Diplomacie: Fidži - malá země s velkým významem

Jistěže, jak pro koho. Bezpochyby pro Izrael. Přestože vzdálenost mezi oběma metropolemi, Jeruzalémem a Suvou, je větší než 16 tisíc kilometrů, mnohem důležitější je politická blízkost.

Fidži, malá ostrovní republika v Melanésii se zhruba milionem obyvatel, patří k těm, které na mezinárodních fórech odvážně podporují Izrael. Ano, k podpoře Izraele je dnes zapotřebí nemalý kus politické odvahy, taková je dnes ve světových vztazích atmosféra: vyhroceně propalestinská, nenávistně protiizraelská.

Republika Fidži patří mezi pouhých sedm zemí, které nemají ambasádu nesmyslně v Tel Avivu, ale v Jeruzalémě. Do tohoto oceněníhodného klubu dále patří Spojené státy, Guatemala, Honduras, Papua Nová Guinea, Paraguay a z evropských států pouze Kosovo. Bohužel nikoli Česká republika, ačkoli je považována na Starém kontinentu za jednoho z nejoddanějších přátel Izraele. O otevření našeho zastupitelského úřadu se zatím jen mluví, mluví a mluví – a skutek? Při troše dobré vůle by mohla velvyslankyně Veronika Kuchyňová Šmigolová úřadovat v Jeruzalémě už dávno…

Diplomatický rozmar?

V úterý 2. června 2026 otevřel izraelský ministra zahraničí Gideon Saar ve fidžijském hlavním městě Suvě velvyslanectví své země. Tím se vztahy obou států dostaly na ještě vyšší úroveň. Noviny The Jerusalem Post tomu věnovaly o den později reakční úvodník, s jehož obsahem se nyní ve volné interpretaci seznámíme. Podle textu v době, kdy se v Evropě prohlubuje diplomatická izolace Izraele a slábne jeho podpora v některých oblastech Severní Ameriky, může působit otevření ambasády na Fidži jako zvláštní diplomatický rozmar. Proč utrácet peníze za zastupitelský úřad v jižním Pacifiku, když by tyto prostředky mohly být využity k upevnění podpory v západní Evropě? Podle novin je odpověď jednoduchá: v diplomacii nejde pouze o to získat na svou stranu kritiky; znamená také posilování vztahů s přáteli.

List vysvětluje: „Fidži a většina z dalších devíti tichomořských ostrovních států, kterým bude nové velvyslanectví v Suvě sloužit, patří mezi nejspolehlivější podporovatele Izraele na mezinárodní scéně. Zatímco mnohé větší a vlivnější země se vůči Izraeli staví stále víc nepřátelsky, tyto malé státy za ním v mezinárodních institucích důsledně stojí – a tam se počítá každý hlas.“ Jako příklad uvádí loňské hlasování Valného shromáždění OSN o rezoluci vyzývající k nastolení okamžitého příměří v Pásmu Gazy. Návrh podpořila jako obvykle drtivá většina delegací (142), proti hlasovalo dvanáct. Mezi nimi je vedle Fidži dalších šest zemí, které bude ambasáda v Suvě pokrývat. Jsou to FS Mikronésie, Nauru, Palau, Papua Nová Guinea, Tonga a Tuvalu. Postoj těchto pacifických států je pro Izrael obrovským diplomatickým přínosem. Otevření mise reflektuje koncepci ministra Saara. Země, které při Izraeli stojí, odměňovat a naopak přehodnocovat investice v zemích, které vůči němu soustavně vystupují nepřátelsky.

