Demokracie v praxi: Přeběhlictví v Kanadě

Loni 28. dubna se v Zemi javorů konaly volby do 343členné federální Dolní sněmovny. Minimální počet mandátů pro nadpoloviční většinu je 172, na tu ovšem vítězní liberálové nedosáhli.

Přesto mají nyní šanci – pomoci jim mohou přeběhlíci. Loňské volby přinesly liberálům 169 míst ve sněmovně (konzervativci získali 144, Quebecký blok 22, Nová demokratická strana 7 a Zelení jedno), ovšem po soudním anulování v jednom montrealském obvodu (podrobněji níže) jeden mandát ztratili. O další dva přišli, když rezignovala poslankyně Chrystina Freelandová, někdejší ministryně financí šla pracovat jako poradkyně vlády na Ukrajinu, a poslanec Bill Blair, ten se zase stal Vysokým komisařem Kanady ve Spojeném království. Tím se počet liberálních mandátů snížil na 166. Naděje na dosažení těsné většiny zasvitla Carneyho vládě, když do jeho tábora začali přebíhat zákonodárci z opozičních lavic. Od listopadu minulého roku postupně tři konzervativci. Nejprve Chris d’Entremont zastupující Nové Skotsko, pak v prosinci Michael Ma z Toronta a letos v lednu Matt Jeneroux z Edmontonu. Tím sněmovní liberální klub posílil na 169 mandátů. Tím to ale neskončilo; 10. března oznámila totéž Lori Idloutová, dosavadní poslankyně Nové demokratické strany za Nunavut.

Liberálové tak mají aktuálně v Dolní sněmovně 170 poslanců a získání nadpoloviční většiny doslova na dosah ruky. 8. března oznámil premiér Mark Carney, že 13. dubna 2026 se budou konat doplňovací volby do federální sněmovny ve třech obvodech: Scarborough Southwest v Ontariu (uvolněný mandát po Billu Blairovi), University – Rosedale, také v Ontariu (uvolněný mandát po Chrystie Freelandové) a Terrebonne v Quebecu, kde byl sporný výsledek anulován Nejvyšším soudem Kanady. U tohoto případu se nyní zastavíme.

Případ Terrebonne

Terrebone je severozápadní část Velkého Montrealu ve frankofonní provincii Quebec. Loňský volební souboj o jedno křeslo v ottawském federálním parlamentu skončil v tomto obvodu těsně a poněkud zmatečně. Podle prvních výsledků porazila kandidátka Liberální strany Tatiana Augusteová o 35 hlasů dosavadní poslankyni Quebeckého bloku Nathalii Sinclair-Desgagnéovou. Následná validace výsledků provedená volební komisí Elections Canada uvedla opačný výsledek: o 44 hlasů vyhrála Sinclair-Desgagnéová. Takto těsný výsledek znamenal, že bylo nutné přistoupit k přepočítání hlasů pod dohledem quebeckého Vrchního soudu. Výsledek byl opět jiný a šokující. Zvítězila Augusteová nad Sinclair-Desgagnéovou s rozdílem jednoho jediného hlasu (23,362 tis. ku 23,361 tis.).

Situaci ale zkomplikoval případ voličky v obvodu Terrebonne Emanuelle Bossé, jejíž hlas nebyl započítán. Šlo o korespondenční volbu (zde se nabízí argument pro její odpůrce). Emanuelle odeslala poštou svůj hlas 5. dubna 2025 (volby se konaly 28. dubna), ale 2. května jí byla neotevřená obálka vrácena zpět. Záhy se zjistilo, proč. Úředník volební komise Elections Canada na obálku, v níž byl Emanuellin hlas do místní volební kanceláře odeslán, opatřil špatným poštovním směrovacím kódem (ZIP code) a tudíž hlas této voličky započítán nebyl. To mělo zásadní význam, neboť Emanuelle se netajila tím, že volila Quebecký blok. Kdyby byl ZIP code v pořádku (Elections Canada přiznala, že šlo o její chybu) a její hlas byl započten, měly by jak kandidátka liberálů, tak Quebeckého bloku stejný počet hlasů. V tom případě by se podle paragrafu 318 kanadského volebního zákona konaly doplňovací volby. (Důkaz, že na každém hlase záleží.)

K doplňovacímu hlasování dojde ale tak jako tak, protože vzhledem k výše uvedenému (kauza Emanuelle) se celá věc dostala k soudu. Nejprve quebecký Vrchní soud 27. října rozhodl, že navzdory uvedené chybě se doplňovací volby konat nebudou a že právoplatně zvolenou poslankyní je liberálka Augusteová. S tím se ovšem neúspěšná kandidátka Sinclair-Degagnéová pochopitelně nehodlala smířit a odvolala se k federálnímu Nejvyššímu soudu Kanady. Ten letos 13. února výsledek volby v obvodu Terrebonne anuloval, Augusteovou zbavil mandátu a rozhodl, že musí být vypsány doplňovací volby. Ty se, jak uvedeno, budou konat 13. dubna.

Jaká je tedy šance liberálů na zisk nadpoloviční většiny? Zatímco v Terrebonne je pro ně výsledek nejistý, i když může být opět těsný, oba torontské obvody (Scarborough Southwest a University -Rosedale jsou považovány za tradiční bašty liberálů. Pokud se tento předpoklad potvrdí a v obou kandidáti Liberální strany zvítězí, bude to pro premiéra Carneyho velký úspěch. Nadpoloviční majorita je ve většinovém systému cílem každého partajního a vládního lídra. Českého čtenáře na tom může zaujmout, vedle samotného fenoménu přeběhlictví (floor crossing), diametrálně rozdílný verdikt Vrchního soudu v Quebecu a Nejvyššího soudu Kanady (až si zase bude stěžovat na něco podobného doma) a především, že v Kanadě jako tradiční demokracii má ochrana volebního práva a regulérnost voleb velký právní význam, přestože ani tamní systém není dokonalý.

●

Odkaz

Odkaz

Odkaz