Dozvuky jednoho olympijského skandálu

Posunutá letní olympiáda. Tokio 2020 konané v roce 2021. Sportovní disciplína: judo mužů. Hmotnostní kategorie: do 73 kg. Los pro tatami D (obr. 1). Tady začal problém.

... obr. 1/Část pavouka olympijského juda v kategorii mužů do 73 kg, pool D. Pro nás je důležitý los vyobrazený vlevo dole. Zdroj: Web Mezinárodní judistické federace.

V prvním kole se měli utkat dva arabští judisté. Nourine z Alžírska a Abdalrasool ze Súdánu (některé zdroje mohou uvádět i mírně odlišnou transkripci). Vítěze tohoto měření sil čekal dle pavouka v druhém kolem Tohar Butbul z Izraele. Když to po zveřejnění rozpisu zjistili Nourine a jeho trenér Benkhlef, zachovali se skandálně, hanebně, z hlediska principů olympismu nepřijatelně.

Zde nejprve připomenu princip 6 obsažený v Olympijské chartě (tedy pro účastníky OH závazném dokumentu):

• Požívání práv a svobod stanovených v této Olympijské chartě bude zajištěno  bez jakékoli formy diskriminace,  jako je diskriminace na základě rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, náboženství, politického nebo jiného přesvědčení, národnosti nebo společenského původu, majetku, původu nebo jiného postavení.

A ještě klíčová pasáž článku 50 Olympijské charty:

• V olympijských prostorách, na sportovištích a jiných místech není povolen žádný typ demonstrací nebo politické, náboženské či rasové propagandy.

Máme-li tyto zásady před očima, snadno se pak zorientujeme v tom, čeho se Nourine a jeho trenér dopustili.

Alžírský judista odmítl do prvního kola nastoupit. Protože: co kdyby Súdánce porazil? Musel by soupeřit se sportovcem reprezentujícím „sionistickou entitu“. A něco takového, bez ohledu ustanovení Olympijské charty, nepřicházelo pro nenávistného Araba do úvahy.

Před sportem upřednostnil politiku, prohlásil, že případný souboj s judistou ze „sionistické entity“ by byl podporou normalizace s uzurpujícím subjektem; svým odchodem z OH tak vyjadřuje solidaritu s bratry v okupované Palestině.

Charta necharta, palestinská věc je víc než celá olympiáda.

A nejen to. Alžírské televizi řekl: „Neuznáváme izraelskou vlajku a nehodláme se s ní špinit ruce. Odstoupení z olympiády je to nejmenší, co pro palestinskou věc mohu udělat.“

De Coubertin se musel v hrobě obracet.

Něco takového nelze samozřejmě nechat bez trestu. Jde o ohavnou směs politizace, diskriminace, nenávisti. Olympijská myšlenka byla poplivána, pokálena. Silná slova? Tak se nad tím zkusme znovu zamyslet.

V úterý 7. září ovšem našemu „hrdinovi“ ztuhl úsměv na tváři. Důvodem byla zpráva, která přišla po zasedání disciplinární komise Mezinárodní judistické federace (IJF). Takto o ní informoval web The Observatorial (obr. 2):

... obr. 2/

Nebo server Asumetech.com, abychom se drželi pravidla o dvou zdrojích (obr. 3):

... obr. 3/

Trest je to tvrdý, ale spravedlivý, byť zatím nepravomocný.   Judista Nourine a jeho trenér mají na 10 let zakázáno účastnit se soutěží a jiných akcí pořádaných Mezinárodní judistickou federací nebo přidruženými organizacemi.  Důvod je zřejmý: svým chováním na OH v Tokiu v červenci 2021 porušili Olympijskou chartu. Mohou se ovšem odvolat k Mezinárodní sportovní arbitráži (CAS).

Pozoruhodná je reakce judisty. Podle The Observationalu alžírským médiím řekl: „Jsem v šoku. Tak těžký trest jsem nečekal.“

A co si myslel? Že mu ta do nebe volající dehonestace olympijských principů jen tak projde? Je načase, aby i ostatní mezinárodní sportovní organizace postupovaly v podobných případech stejně důsledně jako IJF. Jinak se toho hnusného protiizraelského moru ve světovém sportu nikdy nezbavíme.