Fotbal: Z ME jednadvacítek

• Předem upozorňuji, že tento šampionát se koná v těchto dnech v Izraeli. Pokud vás nezajímá, doporučuji nepokračovat v četbě (abych pak v diskusi nebyl dotazován, proč mrhám časem internetových surfařů).

Nezasvěcení mohou položit logickou otázku. Proč mistrovství EVROPY hostí ASIJSKÁ země? Odpovídal jsem na ni už vícekrát. Takže ještě jednou.

NA VYSVĚTLENOU

Viníkem tohoto nenormálního stavu není Izrael, ale ony asijské země, účastnické státy jednotlivých sportovních federací, asociací a konfederací, jmenovitě pak účastnické státy muslimské, které trpí tak fanatickou nenávistí vůči židovské republice, že by s jeho reprezentanty odmítly soutěžit, což by v konečném důsledku znamenalo totální rozvrat asijských šampionátů.

Jak si muslimské země představují fair play, můžeme ilustrovat na příkladu z kvalifikace na MS 1958 v kopané, které se hostilo Švédsko.

Tehdy se hrála společná kvalifikace africké (CAF) a asijské (AFC) fotbalové konfederace. Izrael byl zařazen do prvního kola, kde soupeřem mělo být Turecko. To odmítlo nastoupit, Izrael tedy postoupil bez boje do druhého kola kvalifice. Zde měl mít za soupeře tři muslimské země: Súdán, Egypt a Indonésii. Egypt s Indonésií nastoupit proti židovskému státu rovněž odmítly, Izrael se Súdánem tedy postoupily bez boje do finálové kola kvalifikace.

V něm pro změnu odmítli hrát s Izraelem Súdánci. Nastala kuriózní situace: Izraelci by postoupili na MS, aniž by odehráli jediný kvalifikační zápas. To bylo z principu nepřijatelné, proto byla ad hoc vytvořena kvalifikační dvojice Izrael vs jeden evropský tým, který předtím neuspěl v kvalifikací UEFA. Po odmítnutí Belgie padla volba na Wales, který na tom získal. Ve dvou zápasech porazil Izraelce dvakrát 2:0, světového šampionátu se díky této dodatečné kvalifikaci zúčastnil a ve Švédsku byl vyřazen až ve čtvrtfinále – po prohře s Brazilií 0:1, když jediný gól zápasu dal Pelé.

Izrael byl členem Asijské fotbalové konfederace v letech 1954 až 1974. Poté musel tuto organizaci na nátlak muslimských opustit. Stal se „bezprizorním“ a světové fotbalové společenství mělo dvě možnosti. Buď ho z mezinárodních soutěží navždy vyloučit (nebo přesněji do té doby, než všechny muslimské země dostanou rozum, což se dosud nestalo, o čemž svědčí série bojkotů izraelských jednotlivců i týmů na mezinárodních sportovních podnicích včetně OH), nebo přijmout druhé řešení – zařadit Izrael do jiné, „kontinentálně nepříslušné“ organizace.

Po letech „v exilu“, kdy Izraelci hráli kvalifikace na MS v kopané v rámci UEFA (pro šampionát v roce 1982 konaný ve Španělsku, ještě jako nečlen evropské asociace) nebo kuriózně v rámci Fotbalové asociace Oceánie (pro MS 1986 v Mexiku a 1990 v Itálii), jsou teprve od roku 1994, dvacet let po vyloučení z asijské konfederace, kam kontinentálně patří, řádným členem UEFA – se vším, co k tomu patří jak v mezistátní, tak klubové oblasti. (Také proto hrály nedávno kluby z české Gambrinus ligy Ligu mistrů, resp. Evropskou ligu UEFA proti celkům z izraelské Premier League.

•

 Proto tedy hostí Izrael šampionát „21“. Jako řádný člen UEFA.

SOUBOJ S ČR

O tom, že se bude nynější mistrovství konat ve Svaté zemi, a nikoli v zemích českých, rozhodla asociace UEFA na konci ledna 2011. Podle neoficiálních informací, které jsem tehdy zaznamenal, se ve finále rozhodovalo o ČR a Izraeli. Dopadlo to tak, že osm členů výkonného výboru bylo pro Izrael a pět pro ČR. Dva zástupci, Izraelec a Angličan, se zdrželi, neboť jejich země se o pořadatelství ucházely. Kromě těchto tří (ČR, Izrael a Anglie) byly na listině kandidátů také Bulharsko a Wales.

