Dohoda USA - Írán: Pět Američanů propuštěno, další cizinci zůstávají

Ačkoli jde o humanitární gesto, které musí každý normálně uvažující člověk uvítat, nic nemění na zločinné povaze íránského režimu. Vlastně oprávněnost tohoto hodnocení ještě umocňuje.

Web ČTK „České noviny“ informoval večer v pondělí 18. září všeříkajícím titulkem: „Írán a USA zahájily výměnu vězňů, pět propuštěných Američanů odletělo z Teheránu“. V rámci této akce propustí Američané ze svých žalářů pět Íránců, přičemž dva z nich se rozhodli v USA zůstat a jeden odcestuje za rodinou do třetí země. Domů by se tedy měli vrátit pouze dva.

Írán na této dohodě vyzískal i finančně. Bude mu vráceno 6 miliard dolarů zmrazených v Jižní Koreji na základě sankcí; peníze mezitím dorazily na účty v Kataru, který se v celé věci významně angažoval.

A důkaz o zločinné povaze režimu v Teheránu? Na Západě se má všeobecně za to, že Írán zatýká a odsuzuje do vězení, někdy i k trestu smrti, také osoby nevinné (myšleno cizí státní příslušníky), vůči nimž vznáší vykonstruovaná obvinění. A to jenom proto, aby vlády těchto cizinců vydíral a přiměl je k nejrůznějším ústupkům. Jako například k uvolnění sankcemi zmrazených aktiv, jak jsme toho svědky nyní. Je to politika veskrze hanebná a skutečnost, že západní vlády, aktuálně americká, jsou ochotné na tuto hru přistoupit je omluvitelná pouze tím, že nevinné lidi dostane tímto způsobem na svobodu z pekla íránských kriminálů. Připomínat poměry v nechvalně známé věznici Evin snad není potřeba.

V této souvislosti píše server The Times of Israel („After US prisoner swap, a dozen Westerners remain captive in Iran“/18. 9. 2023), že v Íránu zůstává uvězněn další tucet držitelů západních pasů. Ti mají také sloužit jako rukojmí pro vydírání západních vlád. A uvádí jejich seznam.

Seznamme se nyní s jejich jmény a alespoň telegraficky s jejich údělem (použity byly i jiné zdroje, nejen zmíněný izraelský server).

Mehran Raoof ... britsko-íránský aktivista bojující za práva zaměstnanců. Zatčen v Íránu v říjnu 2020, dlouhodobě držen v izolaci.

Nahid Taghaviová … německo-íránská občanka, zatčena v Teheránu, v srpnu 2021 odsouzena na deset let a osm měsíců.

Jamshid „Jimmi“ Šarmahd … německý občan dlouhodobě žijící v USA, v srpnu 2020 unesen íránskými agenty v Dubaji, když cestoval přes Emiráty. Obviněn z terorismu, údajně zapojen do bombového útoku v Šírázu 2008, letos v únoru odsouzen k trestu smrti. On sám i jeho rodina obvinění odmítají jako lživé a nepodložené.

Cecile Kohlerová a Jacques Paris … občané Francie, v květnu 2022 zadrženi v Íránu při prohlídce památek, obviněni ze špionáže.

Louis Arnaud … francouzský občan, bankovní konzultant. Zatčen během návštěvy Íránu v září 2022. Podle svědectví rodiny jde o vášnivého cestovatele a obyčejného člověka. Nezapojoval se od žádných protestních akcí.

Fariba Adelkhahová … francouzsko-íránská akademička, odsouzena v květnu 2020 na 5 plus 1 rok vězení za „konspiraci s cílem ohrožení národní bezpečnosti a propagaci proti íránskému politickému systému“. Letos v únoru propuštěna, ale dosud nemohla Írán opustit.

Ahmadreza Džalali … na Západě žijící íránský vědec v oboru medicíny katastrof; má také švédské občanství. Zatčen v roce 2016 během návštěvy Íránu, kam přicestoval na základě pozvání Teheránské univerzity, o rok později odsouzen k smrti na základě falešného obvinění ze špionáže pro izraelský Mosad. Poprava odložena, ale dle rodiny zůstává v cele smrti. Také jeho rodina považuje obžalobu za naprosto absurdní.

Habib Chaab … íránsko-švédský disident, zmizel během návštěvy Turecka v říjnu 2020.
Objevil se v Íránu, kde byl obviněn z toho, že je vedoucí postavou arabské separatistické skupiny Harakat al Nidal a z páchání teroristických útoků, mj. proti vojenské přehlídce v Ahvázu 2018. Odsouzen k smrti a 6. května 2023 oběšen.

