Egypt pošestnácté – a zpět novým boeingem

Kolega Petr Binder psal 25/6 na svém blogu o dovolené v Bulharsku plné nesnází. Zmínil i Egypt: „To jídlo mi dává. Jde to horem i spodem. Co já tady budu jíst? Připadám si jako v Egyptě. Že by faraónova pomsta dosáhla až sem?“

Určitě ne. Po pravdě: faraonova pomsta nedosáhne ani v Egyptě na všechna místa a každého. Letos jsem byl v té zemi pošestnácté a opravdu závažné střevní potíže jsem měl jenom jednou. Před devíti lety na Sinaji. Lehčí případy nepočítám, antinal vždy zabral. (Žena při stejném počtu návštěv neví, co to faraon je.)

Na rozdíl od bulharského pobytu pana Bindera náš egyptský „neměl chybu“. Probíhal ve znamení fotbalu, těstovin (obé vysvětlím níže) a teplot, které prakticky neklesly pod třicítku. I mně sice padaly kalhoty, když jsem si při kontrole musel sundat pásek, ale to považuji za bezvýznamnou prkotinu. Kalhoty nám ovšem padají proto, že jsme zhubli, což je informace navýsost pozitivní.

(Občas mě napadne: Bin Ládin už řadu let úpí v pekle, ale svojí ďábelskou akcí „9/11“ si postavil megapomník. V Egyptě nejenže si při odletu musíte sundat pásek, ale dvakrát se zout. Rámem totiž procházíte dvakrát, při vstupu na letiště a pak ještě jednou po pasové kontrole. Jak to vypadá v praxi? Takto:

• Kontrola I: sestává z průchodu detekčním rámem + RTG kontroly zavazadel. Na pás dáme nejen kufry a kabinová zavazadla, ale také opasky, boty, hodinky a jiné osobní předměty;
• Obavení u přepážky Check-in: zde odevzdáme kufry a obdržíme letenky + odletové formuláře;
• Vyplnění odletových formulářů;
• Pasová kontrola: zde odletové formuláře odevzdáme;
• Extra kontrola pasů, zda v nich máme vízum (logiku v tom nehledejme);
• Kontrola II: totožná s kontrolou I. Opět boty dolů; zde vás připraví o poslední lahve s vodou, pokud jste je „propašovali“ až sem. Běžný jev: přijdete o dvě malé PET lahve /0,5 l/, ale velké /1,5 l/ si nevšimnou. A ještě jedna perlička: muži se řadí do jedné fronty, ženy do druhé. A co homo-manželé, z nichž jeden plní roli „maminky“, ten má jít kam?, ptali se důvtipní Češi.)

Cílem naší cesty byl hotelový komplex v jižní, ba nejjižnější části destinace Marsa Alam. (Ta se táhne podél pobřeží v délce hodně přes 100 kilometrů.) Doprava z letiště trvala hodinu a tři čtvrtě. Když k tomu připočítáte dobu letu 4 hodiny 13 minut a čas odbavení, přejete si po nočním letu jedno jediné: abyste pokoj dostali co možná nejdříve.

Přání se splnilo. Stačilo dát recepčnímu deset dolarů – a vše šlo jako na drátkách. Žádné vyplňování přihlašovacího formuláře; bez čekání jsme obdrželi náramky pro all inclusive stravování, klíč od pokoje a tři Towel Cards (karty pro zapůjčení velkých osušek). Vyjádřeno číselně: v 08:38 zastavil bus před recepcí a v 09:00 jsme začali vybalovat. Na pokoji s výhledem na moře. Skvělý začátek.

Hotel je italský, což mimo jiné znamená, že má svůj vlastní „letní čas“. V celém Egyptě je čas totožný s naším SELČ, v hotelu je ovšem o hodinu víc. Proč? To nevěděl ani delegát. Já pro to mám své vysvětlení. Jde o snahu vytvořit iluzi, že slunce zapadá o hodinu později. To znamená asi tolik: v 19:00 hodin káhirského času už je tma jako v pytli, což je podle hotelového času „až“ ve 20 hodin. Hurá.

Tento dvojí čas má ovšem svoji „přidanou hodnotu“. Je zapotřebí dávat si pozor, podle jakého času se řídí jednotlivé aktivity. (Například oběd dle hotelového, ale schůzky s delegáty podle káhirského. A tak podobně.)