Příkladem budiž právě nynější zřízení zastupitelského úřadu na Fidži v kontrastu s rozhodnutím uzavřít na konci roku 2024 velvyslanectví v Irsku kvůli neustávajícím nepřátelským krokům a nenávistné protiizraelské rétorice Dublinu. Praktickým důsledkem Saarovy politiky je otevření nových ambasád Izraele v Moldávii, Estonsku a Zambii; tyto země mají k Izraeli pozitivní vztah. V rámci přesunu zdrojů z nepřátelských zemí do přátelských plánuje izraelská diplomacie buď uzavřít zastupitelský úřad v norském Oslo, nebo konzulát v Čcheng-tu v ČLR. Rozumí se samo sebou, že kdyby byly finanční prostředky pro diplomatickou službu neomezené, nebyl by důvod ji redukovat. Ambasády by zůstaly i v zemích, které mají s Izraelem napjaté vztahy. Prostě proto, že diplomatické mise neslouží pouze pro kontakty s přáteli, ale také k vysvětlování politiky, obhajobě postojů a přesvědčování skeptiků a nepřátel počínání jeruzalémské vlády. Protože ale finance neomezené nejsou, musí se při rozhodování o počtu ambasád uvažovat zodpovědně. I s ohledem na to, že některé země, třeba Irsko, jsou vůči izraelským politickým argumentům tak jako tak hluché – bez ohledu na to, co Jeruzalém říká nebo dělá. Podle The Jerusalem Postu je to ale v Pacifiku jiné.

Změna v uvažování

Izrael kdysi na Fidži ambasádu měl. Otevřel ji krátce po navázání diplomatických vztahů v roce 1970. V polovině 90. let však byla z finančních důvodů uzavřena; udržování diplomatické přítomnosti v této ostrovní oblasti bylo považováno za luxus. Tento způsob uvažování, v němž dominoval ekonomický pohled, se ale změnil. Musel se změnit. Za situace, kdy Izrael čelí rostoucímu diplomatickému tlaku, významně narostla hodnota loajálních spojenců – i to i těch geograficky malých. Znovuotevření ambasády je signálem, že podpora Izraele v mezinárodních institucích má význam bez ohledu na velikost země, která ji poskytuje. Neboť: ve VS OSN neurčuje sílu hlasu velikost země nebo počet jejích obyvatel. Fidži s jedním milionem lidí má stejný jeden hlas jako stát, v němž žije těch lidí miliarda.

Podpora Izraele ze strany tichomořských republik či monarchií není jen záležitostí pragmatické, ale také hodnotové politiky. Redakční úvodník The Jerusalem Postu to interpretuje takto: „Hluboké sympatie, které mnohé z těchto zemí vůči Izraeli chovají, vycházejí z kombinace faktorů – zejména ze silné křesťanské víry, úzkých vazeb na Spojené státy a ztotožnění se s Izraelem jako s malým státem, který se pohybuje v často nepřátelském mezinárodním prostředí. Ať už je ale důvod jakýkoli, jejich podpora je pozoruhodně konzistentní a neomezuje se jen na půdu OSN.“ List připomíná, že Fidži se nedávno postavilo na stranu Izraele u Mezinárodního soudního dvora v opozici vůči žalobě Jihoafrické republiky, která Izrael obviňuje z genocidy. Naproti tomu Irsko se přiklonilo k jihoafrickému stanovisku. Otevření či naopak uzavření ambasád je vyjádřením priorit.

Země, které Izrael opakovaně podporují, by měly očekávat intenzivnější spolupráci a větší investice. Země, které proti němu soustavně vystupují, by neměly automaticky předpokládat, že diplomatické vztahy budou pokračovat, jako kdyby se nic nestalo.

Úvodník uzavírá: „Izraelské velvyslanectví na Fidži není důležité proto, že by Suva byla světovým centrem, ale proto, že v moderní diplomacii mohou mít i malé státy strategický význam. Poskytují hlasy, morální podporu a důkaz, že ani v době rostoucího mezinárodního tlaku nestojí Izrael osamocen. Někdy se nejrozumnější diplomatické investice neprovádějí tam, kde je podpora nejslabší, ale tam, kde se přátelství již osvědčilo. Toto je jeden z takových případů.“

Platí-li v herectví, že není malých rolí, pak obdobně v diplomacii: není významově malých států.

●

https://www.jpost.com/opinion/article-898156

https://www.i24news.tv/en/news/international/asia-pacific/artc-israel-opens-embassy-in-fiji-as-fm-sa-ar-concludes-historic-visit

https://en.wikipedia.org/wiki/Fiji%E2%80%93Israel_relations

https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_diplomatic_missions_in_Israel