Hizballáh prý není teroristická organizace. Důkazy hovoří jinak

Zpravodajský server Echo24 publikoval 31. října 2020 v rubrice Názory čtenářů příspěvek Jana Darmovzala nazvaný „Miskoncepce Hizballáhu: populární libanonské hnutí, nikoliv teroristická organizace“.

Už nadpis napovídá, že jde o obhajobu hnutí Hizballáh, k níž autora inspirovalo usnesení dolní komory českého parlamentu ze dne 27. října 2020, v němž sněmovna mimo jiné uvádí, že považuje Hizballáh za nedělitelný celek a teroristickou organizaci, která významným způsobem destabilizuje region Středního východu a prostřednictvím své globální sítě ohrožuje také všechny demokratické země.

Jan Darmovzal to označuje za „blud“ (klade-li Poslanecká sněmovna mezi pojmy Hizballáh a teroristická organizace rovnítka - LS), za něco co je „nepřijatelné“, ba za „nehoráznost a politický i odborný diletantismus“. V obsáhlém textu představuje Hizballáh jako organizaci nikoli teroristickou, nýbrž jako nedílnou součást libanonské politické scény, která má demokratický mandát od občanů získaný ve volbách. Konkrétně: „Aktuálně Hizballáh disponuje 13 křesly v libanonském parlamentu a drží také 2 ministerské posty (ministerstvo průmyslu a ministerstvo zdravotnictví). V parlamentních volbách v roce 2018 Hizballáh získal téměř 17% hlasů.“

To je pravda, jenomže samotná skutečnost, že teroristická organizace může být v některé zemi součástí jejího politického (nota bene demokratického) systému jednak nevylučuje její teroristický charakter, jednak vypovídá víc o morální úrovni demokracie v oné zemi než o čemkoli jiném. (Před válkou byla NSDAP také součástí politického systému v Německu, což neznamená, že by se jednalo o demokratickou partaj v pravém smyslu tohoto slova.)

Autor dále volá po důkazech: „Říct o nějakém politickém aktérovi, že je teroristickou organizací a všichni jeho členové jsou teroristy je velmi závažné obvinění a je proto potřeba předložit pádné důkazy, že tomu tak opravdu je.“ V závěru článku pak uvádí: „To, že se tato šíitská organizace odmítá poddat tlaku Západu, z ní ještě nedělá teroristickou organizaci.“ To jistě ne. Teroristickou organizaci z ní dělají její teroristické činy, ať už dokonané nebo ve stádiu přípravy. Jinými slovy, volá-li Jan Darmovzal po důkazech, tady jsou. Přináším výběr z teroristických akcí, do nichž byl Hizballáh zapojen, lhostejno zda samostatně nebo ve spojení s režimem v Íránu. Jde o přehled z období mezi roky 1983 a 2013 s jednou aktualitou z roku 2020, kterou tento zdaleka ne kompletní soupis činů proti civilizaci začíná.

Mezinárodní tribunál pro Libanon (STL)

/18. srpna 2020: Tribunál dospěl k závěru, že neexistují důkazy pro to, že by se vedení Hizballáhu nebo Sýrie podílelo na atentátu na libanonského premiéra Rafika Haririho z roku 2005. Nicméně jeden ze čtyř podezřelých členů Hizballáhu, Salim Ayyaš, byl shledán vinným ze spiknutí za účelem spáchání teroristického činu. Tři další obžalovaní byli pro nedostatek důkazů osvobozeni.

Nigérie

/Květen 2013: Místní bezpečnostní síly odhalily teroristickou buňku Hizballáhu, která plánovala teroristické útoky proti izraelským cílům v zemi a v dalších regionech západní Afriky.

Bulharsko

/18. července 2012: Terorista Hizballáhu  odpálil bombu v autobusu  s izraelskými turisty v Burgasu. Zabito bylo pět izraelských občanů a bulharský řidič autobusu, stejně jako terorista, který útok spáchal. Kromě toho bylo zraněno 36 izraelských občanů, z toho tři vážně.

Kypr

/7. července 2012: Kyperské orgány zatkly v Limassolu 24letého libanonského teroristu Hizballáhu, který shromažďoval informace o izraelských turistech, které měly sloužit pro budoucí útoky na návštěvníky z Izraele.

Thajsko

/13. ledna 2012: Úřady odhalily rozsáhlou infrastrukturu budovanou Hizballáhem řadu let za účelem provádění teroristických útoků. Bezpečnost zatkla na letišti v Bangkoku teroristu Hizballáhu Husajna Atrise. O měsíc později, 14. února 2012, se jednotky Quds Force (spolupracující íránská teroristická formace) pokusily v Bangkoku o útok na izraelského diplomata za pomoci výbušniny připevněné magnetem k jeho vozidlu. Pokus se nezdařil.