Johan Floderus … švédský občan pracující pro diplomatickou službu Evropské unie (!). Při návratu z Íránu v dubmu 2022, kde byl na soukromé návštěvě u přátel, zatčen na teheránském letišti a obviněn ze špionáže. Žaloba mu klade za vinu mj. styk z osobami podezřelými ze špionáže a také návštěvu Izraele. Jeho uvěznění držely orgány EU a Švédska několik měsíců v tajnosti (diskrétní diplomacie?) a případ se dostal na veřejnost poté, co byl tento měsíc odhalen novinami The New York Times.

Santiago Sánchez Cogedor … mimořádně otřesný a současně vrcholně absurdní případ španělského občana, nadšeného pěšího turisty a fotbalového fanouška. Jeho příběh, který nejlépe demaskuje zvrácenost íránského režimi ajatolláhů, popsala španělská jazyková sekce BBC News Mundo („No sabía que era ilegal tomar fotos de la tumba": el turista espanol encarcelado en la temida prisión Evin de Irán y que ha sido acusado de espionaje“/25. 7. 2023).

Vyznavač pěší turistiky – bývalý výsadkář španělské armády – se rozhodl, že navštíví fotbalové MS světa v Kataru. Zvolil ovšem dobrodružnou verzi. Do dějiště šampionátu se nevydá letecky, ale po svých. Jen s osobními věcmi naloženými do malé kárky. Dlouho se mu dařilo. Přes Francii, Itálii a jih Balkánu se dostal do Turecka a pak přes irácký Kurdistán k hranicím Íránu. Jeho cílem bylo projít zemí k přístavu Bandar Abbás, lodí se přepravit do Kataru a 23. listopadu 2022 usednout na tribuně stadionu v Dauhá k úvodnímu zápasu Španělů ve skupině – soupeřem byla Kostarika. Kdyby mu to vyšlo, užil by si gólovou žeň. Španělsko porazilo středaamerický tým 7:0.

Jenomže místo na fotbale skončil Santiago v teheránském kriminále. Do země se sice dostal a když už tam byl, rozhodl se navštívit hrob Mahsi Aminiové. Mladé Íránky, kterou ne dlouho před jeho příchodem (Santiago překročil hranici do Íránu 23. září 2022) zatkla náboženská policie kvůli tomu, že „nepoužila hidžáb v souladu s vládními standardy“, načež po policejním výslechu 16. září 2022 a nuceném převozu do nemocnice zemřela. Její smrt iniciovala v Íránu sérii masivních protivládních protestů. Do těch se ovšem Santiago dle dostupných informací nezapojil.

Když fotografoval hrob Mahsy Aminiové, což je v civilizovaném světě považováno za normální počin a není trestný, všudypřítomní agenti tajné policie ho zatkli – a od té doby je držen ve věznici Evin. Obviněn je ze špionáže a účasti na protirežimních protestech (oboji je nesmysl). Jeho kauza ukazuje na pravou tvář íránského režimu. Člověka přitom napadne, kdyby takovéto absurdní poměry panovaly v Íránu v době, kdy tento stát navštívila dvojice J. Hanzelka a M. Zikmund, dost možná, že by jejich mise skončila docela jinak.

ZKLAMÁNÍ

Mezi pěti propuštěnými Američany, občany USA, jsou pouze tři, kteří si přáli zveřejnit svoji identitu. Dva nikoli – a to dávalo jistou naději rodině Daliliových, jejichž otec a manžel byl také v Íránu uvězněn. Jak se ale zahraniční servery shodují, tento člověk mezi těmi dvěma s největší pravděpodobností není.

Jmenuje se Šahab Dalili, v Íránu byl kapitánem obchodní lodě a po odchodu do důchodu se odstěhoval do USA. Jeho manželka a synové mají americké občanství, on nikoli, ale pouze trvalý pobyt. Přesto rodina doufala, že v rámci výměny vězňů by se mohl vrátit i on. Vše nasvědčuje tomu, že nikoli. Sedmileté trauma tedy pokračuje.

Šahab Dalili emigroval do USA v roce 2014. O dva roky později mu v Íránu zemřel otec. Odjel ho tedy pochovat a když se chystal k návratu, byl zatčen agenty ministerstva pro tajné služby. Následovalo obvinění z „poškozování národní bezpečnosti prostřednictvím spolupráce s nepřátelskou zemí“ a desetiletý trest vězení.

Žijeme v zemi, která má se zneužitím justice včetně justičních vražd ty nejhorší zkušenosti. Proto bychom měli být, a mnozí jistě jsme, na takovéto praktiky mocných mimořádně citliví. Íránský režim vzniklý po protišáhovské revoluci 1979 – sympatizovat s ní mohli jen neprozíraví pošetilci – se záhy uvedl gangsterským představením: obsazením US ambasády a držením bezmála šesti desítek nevinných lidí jako rukojmí. Déle než rok. Tento v dějinách diplomacie bezprecedentní zločin ukázal celému světu, co je nová fanatická teokracie zač. Stejné gangsterské metody používá i v justici.