Něco podobného se stalo na konci listopadu 2022. Stejné je místo - judský Hebron, stejný je trest pro vojáka – deset dní vězení. Stejný je i důvod odsouzení – chování v rozporu s etických a morálním kodexem IDF.
(IDF – anglická zkratka izraelské armády.)
Poněkud se liší skutkový děj obou případů. V listopadu se izraelský voják dostal do slovního konfliktu s arabským palestinským aktivistou. Vyjadřoval se nevhodně, nepočínal si v souladu s vojenskými řády a etickým kodexem a byl v rámci vnitroarmádního kázeňského postihu odsouzen k deseti dnům vězení. Po odvolání a omluvě mu byl trest o čtyři dny zkrácen.
V pondělí 13. února došlo k dalšímu incidentu, ovšem už za použití násilí. Do Hebronu přijel americký štáb, jehož součástí byl i renomovaný novinář Lawrence Wright z týdeníku The New Yorker. Klíčovou osobou incidentu byl Issa Amro, protiizraelský palestinský aktivista, s nímž chtěl Wright natočit rozhovor.
Na internetu je k dispozici Wrightovo video, které sice neukazuje samotný začátek konfliktu mezi Amrem a izraelským vojákem, nicméně z osmisekundové sekvence je patrné, že voják srazil aktivistu na zem a dvakrát do ležícího muže kopl. Pak mu jeho kolega z jednotky gestem naznačil, že to by stačilo. Vzápětí se situace zklidnila, aktivista nejprve požádal o lékařské ošetření, toto ale odmítl, když mu na místě nabídli pomoc zdravotníci IDF; reálně žádné zranění neutrpěl.
Žádný takovýto incident se v dnešním plně medializovaném světě neutají, a už vůbec ne, pakliže jsou na místě přítomni zahraniční novináři. A IDF, která přísně dbá na dodržování svého etického kodexu, začala případ vyšetřovat.
V armádním prohlášení je uvedeno, že voják IDF hlídkoval v Hebronu na vojenském stanovišti. Když se k místu přiblížil Palestinec, požádal ho, aby odstoupil. Ten ale začal vojáka slovně napadat a natáčet. Následovala verbální konfrontace, která se záhy změnila v konfrontaci fyzickou, během níž voják Palestince napadl.
Podplukovník Richard Hecht z mezinárodního oddělení Útvaru mluvčího IDF k tomu řekl: „Jak video ukázalo, voják nejednal tak, jak se od něj očekává a neřídil se kodexem chování platným pro příslušníky ozbrojených sil.“ Proto byl odsouzen k deseti dnům vězení, přičemž po odpykání trestu bude znovu prověřena jeho způsobilost být součástí bojové jednotky.
V prohlášení je dále jasně řečeno, že IDF „s vážností pohlíží na veškeré násilné chování a odsuzuje ho.“ Tváří v tvář provokacím druhé strany bude armáda striktně dbát na dodržování svých etických a morálních pravidel. Dlužno dodat, že navzdory tomu, že například ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir se za vojáka postavil a nad jeho odsouzením vyjádřil nelibost. Podle jeho mínění je Issa Amro anarchista, který v Hebronu neustále obtěžuje vojáky IDF a snaží se jim bránit v plnění jejich povinností; tentokrát byl v akci znovu doprovázen filmovým štábem amerických médií. „Bezvýhradně podporuji vojáka, který nezůstal potichu. Vojáci musí vědět, že mají naši podporu – místo toho, abychom je posílali do vězení.“
Přítomný americký novinář Lawrence Wright, který se k akci vojáka vyjádřil velice kriticky, dodal: „Nemohu přestat myslet na to, jak odlidšťujícím způsobem působí okupace na mladé vojáky pověřené jejím prosazováním.“ Myslím, že věci se mají poněkud jinak. Také na ty chlapce v uniformách IDF nepřestávám myslet, ale z jiného úhlu pohledu. U vědomí toho, jak extrémně nesnadná je jejich služba při ochraně tamní židovské komunity – která se v Hebronu nachází zcela legálně pod legální ochranou IDF, neb tak stanoví Dohody z Oslo – v prostředí plném arabské nenávisti, protiizraelského podněcování a teroru.
Je mimo diskusi, že vojáci IDF jsou povinni chovat se v souladu s armádním etickým kodexem, přičemž v případě jeho porušení následuje trest. Mimo diskusi je ovšem také to, že původcem zla, a nejen v Hebronu, je zakořeněná protiizraelská nenávist a neochota Arabů respektovat právo Židů na jejich odvěkou domovinu, jejíž nedílnou součástí je i město Hebron. Kdyby tomu tak nebylo, kdyby nešlo o jejich dávnou domovinu, neměli by Židé žádný rozumný důvod v nepřátelském hebronském prostředí setrvávat. Nárokují si snad lokality na východním břehu Jordánu, na severozápadním cípu Saúdské Arábie nebo na egyptském Sinaji? Nikoli. Chtějí žít pouze na místech, která jim od starověku náleží.
Zpracováno podle tematických článků publikovaných na zpravodajském portále Arutz Ševa (14. 2. 2023)
