Hrůzné pokračování hrůzného příběhu

Lidsky nejhorší na tom bylo, že ráno jel do nedalekého obchodního centra nakoupit – a večer měl pohřeb. Jenom proto, že si sedmnáctiletý Arab usmyslel, že toho Izraelce zavraždí. Ariho Fuldu, otce čtyř dětí.

Psal jsem o té tragédii, jež se stala v Izraeli, den po vraždě (17/9; „Země má nového hrdinu“). Hrůzný příběh má neméně hrůzné pokračování.

Nyní vyšly najevo podrobnosti hanebné praxe režimu Palestinskoarabské autonomie (PA). Server Jpost.com ve středu 19/9 napsal, že úřady PA budou vyplácet rodině zákeřného vraha po dobu tří let 1400 nových izraelských šekelů (NIS) po dobu tří let. (1 NIS je přibližně 6 Kč.)

Ptáte se, za co?

Je to prosté. Abbásův režim disponuje tzv. mučednickým fondem (Palestinian Authority Martyrs Fund). Ten je součástí rozpočtu vlády PA a jsou z něj vypláceni teroristé (pokud přežijí a skončí v izraelských věznicích), případně jejich rodiny (je-li terorista zlikvidován).

Všimněme si (poprvé): v palestinskoarabském pojetí nacházíme mezi pojmy „terorista“ a „hrdina“, případně „mučedník“ rovnítko. Obecná politická poznámka: takto si vedení PA, tvořené z politiků organizace PLO, představuje plnění závazku, že se zříká terorismu a jiných aktů násilí, což byl základní předpoklad toho, aby mírové rozhovory s Izraelci vůbec mohly začít?

Izrael má zjištěno, že režim PA v roce 2017 vyplatil z uvedeného fondu teroristům a jejich rodinám astronomickou sumu 1,2 miliardy NIS, což představuje sedm procent jeho ročního rozpočtu.

Co může Izrael s touto hanebností dělat?

Jednu páku má – a legislativně ji využil. Vytknuto před závorku: podle vzájemných ujednání vybírají izraelské úřady pro PA cla a daně za zboží dováženého z třetích zemí na teritorium pod správou Ramalláhu; tyto finanční prostředky následně transferují na účty PA. V červenci 2018 prošel v Knesetu poměrem hlasů 87:15 zákon „PAY TO SLAY“ LAW (volně: zákon proti placení za zabíjení), který umožňuje jeruzalémské vládě zadržet tak velkou část vybraných daní, kterou Abbásův režim vyplácí vězněným teroristům a jejich rodinám.

Zmíněný zákon vyvolal v těchto dnech jistou vnitroizraelskou kontroverzi – mířící nikoli proti němu, ale ve prospěch jeho aktivnějšího uplatnění. Vedoucí činitelé neziskové organizace Palestinian Media Watch (PMW), která monitoruje případy protiizraelského podněcování ve sdělovacích prostředcích PA, tvrdí, že zákon proti placení za zabíjení není nutné aplikovat až od roku 2019, jak se s tím všeobecně počítá, ale mělo k tomu dojít už letos. Byl by tak podstatným způsobem omezen přísun peněz určených teroristům a jejich rodinám, což by se mohlo týkat i případu Ariho Fuldy.

Šéf PMW Itamar Marcus uvedl:

• Kdyby vláda jednala v souladu se zákonem …. bylo by pro PA mnohem těžší odměnit vraha Ariho Fuldy a stovky jiných vrahů a dalších teroristů vysokými stálými platy. Každý měsíc, v němž izraelská vláda nekoná podle nového zákona (přijat byl na začátku července 2018 – LS), má PA k dispozici od Izraele 100 milionů NIS, jimiž může odměňovat teror.

Jeden z paradoxů blízkovýchodního dění. A aby jich nebylo málo, dejme ještě slovo mluvčímu PA Yusufu Mahmúdovi, který po přijetí zákona Knesetem řekl (všimněme si podruhé):

• Ten zákon je krádež peněz vězňů a mučedníků, kteří jsou pro nás symboly svobody.

Tak oni to myslí vážně. Teroristé, vrazi nevinných, jsou mučedníci a symboly svobody. Díky za upřímnost, víc vědět nepotřebujeme.