Co stojí za zmínku: Komplex je plný zeleně, palem je tam jako na Maledivách, stejně tak obřích kaktusů. Kuchyně: standardní bufetový servis, ale s bonusem: „Pasta Corner“, v němž přímo před vámi připravuje fantastické těstoviny (nejen špagety) Ital Giuseppe. Nic jiného jsem tam nejedl: s výjimkou dnů, kdy byl v nabídce krocan (turkey), telecí (veal) nebo jehněčí (lamb). Ryby měl na talíři každý den náš jedenáctiletý vnuk Tom, můj věrný šnorchlařský parťák (viz fotokolekci). Fotbalové MS jsme sledovali víc než doma, kde bych tomu tolik času dát nemohl. Zápasy běžely více méně non stop na dvou kanálech – Berlusconiho „Mediasetu 1“ a na arabské mutaci televize „beIN SPORTS“. Doplňující informace nabízel teletext italského kanálu Rai Due (Televideo).

A co korály? Odpověď zní „Ano, ale ...“. Co to znamená? Souvislá korálová bariéra je poměrně daleko od břehu, zaokrouhleně 600 metrů (tam jsem plaval raději sám). Mezi ní a pláží se nachází velká laguna, v níž jsou korály (přesněji koráli, protože jsou živé) ve tvaru větších či menších „kamenných ostrůvků“, rovněž plných podvodní fauny. To „ale“ uvádím spíše proto, že na jiných místech destinace Marsa Alam se táhne korálová bariéra přímo od pláže stovky metrů podél břehu a není nutné k ní zdlouhavě plavat. Vcelku tedy spokojenost - s jednou osobní premiérou: poprvé v životě jsem viděl velkého zploštělce dlouhohlavého (tzv. krokodýlí rybu) se dvěma mláďaty k tomu. Snímky bohužel nemám, protože ve stejný den mě postihla nehorázná smůla: porucha podvodního fotoaparátu. I to se v životě občas stává. Naštěstí k tomu došlo až v závěrečné části pobytu.

A ještě jeden technický zážitek stojí za zaznamenání. Psal o tom také server iDNES: na konci ledna 2018 přistál v ČR první Boeing 737 nové generace, který posílil flotilu Travel Servisu. (Další budou následovat). Jde o verzi MAX 8, která je sympatická především tím, že má pohodlnější sedadla (více místa na nohy) a poněkud prostornější toalety. Tato první MAX osmička ve službách Travel Servisu má označení OK – SWE. Jaké bylo mé překvapení, když jsem při nastupování v Marse Alam zjistil, že právě tímto strojem poletíme. (Pro kolegu „Hrocha“ Bindera: kdyby tímto typem cestoval do Varny a zpět on, patrně by nepřišel o obě kolena …) Nevýhoda tohoto letadla: není vybaveno monitory pro sledování letu.

Před obrazovou části dva číselné údaje. Kufry mohly mít váhu 23 kg, nikoli obvyklých patnáct. Občerstvení na palubě na linkách do Egypta už není v ceně letenky, ale je možné ho zakoupit. Zde cena jedné svačiny:

• bagel s krutí šunkou … 100,00 Kč
• sýrová bageta … 86,67 Kč
• cola 0,25 l … 43,33 Kč
• celkem 230,00 Kč

Dobrou chuť ve výšce 36 tisíc stop.

•

FOTOKOLEKCE

... imatrikulační označení nového Boeingu 737 MAX 8. Prvního ve flotile Travel Servisu. S ním jsme letěli zpět. Vzlet na dráze v 15/33 v Marse Alam v 07:41 SELČ, na Ruzyni jsme dosedli na dráhu 06/24 v 11:56 SELČ.  Doba letu 4 hodiny 15 minut. (Foto: Zde i níže archiv autora.)

... Marsa Alam, po šesté ráno. Blankytná obloha, teplota 28 stupňů. Češi přilétají.

... východ slunce pozorovaný z balkonu. Je 4:55 káhirského času, v hotelovém areálu o hodinu více.

... ve stínu palem. Cesta od recepce k naší hotelové budově typu bungalov.

... hotelová restaurace Coral. V gotickém stylu.

... společný narozeninový přípitek. Autor blogu s manželkou.

... toto je Giuseppe. Italský kuchař, díky němuž jsem v hotelu zažil těstovinový ráj.  Je to opravdový mistr.

... místní kuchtík Yousef.  Pracoval  v době snídaní ve "vaječném koutku" a nám připravoval volská oka - anglicky  sunny side up egg.

