Ceny Anděl: Hlas pro příměří? Nikoli! Podpora teroru

S jistým zpožděním, protože akce typu „umělci sobě“ živě nesleduji (pouze konečné výsledky), jsem se dozvěděl o skandálu, který provázel sobotní (30. 3. 2024) udílení hudebních cen Anděl.

Nejprve o aktivistické, jednostranné a v principu falešné petici Artist For Ceasefire (Umělci pro příměří), přesněji její české variantě. K tomu snad jen tolik: volání po příměří není ničím jiným než vyjádřením podpory teroristickým agresorům Hamasu. Příměří znamená, že zločinci, kteří nynější válku vyvolali, zůstanou v Pásmu Gazy u moci, aniž by byla jakákoli garance, že budou izraelská rukojmí propuštěna. Pokud naši umělečtí aktivisté věří tomu, že ano, pak odhalují svoji nebetyčnou naivitu, krátkozrakost a neprozíravost. Příměří by znamenalo jediné: že se Hamas přeskupí a ve svém teroristické barbarství bude pokračovat.

To signatáři petice chtějí? Minimálně někteří z nich zjevně ano, tedy ti, kdo na Andělech vyzdobili své outfity skandálním odznáčkem, který nelze interpretovat jinak než jako podporu nejbrutálnějšího palestinskoarabského terorismu.

Zobrazuje krví zbarvenou levou ruku s černým okrajem na rudém pozadí; uprostřed dlaně je symbol černého srdce. Každý, kdo má alespoň základní znalostí arabsko-izraelského konfliktu dobře ví, k čemu tyto symboliku přiřadit.

Připomeňme. V říjnu 2000 se domů vraceli z vojenské služby dva izraelští záložáci, rotmistr Jossi Avrahami a desátník Vadim Nuržic; oba byli v armádě zařazeni jako řidiči. Při cestě autem se před Ramalláhem nedopatřením dostali k check pointu Palestinskoarabské autonomie (PA) a donuceni odejít na místní policejní stanici PA. Následně se před budovou srotil asi 1000hlavý dav zfanatizovaných Arabů. Někteří z nich vtrhli do budovy a oba Izraelce umlátili a ubodali k smrti, načež zohavené mrtvoly vláčeli ulicí až na místní náměstí. (Něco podobného předvedli teroristé během vpádu do Izraele loni 7. října.)

Ve zvěrském příběhu hraje klíčovou roli Aziz Salha, který se podílel na brutální vraždě jednoho z Izraelců a když zjistil, že má obě ruce od krve, vítězoslavně je ukázal Arabům před stanicí, kteří se dovnitř nevešli. Odměnou mu byl frenetický jásot. (Zajímavý je i jeho další osud. V roce 2004 byl izraelským soudem poslán na doživotí za mříže, ale v roce 2011 byl spolu s další tisícovkou zločinců propuštěn výměnou za Hamasem zajatého izraelského vojáka Gilada Šalita.)

Tento okamžik se podařilo zahraničním médiím zaznamenat a stal se symbolem té nejhorší podoby palestinskoarabského terorismu. (Tenkrát jsme ještě netušili, že 7. října 2023 bude mnohonásobně překonán.) Pokud ho někdo dnes používá ve svých propalestinských aktivitách, pak bez ohledu na to, jak se to snaží „vysvětlit“, dopouští se hanebné zvrácenosti. Asi jako kdyby používal svastiku a tvrdil, že jde o logo kampaně hnutí proti antisemitismu. Něco takového o příliš vysoké inteligenci nesvědčí. Na Andělech jsme takto obdařených umělců viděli hned několik: namátkou herec Jan Cina, herečka a zpěvačka Michaela Tomešová, zpěvák Tomáš Klus, zpěvačka Bára Basiková.

Nevím, jestli tyto a další hvězdy znají krvavý kontext symbolu, který si ochotně připnuli na svůj oděv, ale na tom nesejde. Jsou dospělí a za své konání nesou plnou odpovědnost. Měli si to předem zjistit, když už jim konflikt na Blízkém východě tak leží na srdci.

Pokud by chtěli naši aktivističtí umělci svým hlasem přispět k ukončení války v Pásmu Gazy, museli by podpořit následující tři body:

1) Okamžité propuštění všech izraelských rukojmí držených Hamasemv Pásmu Gazy.

2) Ukončení protiizraelské agrese Hamasu.

3) Kapitulace Hamasu.

To ale zjevně nezapadá do jejich aktivistického, propalestinského vnímání tamního konfliktu.