Chceme na Hradě důstojného prezidenta?

Bude to vypadat jako opsané z plakátu jednoho z kandidátů, ale věřte mi nebo ne, žena mi ten papír strčila před oči až při snídani. Tedy poté, co jsem si tu myšlenku ještě před budíčkem zformuloval na lůžku.

Je to prosté. Chceme na Hradě důstojného prezidenta? Tak si ho zvolme!

Asi o hodinu později jsem si “s hrůzou“ přečetl na volebním materiálu Petra Pavla: „Zvolme si důstojného prezidenta“. Mohu ale teď tu myšlenku použít, když si ji přečetly tisíce rodin?

Dostal jsem se do podobné situace před lety. Na rozdíl od Andreje Babiše sním, i když nespím. Také o politice. Přemítal jsem o tom, kdybych založil politickou stranu, jaké bych jí dal jméno. Protože mým osobním mottem je „Bůh – Svoboda – Spravedlnost“, volba byla jasná: Strana svobody a spravedlnosti.

Bylo to dávno před rokem 2011. Tento časový údaj je důležitý. Protože 30. dubna toho roku byla v Egyptě založena nová partaj. S hrůzou, tentokrát bez uvozovek, jsem se dočetl, že má stejný název jako ta „moje“.

Nedosti na tom. Tuto islamistickou formaci založilo po protimubarakovské revoluci Muslimské bratrstvo, dnes zařazené mezi teroristické organizace. Není to pech?

Zpět k českému prezidentovi. Byl by A. Babiš důstojnou hlavou státu? Obávám se, že ne. Chci, aby mým prezidentem – při všech případných výhradách, které nevylučuji – byla osobnost, která „mluví na první pokus“. To znamená, že neskládá slova do vět, za které se vzápětí omlouvá.

Prezidentská debata v České televizi (22. ledna) byla učebnicovou ukázkou Babišova komunikačního stylu. Na jasně položenou a opakovanou otázku (ohledně naší pomoci v případě agrese proti Polsku či Pobaltí) odpověděl na první pokus také jasně – jasně negativně. Asi za dvě hodiny se na Twitteru opravil; napsal pravý opak toho, co opakovaně a důrazně tvrdil v Národním muzeu. O článku 5 (Severoatlantické smlouvy) přece „není debata“.

Další den před sídlem ANO na pražském Chodově uznal: Byla to chyba. Myšleno: jeho chyba. Aby ovšem večer při interview na TV Nova sdělil, že to byla (ze strany moderátora České TV Řezníčka) provokace. Připravená past. „Bylo to zneužito.“ Moderátora Řezníčka – a zde souhlasím s Ondřejem Neffem, který v úvodníku Neviditelného psa 23.ledna napsal, že „byl výborný“; měl jsem stejný dojem – nesmyslně označil za „nástupce pana Pavla“.

Člověk se nevyhne otázce: Co z toho, co A. Babiš právě prohlásil, bude platit i za dvě hodiny, zítra, pozítří? A co jen do jeho další omluvy?

Také proto ne Babiš.