DVOJÍ ČESKÝ SMUTEK

Češi tedy prožili zklamání a jak se později ukázalo, hned dvojí. Nejenže přišli o pořadatelství, ale po výsledcích kvalifikační baráže také o účast. Připomeňme. Jednadvacítka ČR sice postoupila ze skupiny 3, ale v barážovém dvouduelu hrála s Ruskem 0:2 a 2:2 – a tudíž do Izraele postoupili Rusové.

4 (MĚSTA) PLUS 4 (STADIONY)

Organizátoři vybrali pro šampionát ve čtyřech městech čtyři stadiony. V Jeruzalémě Teddy Stadium, V Tel Avivu známý Bloomfield, v Netanyji Městský stadion a v Petach Tikvě stadion Hamošava. Kapacitou se značně liší. Teddy, pojmenovaný po bývalém starostovi Teddym Kollekovi, nabízí 34 tisíc míst, Bloomfield 14 a půl tisíce, stadion v Netanyjí až 24 tisíc a Hamošava 11 a půl tisíce. Izrael je zemí malou, proto se jednotlivé zápasy ve skupinách nesoustředily do jednoho stánku, ale týmy cestovaly.

SKUPINY

Šampionát se v základní části dělil do dvou skupin. V A skupině hráli domácí, dále Italové, Angličané a Norové. Skupinu B tvořili Španělsko, Nizozemí, Spolková republika a vítězové v baráži nad Čechy, tedy ruský tým. Hrálo se každý s každým ve skupině, a to pouze jednou. První dva z každé čtveřice postoupili do semifinále.

SMUTEK I PO SENZAČNÍ VÝHŘE

Zatímco v kvalifikaci na mistrovství světa Italové v českým výběrem v pátek 7/6 pouze remizovali (skalní fandové prominou), o den později byla mladá squadra azzura v Tel Avivu úspěšnější. Po těsném vítězství v prvním zápase nad Anglií 1:0 rozdrtila v Tel Avivu domácí celek 4:0 a potvrdila svoji roli jednoho z favoritů. Tím měla zajištěn postup do semifinále.

Naproti tomu anglická jednadvacítka totálně zklamala. V druhém duelu podlehla Norsku 1:3, čímž se o postup připravila a reputaci si mohla vylepšit pouze ve včerejším (11/6) zápase s Izraelem. Tam se však zrodila senzace. Po bezbrankovém poločase vstřelil Ofir Kriaf „životní“ gól a stav 1:0 Izraelci až do konce duelu udrželi. Měli tak 4 body a naději na postup. Ovšem za předpokladu, že v souběžně hraném utkání Norové s Itálii prohrají, což se ovšem k velkému zklamání domácích fandů nestalo.

Na Bloomfieldu se odehrálo drama v samotném závěru zápasu. V 90. minutě se Norové ujali po penaltě vedení 1:0 a v čase 90+4 Italové srovnali. Do semifinále, které se hraje tuto sobotu (15/6) tak postupují oba tyto týmy. Italové mají 7 bodů, Norové pět a smutní Izraelci o bod méně. Angličané bez jediné výhry aby se domů vraceli ponorkou …

Ve skupině B se poslední dva zápasy hrají dnes (12/6) večer, nicméně o semifinalistech je už rozhodnuto. Postupují Nizozemci a Španělé, ve vzzájemném večerním duelu se pouze rozhodne z jakého místa v tabulce. Němci i Rusové jsou zatím bez výjhry a tedy i bez bodu. Jak napsal sportovní redaktor čekého blogu Židovské listy, pokud Němci prohrají s Rusy a skončí poslední, kancléřka Merkelová nejspíš vyhlásí státní smutek …

Nejlepší čtveřice „21“ na kontinentální úrovni je tedy tvořena Itálií, Španělskem, Nizozemím a možná překvapivě Norskem. Kdo bude mistrem Evropy? Dozvíme se v úterý 18/6 po závěrečném hvizdu rozhodčího na Teddyho stadionu v Jeruzalémě. Zatím je stále ještě možné tipovat.