Columbia není zapomenuta

Dávno jsme si zvykli. Na lety člověka do vesmíru, jeho pobyt na Měsíci a bezpečný návrat. Na to, že lidé dlouhodobě žijí vysoko nad námi, na kosmických stanicích. Jen si ne vždy uvědomujeme, že ďábel je ukryt v detailu.

Naplno jsme si to připomněli v souvislosti s vesmírnou tragédií, od níž 1. února uplynulo přesně dvacet let. Toho dne v roce 2003 nedokončil svoji misi raketoplán Columbia. O život přišlo sedm členů posádky. Byl mezi nimi i první izraelský astronaut Ilan Ramon.

Oním „ďáblem ukrytým v detailu“, byť je to v tomto případě hodně relativní, byl malý úlomek izolační pěny, který se při startu oddělil z externí nádrže a poškodil několik destiček systému tepelné ochrany na levém křídle. Toto poškození se ukázalo jako fatální.

Tato událost nám znovu ozřejmila, že součástí každé úspěšné vesmírné mise s lidskou posádkou, což znamená v první řadě bezpečný návrat na Zemi, je bezpočet zdánlivých detailů. Nikde jinde než v letectví obecně a v astronautice obzvláště neplatí více, že všechno musí fungovat nejméně na sto procent. Už devadesát devět procent může znamenat katastrofu. Tak jako 1. února 2003.

Proto z mé strany obrovský obdiv, respekt a úcta ke všem, kdo dokážou zajistit to, že mise do vesmíru má i „zpáteční palubní lístek“. A je lhostejné, zda-li jde o tým pracující pro misi, v níž působil první československý kosmonaut Vladimír Remek nebo první astronaut Státu Izrael. Či kdokoli jiný. Zde, z hlediska prostého lidského pohledu, musí jít odvrácená tvář politiky stranou.

Columbia se zřítila 1. února. Shodou okolností na tento den připadají narozeniny Petr Ginze (*1928), jehož tragický osud je spojnicí k tomu, co můžeme nazvat českou stopou mise Columbie.

Nevěřím, že se najde někdo, kdo úděl židovského chlapce z Prahy nezná. Nadaný teenager, autor a ilustrátor, byl deportován v roce 1942 do Terezína, kde vydával chlapecký časopis Vedem. Psal texty, kreslil obrázky. O dva roky později následoval transport do Osvětimi, kde byl osm měsíců před koncem války německými nacistickými bestiemi zavražděn. Bylo mu šestnáct.

Ilan Ramon vzal na palubu Columbie několik předmětů souvisejících s židovskou identitou – a také kopii kresby Petra Ginze nazvanou „Měsíční krajina“. Můžeme být hrdí na to, že jsme měli ve vesmíru tuto „českou stopu“, byť bychom jistě dali přednost tomu, aby okolnosti, kvůli nimž byla Petrova kresba k nebesům vyvezena, vůbec nenastaly.

Ilan Ramon sloužil své zemi jako pilot, postupem času elitní, vojenského letectva. V roce 1981 se zúčastnil se strojem F-16 unikátní operace, během níž byl v Iráku zlikvidován dokončovaný jaderný reaktor Osirak. Tím byly definitivně zastaveny vojenské jaderné ambice diktátora Saddáma Husajna.

Ramonův nejstarší syn Assaf šel ve šlépějích svého otce a stal se také pilotem izraelského vojenského letectva. Stihl ho i podobný osud. V roce 2009 se při rutinním tréninku zřítil se strojem F-16A. Pád nepřežil.

Po Ilanu Ramonovi je pojmenováno několik institucí, ulic nebo rozličných objektů doma, ve světě i ve vesmíru. Jméno obou, Ilana a Assafa, nese také poměrně nové mezinárodní letiště u Eilatu na jihu Izraele.

Naproti tomu  jménem "Petr Gintz" byly v minulých letech označeny některé rychlíky Českých drah. Sám jsem po tragédii v roce 2003 usiloval o to, aby se školní výtvarná galerie v našem městě nazvaná „Duhová paleta“ (nemá nic společného s homosexuální tematikou) přejmenovala na Galerii Petra Ginze. Obrátil jsem se na vedení příslušné školy, ale úspěšný jsem bohužel nebyl. Jméno tohoto nadaného chlapce, také nadaného ilustrátora, si tak v názvu galerie nepřipomínáme. Mrzí mě to.

Bezprostředně po tragedii z 1. února 2003, která mnou hluboce otřásla, jsem napsal tři verše nazvané věnované Ilanu Ramonovi. Bylo to mé symbolické rozloučení s touto vynikající osobností nejen izraelského nebe.

POCTA ILANU RAMONOVI

Svět uchvácen byl činem tím,

jenž zmar i žití připomněl.

Pak náhle k zemi stoupal dým.

A národ hrůzou oněměl …

Než opustil pozemskou tíž,

nad vlastí otců držel stráž.

Tvůrci i smrti o krok blíž.

Daň života on platil dráž.

Slib Izraele zemí zní,

pro jméno z rodu Ramonů.

Přidá jej k poctě poslední:

Čas nesmí stáhnout oponu!

Čest památce Ilana Ramona a ostatních členů posádky Columbie: Laurel Clarkové, Kalpany Chawiaové, Davida Browna, Richarda Husbanda, Michaela Andersona, Williama McCoola. Čest památce Petra Ginze, jehož obrázek se dostal výš, než kdy byl.

... ilustrační obrázek/Podklad: Pixabay.com.