Desetiletí nemyslitelné, dnes realita

Nikoli samozřejmá a nikoli běžná. O to víc platí: kdykoli otevře izraelský stát zastupitelský úřad v nějaké arabské zemi, je to politický akt hodný pozornosti. Jsou to sváteční okamžiky v tomto prazvláštním neklidném světě.

A nevěřme tomu, že kdyby se Izrael stáhl na linii příměří, která platila v letech 1949 – 1967, nastal by na Středním východě mír. Ten takzvané dvoustátní řešení Izrael – Palestina nezajistí. Je to stejný blud jako když se kdysi věřilo, že Mnichovská dohoda zaručí Evropě mír. Dnes se nad tím můžeme jen trpce pousmát.

Ne že by na tom záleželo, ale vždy jsem věřil mírovému projektu mezi dvěma státy. Izrael – Egypt, Izrael – Jordánsko a nejnověji Izrael – Spojené arabské emiráty (UAE). A také Izrael – Bahrajn, Súdán, Maroko. Kdo bude další?

Ačkoli o tom tento článek není, měl jsem a mám problém s mírovým projektem zvaným Dohody z Oslo – mezi Izraelem a Palestinskou osvobozeneckou organizací (PLO). Řečeno bonmotem: dřív naváže Izrael diplomatické styky se všemi arabskými zeměmi, než zavládne opravdový mír mezi ním a palestinskými Araby.

V tomto týdnu, v posledních dvou dnech měsíce června, navštívil Emiráty izraelský ministr zahraničí Yair Lapid – a otevřel nejprve izraelské velvyslanectví v hlavním městě* Abú Zabí a druhý den své návštěvy konzulát v Dubaji.

*Zde si musím postesknout. Zatímco Izrael uznává hlavní město hostitelské země a má svoji ambasádu v Abú Zabí, Emiráty otevřely svůj zastupitelský úřad nikoli v Jeruzalémě, ale v Tel Avivu. V tomto smyslu politováníhodné stereotypy přetrvávají. Aby ale nedošlo k omylu: navzdory právě uvedenému mír mezi Jeruzalémem a Abú Zabí uzavřený v rámci Abrahamovských dohod vítám a vysoce oceňuji.

Jelikož o Lapidově návštěvě referovala i česká mainstreamová média, omezím se na dva postřehy.

(1) Jakoby se historie opakovala. Všiml si toho také server Times of Israel. Mojžíš vyvedl Izrael z egyptského otroctví, byl jeho vůdcem během čtyřicetiletého putování sinajskou pouští, ale vstoupit s národem do Zaslíbené země mu dopřáno nebylo. Tímto historickým krokem byl pověřen Jozue.

Stejně tak dnes. Hlavním tvůrcem míru s Emiráty byl na izraelské straně Benjamin Netanjahu (na americké pak prezident Trump). Přesto to nebyl Netanjahu, ale Yair Lapid, kdo vlivem několika okolností otevřel v Emirátech ambasádu a konzulát.

Lapid se ovšem zachoval férově. V projevu při zahájení činnosti zastupitelského úřadu expremiérovi a politickému rivalovi poděkoval. Netanjahua nazval „architektem Abrahamovských dohod“ a označil ho za politika, „který je neúnavně prosazoval“. Média si všimla, že Netanjahu u příležitosti otevření mise Lapida ani novou vládu nezmínil. Na jeho Twitteru je stručný příspěvek:

• Přinesli jsme mír za mír. Gratulujeme novému izraelskému velvyslanectví v Abú Zabí! (Doplněno vlaječkami Emirátů a Izraele.)

V této souvislosti jsem si vzpomněl na jeden mikropříběh, jehož jsem byl účastníkem před řadou let na karlovarském filmovém festivalu. Šli jsme se ženou do útrob hotelu Thermal. Na jeho fasádě byly umístěny vlajky zemí, jejichž snímky byly zařazeny do hlavní soutěže. Mezi nimi také vlajka se zeleným, bílým a černým vodorovným pruhem a u žerdi s červeným svislým (obr. 1).

... obr. 1/Vlajka Spojených arabských emirátů. (Zdroj: Pixabay.com)

Kolem stála skupina mladíků, možná baťůžkářů. Když jsme je míjeli, ukázal jeden z nich na popsanou vlajkou a zajímal se o to,  jakému státu patří. „To je vlajka Spojených arabských emirátů,“ stačil jsem odpovědět, než mě tlak návštěvníků nemilosrdně posunul vpřed.

Tehdy jsem netušil, že vlajka Emirátů bude po letech vlát na symbolickém stožáru vedle dalších vlajek zemí, které s Izraelem normalizovaly vztahy. Něco takového jsem si od mladého věku upřímně přál.

(2) Ministr Yair Lapid navštívil také izraelský pavilon na odloženém EXPU 2020, které začne v Dubaji letos 1. října. Máte-li zájem se seznámit,  TADY JE ODKAZ  na prezentační video (2:47 min) na Facebooku izraelského ministerstva zahraničí.