Turecko

/26. května 2011: Osm tureckých občanů bylo zraněno při pokusu o atentát na izraelského konzula v Istanbulu. K tomuto atentátu, vedenému silami Quds, došlo poté, co konzula vystopovali tři členové Hizballáhu. Pokusu předcházela snaha Íránu a Hizballáhu zasáhnout izraelské cíle v Turecku v letech 2009 a 2010.

Egypt

/2008: Odhalena síť Hizballáhu vybudovaná za účelem plánování a provádění útoků proti izraelským turistům.

Ázerbájdžán

/Květen 2008: Dvoučlenná buňka teroristů Hizballáhu byla zadržena během pokročilých příprav útoku na izraelské velvyslanectví v Baku. Terorista Ali Karaki z oddělení zámořských operací Hizballáhu a jeho kolega, expert na výbušniny Ali Najem al-Din, absolvovali před odletem do Baku specializovaný výcvik v Íránu a měli u sebe iránské pasy. Bezpečnostní síly objevily v jejich autě pistole s tlumiči, výbušniny, fotoaparáty, dalekohledy a fotografie izraelského velvyslanectví.

Argentina

/18. července 1994:  Sebevražedný útok  na budovu židovského centra AMIA v Buenos Aires. 85 mrtvých, více než 300 zraněných.

Argentina

/17. března 1992: Sebevražedný útok na izraelskou ambasádu v Buenos Aires. 29 lidí bylo zabito, přes 220 zraněno.

Únos letadla

/5. dubna 1988: Únos letadla Boeing 747 společnosti Kuwait Airways na lice 422 z Bangkoku do Kuwait City. Dva cestující zavražděni.

/24. července 1987: Únos letadla DC-10 společnosti Air Afrique na lince z Brazzaville do Paříže. Jeden cestující zavražděn.

Libanon

/18. září 1986: atentát na francouzského vojenského atašé v Libanonu plk. Christiana Gouttierra.

Kuvajt

/1985: Zmařen pokus Hizballáhu zavraždit emíra Kuvajtu šejka Sabaha al-Ahmada al-Džabera Al-Sabaha. Operaci velel vysoký důstojník Hizballáhu Mustafa Badr al-Din.

Únos letadla

/14. června 1985: Únos Boeingu 727 společnosti TWA původně mířícího z Káhiry do San Diaega. K akci došlo během letu z Atén do Říma. Jeden cestující zavražděn.

Únos letadla

/3. prosince 1984: Únos Airbusu A310 společnosti Kuwait Airways na lince 221 z Kuwait City do Karáčí. Dva cestující zavražděni.

Únos letadla

/1. srpna 1984: Unesen Boeing 737 společnosti Air France na lince z Frankfurtu n/M do Paříže.

Libanon

/18. ledna 1984: Zavražděn rektor Americké univerzity v Bejrútu Malcolm H. Kerr.

Libanon

/23. října 1983:  Sebevražedný útok  proti kasárnám amerických a francouzských mírových sil v Bejrútu. Bilance: 241 mrtvých Američanů a 58 Francouzů.

Únos letadla

/26. srpna 1983: Unesen Boeing 727 společnosti Air France po odletu z Vídně.

Libanon

/18. dubna 1983: Sebevražedný útok na budovu US ambasády v Bejrútu. 63 lidí zabito, 120 zraněno.

Je to dostačující?

Hizballáh může být v Libanonu u nemalé části obyvatel sebevíc populární (jak naznačuje Jan Darmovzal), může mít sebevíc členů v Národním shromáždění i ve vládě, může mít sebelepší sociální činnost, avšak nic z toho nemůže zamaskovat, že jde o organizaci praktikující teror. Jde tudíž o organizaci teroristickou. Jako takovou označuje celý Hizballáh, nejen jeho vojenské křídlo, stále více zemí.

A to jsem tentokrát nezmínil nebezpečí, jaké po zuby ozbrojený Hizballáh představuje pro Izrael, jehož likvidace patří mezi prioritní cíle organizace plně podporované Íránem, bezpochyby největším nepřítelem izraelského státu v regionu.

Pozn.: Zdrojem přehledu teroristický akcí Hizballáhu z let 1983-2013 je článek „Hezbollah - International terrorist organization“ publikovaný na stránkách izraelského ministerstva zahraničí 22. července 2013 a čerpající z materiálu "Hezbollah: Portrait of a Terrorist Organization", který zveřejnila výzkumná organizace „Intelligence and Terrorism Information Center“ 29. listopadu 2012.