Intimní zpověď: Angie Harmonová

Seděl jsem zády k televizoru, na němž žena sledovala Vraždy na pitevně. Dávali hned dva díly po sobě. U nás se věci prostě mají tak, že přednost dostávají seriály americké před českými. Moc s tím nenaděláte.

Když jsem skončil u computeru, byl čas jít do koupelny. Ve sprše mě napadlo, že bych se mohl blíže seznámit s životopisem herečky v jedné z hlavních rolí zmíněného seriálu. Herečky, jejíž zajímavou tvář jsem občas letmo zahlédl na obrazovce.

Na mysli mám Angie Harmonovou, představitelku vyšetřovatelky Jane Rizzoliové.

V době předinternetové bylo takové seznámení v půl desáté večer poněkud komplikované, ne-li nemožné. V době internetové se dozvíte víc, než byste čekali. Navíc hned.

Půvabná Angie mě potěšila. Přihlásila se k tomu, že je věřící křesťankou – a nestydí se za to. Z dostupných textů je zřejmé, že máme ledacos společného. Nejen politicky (je republikánka, v prezidentské kampani 2008 veřejně podpořila Johna McCaina), ale i duchovně.

Víra, Milost, Naděje

Velká písmena jsou na místě. Taková jsou totiž druhá křestní jména dcer Harmonové. FinleyFaith, Avery Grace a Emery Hope. Jejich otcem je bývalý profesionální hráč amerického fotbalu Jason Sehorn , za něhož byla Angie provdána v letech 2001 – 2014. Těmito druhými jména chtěla dát zřetelně najevo: nejsem ateistka.

Obavám o své nejbližší, zejména ty nejvíce zranitelné, jistě dobře rozumíme. Jak se s nimi ale vypořádat. Angie si způsob našla. Ovšem takový, na který nebude v českém ateistickém prostředí nahlíženo s velkým pochopením.

Síla modlitby

Ano, přesně o tom je řeč. Překvapení a údiv? U ledaskoho asi ano: zní to jako z kdoví jakého století. Něco, co se do našeho věku už nehodí. To si ovšem nemyslí ani Angie – a při vší skromnosti, nemyslím si to ani já.

Dejme ale přednost dámě.

V časopise The Christian Post z 5. březnu 2012 (obr. 1) se píše:„Je tu ještě jedno tajemství úspěchu Harmonové a jejího zdravého životního stylu: Modlitba.“ Článek připomíná její slova, že se stále modlí za ochranu. Všude – ve sprše, v letadle, v dopravním provozu, kdekoli. Říká: „Když cítím, že mám všeho tak akorát, doslova jdu na kolena, skloním hlavu a prosím Boho o pomoc a sílu.“

A společenský týdeník People dal 28. srpna 2010  (obr. 3) do nadpisu slova, která řekla ženskému magazínu Good Housekeeping:  Angie Harmonová „se modlí každý den“ za své tři dcery. 

Svědectví do třetice. Když jiný společenský týdeník, US Weekly, referoval loni 3. listopadu (obr. 2) o rozchodu Angie s Jasonem, nenechal nikoho na pochybách, že v jejich případě nešlo o nevěru nebo něco podobného. Proč?  Protože jsou to dobří, oddaní křesťané, říkají zasvěcení. Můžeme se nad tím cynicky pousmát, ale ruku na srdce: kolik známe celebrit, o nichž by se dalo říci něco podobného?

Mluvíme o modlitbě, ale kde? Kdekoli. Bible říká: důležité je, aby to bylo v duchu a v pravdě. Nemusíme spěchat do katedrály.

Angie Harmonová věří v sílu modlitby. Jinak by neřekla to, co řekla – a nestála by si za tím.

Jsem rád, že mi je dáno jí porozumět. V nedávné době jsem prožil něco podobného: obavy o osud člověka mně nejbližšího. Jedno závažné vyšetření dopadlo katastrofálně, před námi bylo ještě další. Obavy prostupovaly každým novým dnem. Člověk cítí bezmoc, je-li sám. Má-li modlitbu, má naději. Ani já jsem neměl nic jiného. Modlil jsem se za zdraví oné osoby každý den. Ne v chrámu, ne před oltářem, ale jako Angie Harmonová tam, kde jsem právě byl a kde byla příležitost soustředit se.

Přišel den D – a výsledek se rovnal zázraku. Jako když stojíte na rozcestí a rozsvítí se nápis: ŽIVOT. (Kolika lidem se po skončení počítačové tomografie objevil v nemocnici nápis docela opačný.) Přijal jsem tu dobrou zprávu jako dar uzdravení. Modlit jsem se nepřestal. Jen místo proseb nyní vyjadřují  díky.

Modlitba je výsostně intimní záležitost. Když se za ni ale nestydí Angie Harmonová,proč bych měl já? 

•

... obr. 1

... obr. 2

 ... obr. 3

... obr. 4/Angie Harmonová

 ... obr. 5/Angie Harmonová (L) v seriálu Vraždy na pitevně se Sashou Alexanderovou