Humanitární intervence jako varianta řešení

Může to připomínat „Havlovo“ humanitární bombardování, mnohými dodnes nepochopené – a ta shoda není náhodná. Tentokrát jde ale o Pásmo Gazy a jednu pozoruhodnou myšlenku, s níž se svěřil serveru Ynetnews Nadav Eyal.

Eyal je šéfkorespondentem zahraniční redakce izraelské komerční televize Channel 10. V článku „Before Gaza turns into Somalia“ (19/12) píše o tom, co by se mělo udělat, aby se Pásmo Gazy nezměnilo v druhé Somálsko. Je přesvědčen, že něco se podniknout musí, jinak hrozí katastrofa, která se dotkne samotného Izraele.

V úvodu svého článku uvádí, že ačkoli násilí mezi státy mezinárodní právo zapovídá, podle Charty OSN existují výjimky. První z nich je sebeobrana a druhou vojenské akce schválené Radou bezpečnosti. Eyal dovozuje, že existuje shoda na tom, že sebeobrana může zahrnovat i preventivní opatření, jako byla ta, která Izrael uplatnil v rámci šestidenní války v červnu 1967.

Ovšem v uplynulých dekádách došlo ještě k jednomu druhu použití síly jako „třetí výjimky“ . Eyal to označil slovním spojením humanitarian intervention – humanitární intervence. Ta přichází do úvahy v případě, že mezinárodní společenství musí chránit občany nějaké země před nesnesitelným zneužíváním moci ze strany režimu páchajícího zvěrstva (či před takovými způsoby vládnutí, které jsou z hlediska lidskosti dále neudržitelné – LS). Takový zásah by podle Eyala mohl být legální, i kdyby se nejednalo o sebeobranu a akce neměla posvěcení Rady bezpečnosti. Jako příklad uvádí vojenské operace NATO v Srbsku v roce 1999.

Tím se autor dostává k tématu Pásma Gazy. Upozorňuje, že Pásmo není státem, ale polonezávislou politickou entitou. Je ovládáno násilnickou fundamentalistickou organizací, která silou zbavila moci (nezvolenou) palestinskou vládu. Situace v Pásmu je katastrofální - nedostatek vody, elektřiny, kolaps kanalizace, vysoká nezaměstnanost, dětská podvýživa, zdravotní systém na pokraji zhroucení.

Jak velení izraelské armády (IDF), tak generální tajemník OSN se shodují na tom, že Gaza je na pokraji nebo už za hranicí vážné humanitární krize, pokračuje Eyal. Proces sjednocení mezi Palestinskou samosprávou a Hamásem, který měl situaci v Pásmu zlepšit, se podle něj „v podstatě zhroutil“ (basically collapsed).

Poměry v Pásmu jsou hrozné (horrible), nejvíce trpí tamní děti – a mají i neblahé důsledky pro Izrael. Ten se dvakrát snažil o zásadní změnu: nejprve dohodami z Oslo (90. léta) a pak jednostranným stažením (2005). Gazané ovšem podpořili teroristickou organizaci Hamas – a platí za to krutou daň.

Nicméně kolaps a humanitární krize v Pásmu Gazy se tak jako tak stane i problémem Izraele. Problémem, který je třeba naléhavě řešit. Proto koordinátor vládních aktivit na Teritoriích (izraelský vládní úřad - COGAT) poslal OSN varování s poukazem na tamní humanitární krizi. Ta, nebude-li řešena, hrozí přerůst v „druhé Somálsko“, což může znamenat, že Hamas zcela ztratí kontrolu nad ještě militantnějšími teroristickými skupinami, které i nadále vystřelují rakety na Izrael (rozumí se v době, kdy Hamas dodržuje „raketové příměří“).

Co s tím?

Nadav Eyal soudí, že  je nutný mezinárodní humanitární zásah v Pasmu Gazy, který by měl tak či onak zbavit Hamas vlády. Jenomže: kdo by se měl do takovéto operace zapojit? Izrael je podle Eyala nejméně vhodným kandidátem: okamžitě na něj padne podeření, že chce Pásmo znovu obsadit. Jasné je také to, že ani Egypt, ani Arabská liga a ani ozbrojené síly Palestinské autonomie nebudou mít zájem pustit se do takovéhoto podniku. A Západ? Ten s tím bude mít také problém.

Takže jak dál?

Eyal je přesvědčen, že navzdory nepříznivým okolnostem by se Izrael měl snažit získat příznivce pro myšlenku  humanitární intervence. Měl by vysvětlit, že sám se zásahu zúčastnit nemůže, ale že takový zásah je nezbytný a naléhavý. Protože je nutné obnovit bezpečnost v tomto regionu, vrátit pocit klidu izraelským rezidentům žijícím v pohraničních oblastech Pásma a v neposlední řadě zlepšit život jeho obyvatel, „kteří žijí v pekle“ (who are living in hell).

„Svět, Izrael a Egypt si nemohou dovolit mít v Pásmu Gazy druhé Somálsko nebo Jižní Súdán,“ uzavírá svůj komentář k situaci Nadav Eyal.

Je to jeden z pohledů na dění v nejbližším sousedství Izraele. Článek dokazuje, že tamní situace není a nemůže být Izraelcům lhostejná a že hledají řešení. Eyalův návrh se nemusí každému zamlouvat, ale za zamyšlení rozhodně stojí.

•

... Nadav Eyal. (Zdroj: Jeho Facebook)