... toto je pro změnu oko mého parťáka Toma při sefíčku těsně pod hladinou. Tím se nenápadně dostáváme k několika snímkům rudomořské fauny.

... potápěčka a znalkyně rudomořského světa Pavla Charousková, která působí v Diving Centru v Hurghadě, na webu  Redsea.diving.cz o této rybě píše: "Ostenec titan (nebo také nazelenalý), kterého lze považovat za nejagresivnější rybu Rudého moře, dorůstá velikosti až 75 cm." Tady jsem měl štěstí hned na dva. V pozoruhodném tanečním reji.

... ostenec titan zblízka. Pod šipkou je patrný potravní úlovek.

... mnoho sasanek rovná se mnoho Nemů. Neboli klaunu dvoupruhých.

... ploskozubec tupohlavý neboli jedna z těch ryb, kterým lidé říkají papouščí, ožírá korál.

... hejno netopýrníků obecných.

... netopýrník k bližšímu seznámení.

... Tom s úlovkem. Pro objektiv fotoaparátu, nikoli pro export domů. Vývoz čehokoli z moře je podle egyptských zákonů přísně zakázán.

... a zase na chvíli na souš. Když Esthetics, tak Esthetics. Takto se vytváří egyptská krása.

... seřazené čtyřkolky. Jiný typ zábavy (než je focení korálového ráje).

... prodejní galerie umění.

... Amonův chrám v Karnaku?  Nikoli. Napodobenina staré kultury na fasádě místního amfiteátru.

... autor blogu zaznamenává výsledky fotbalového MS z italského teletextu. Šampionát tvořil podstatnou část suchozemské zábavy. Je jen škoda, že místní reprezentace dopadla tak mizerně. V základní skupině skončila poslední. Doufal jsem v lepší výsledek.

... vraceli jsme se z večeře, samozřejmě za tmy. Žena pravila: "Netušila jsem, že vedle nás má ordinaci doktor." Špatná viditelnost ji zmátla. "To není doktor, ale fotbaloví fandové ze Švýcarska," uvedl jsem vše na pravou míru. Na rozdíl od Egypťanů mohli být spokojeni. S Brazilci hráli 1:1, Srby porazili 2:1 a pokud 27. června přehrají Kostariku, ze skupiny postoupí.

... a zpátky pod hladinu. Barevná krása podvečerního korálu.

... část hejna chňapalů černoskvrnných.

... čtverzubec maskovaný. Ryba s jedovatým masem, dokáže se při nebezpečí nafouknout, poměrně plachá. Jakmile vás spatří, obvykle bere do zaječích.

... bodlok Desjardinův.

... samice havýše žlutohnědého.

... pruhatci skvrnoploutví. Rádi se skrývají pod korálovým převisem. Toto je spíše výjimka.

... námět z nejvděčnějších: Nemo v sasankách.

... vyvolává respekt i dráždivou přitažlivost. Muréna žlutolemá.

... bude polibek? Bodlok vláknouploutvý (s nebezpečnými oranžovými trny u zadní ploutve) a ostenec arabský.

... ostenec arabský. V nebezpečí zvedá hřbetní osten (pod šipkou). Snad tou hrozbou nebyl zezadu se přibližující  autor tohoto článku.

... nejčastější rejnokovitý druh, který se může vyskytovat nejen v hloubce, a také v mělčinách těsně u břehu hotelových  pláží. Moje žena by mohla vyprávět. Tvrdí, že na něj málem šlápla. Trnucha modroskvrnná.

... parmice žlutoploutvá.

... chňapal černoskvrnný.

... cejnovka velkooká.

... trnucha modroskvrnná ještě jednou. Na písečném dně, kde nejčastěji loví. Všichni tito a další živočichové - stovky druhů - jsou v Rudém moři doma, my pouhými hosty. Toto musíme mít stále na paměti. Chovat k nim úctu, neprovokovat je, být nanejvýš opatrný a pozorovat z bezpečné vzdálenosti. Štědré korálové moře se nám pak bohatě odmění.

... vysoko nad mraky. Vzdáleni od země 10 kilometrů, opouštíme Afriku, Egypt, korálový svět. Na tomto předělu symbolicky končí exotika a začíná šedá realita všedního dne.

... což i obrazově dokresluje poslední snímek - přistání na ruzyňském letišti. Tak snad zase někdy příště - a díky za pozornost.