Bennetovi tak připomněl jeho závazek, že nebude sedět ve vládě s Lapidem a levicí. Podle Netanjahua se většina voličů Yaminy staví proti takové vládě a s nimi i velká většina pravicových voličů. Zmínil také poslance Yaminy Amichaie Chikliho, který na protest proti tomu, že Bennett hodlá být součástí Lapidovy „levicové“ vlády se vzdal svého mandátu v parlamentu.

V závěru Netanjahu vyzval Bennetta a Šakedovou, lídra a dvojku ve vedení Yaminy: „Když vytvoříme solidní pravicový blok s 59 křesly, budeme mít vládu.“ Netanjahu je stále přesvědčen, že takový blok by podpořilo několik pravicových poslanců – ačkoli oni sami se k tomu navenek nehlásí - a tak by bylo možné vyhnout se volbám. „Je to v našich rukou, je to ve vašich rukou,“ apeloval na představitele Yaminy. Není ovšem jasné, které pravicové zákonodárce má Netanjahu na mysli.

Sám v  těchto okamžicích hraje o svoji politickou budoucnost. Jen jestli už není pozdě. V jedné věci ale pravdu  má: případná Lapidova vláda, i když není přesné nazývat ji levicovou, musí být  noční můrou každého opravdu pravicově smýšlejícího Izraelce i sympatizanta židovského státu všude ve světě. Ti si mohou jen přát, aby Lapidův druhý pokus nevyšel, mandát se vrátil do parlamentu a do hry opět Benjamin Netanjahu.

Čas ukáže.