Izrael: Další fantastický archeologický nález. Tentokrát v Jeruzalémě

Po torzu starověké nádoby, na níž je napsáno jméno biblického soudce Gedeona – Jerubaala (11. stol. př. Kr.), mincích z doby První a Druhé židovské války (1. a 2. století po Kr.) přišli archeologové s další senzací.

Podle webu listu The Jerusalem Post („Archaeologists find part of Jerusalem’s wall destroyed ahead of 9th of Av“/14. 7. 2021) byla v izraelské metropoli objevena neporušená část hradeb pocházející z období Prvního chrámu. Postaveny byly před 2700 lety a v jednom z tragických momentů staroizraelské historie, zánikem Judského království r 586 př. Kr., vzaly za své. Ne ovšem zcela, jak někteří vykladači interpretují biblický záznam týkající se těchto hradeb, k němuž se dostaneme níže.

Článek v The Jerusalem Postu uvádí, že v lokalitě „ The City of David National Park“ byla při vykopávkách odhalena masivní, asi 5 metrů široká stavba. Nachází se na strmém východním svahu Jeruzaléma, několik desítek metrů od Chrámové hory (kde stál První a Druhý jeruzalémský chrám).

A právě obtížně přístupný terén je podle odborníků pravděpodobným důvodem, proč nebyly hradby zcela zničeny. Nehledě k tomu, že invazní armáda se do tehdejší judské metropole zřejmě dostala snadnější cestou.

Zničení hradeb, ale nejen hradeb, ale i Prvního chrámu, královského paláce a budov významných hodnostářů judské monarchie popisuje Bible v 25. kapitole II. Knihy královské takto:

• V devátém roce Sidkijášova kralování (poslední judský panovník - LS), v desátém měsíci, desátého dne toho měsíce, přitáhl Nebúkadnesar, král babylónský, s celým svým vojskem proti Jeruzalému, položil se proti němu a zbudovali dokola obléhací val. Město bylo obleženo do jedenáctého roku vlády krále Sidkijáše. Devátého dne čtvrtého měsíce, když už tvrdě doléhal na město hlad a lid země neměl co jíst, byly hradby města prolomeny. Všichni bojovníci uprchli v noci branou mezi hradbami u královské zahrady. Kolem celého města byli Kaldejci (vojáci Novobabylonské říše - LS). (…) Sedmého dne pátého měsíce v devatenáctém roce vlády Nebúkadnesara, krále babylónského, přitáhl do Jeruzaléma Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, služebník babylónského krále. Vypálil Hospodinův dům i dům královský a všechny domy v Jeruzalémě; všechny význačné domy vypálil ohněm. Celé kaldejské vojsko, které bylo s velitelem tělesné stráže, zbořilo hradby kolem Jeruzaléma.

V souvislosti s objevením části neporušených hradeb se objevila polemika, že Bible není v této věci zcela přesná (pravdivá), když uvádí, že kaldejské vojsko „zbořilo hradby kolem Jeruzaléma“ (II. Královská, 25:10). Nicméně v tomto verši nečteme, že byly zbořeny hradby kolem Jeruzaléma do posledního kamene, z čehož lze dovodit, že část jich mohla zůstat (a také zjevně zůstala) neporušená.

Co je ale podstatné: už dříve byly objeveny na strmém východním svahu další části starověké zdi pocházející z období Prvního chrámu. Z toho vědci dovozují, že když byly hradby vybudovány na obtížně přístupné straně města, logicky je tehdejší judští panovníci nechali postavit kolem celého města. Co tím je řečeno: Bible učí, že Jeruzalém byl obehnán hradbami, které byly v době vpádu Kaldejců zničeny, byť zřejmě ne zcela – a nyní se část z nich našla.

Je to další důkaz hlubokého historického sepětí lidu Izraele (židovského národa) se Zemí izraelskou a jejím odvěkým hlavním městem Jeruzalémem.

Každé takovéto odhalení zpochybňuje nároky Arabů, potažmo muslimů, na město Jeruzalém. A každý takovýto objev přivádí ty, kdo si takové nároky činí, k hysterické reakci.

K výše zmíněnému objevu se mimořádně rychle vyjádřila teroristická organizace Hamas. Její mluvčí Muhammad Hamadeh přispěchal podle The Jerusalem Postu ze 14. 7. s tvrzením, že „snaha Izraele falšovat historii a překrucovat fakta mu nepomůže a Jeruzalém zůstane hlavním městem Palestiny a její arabské islámské identity“.

Podle Hamasu je oznámení o archeologickém objevu týkajícím se hradeb z doby Prvního chrámu „součástí izraelských plánů na judaizaci Jeruzaléma a vymazání jeho arabské islámské identity.

To je samozřejmě lživé a nesmyslné tvrzení. Hovořit o snaze judaizovat Jeruzalém je stejně hloupé jako tvrdit, že Saúdská Arábie se snaží islamizovat Mekku. Izrael neusiluje o to, aby jakoukoli nežidovskou identitu Jeruzaléma, ať muslimskou či křesťanskou, vymýtil, to je lež. Předkládá pouze fakta. Například:

• První izraelský chrám stál v Jeruzalémě v období od 10. do 6. století PŘED Kristem;
• Arabská islamizace Jeruzaléma začala v 7. století PO Kristu.

Tento dějinný rozdíl nemohou muslimští nepřátelé Izraele nikdy změnit. I kdyby tisíckrát za den opakovali, že ve starověku stál v Jeruzalémě  údajný  izraelský, později židovský Chrám. To zpoždění prostě nelze dohnat; rozdíl  jedno a půl tisíciletí (ve skutečnosti ale ještě větší) bude vždy argumentem ve prospěch Izraele proti nárokům Arabů. Historie hovoří jasně.

FOTOODKAZ. Pohled na objevenou starověkou jeruzalémskou zeď./ZDE