Váš blog mně potěšil. Uprostřed nekonečných diskusí o minulých volbách (které připouštím byly důležité), nekonečných doslova kecáních o covidu a ztrátě demokracie, přichází úsměvný blog s roztomilou dívenkou, která je štastná v jejím nevinném dětském světě.

Při jedné návštěvě Česka jsem koupil několik DVD s Krtečkem pro naše nejmladší vnoučata. Ty DVD se instantly staly jejich nejoblíbenějšími. Většinou němé, jen s nějakými výrazy překvapení či radosti. Moje vnoučata česky neumí (moje ostuda) ale tomu jazyku Krtečka rozumí naprosto dobře. Dnes už jsou za věkem, kdy si pouštějí podobné DVD, ale KRTEČEK stále vede. Díky za pohodový blog. Takových je v dnešní době beznaděje potřeba jako soli. karma

Díky, pane Marku, za Vaše milá slova. Pokud jde o češtinu kanadských vnoučat, mám v Kanadě pět bratranců, od Ontaria po BC, a pokud vím (u některých jsem se o tom sám přesvědčil), česky nemluví žádné z nich. Takže o ostudě bych nehovořil, je to prostě realita- a asi i obsáhlé a zajímavé téma.

Plné soustředění a nakonec úsměv nad výsledkem.

Přesně popsáno. A přesně tak to také bylo. (A celé jsme si to zopakovali mnohokrát, těch autíček s "auíkem" tam bylo pět a po opravě se opět rozbila ... Téměř nekonečný příběh.) Moc děkuji.

Děkuji Vám i "plusařům".