Bude mít prezident dilema?

V pátek 13. září byly v Izraeli zveřejněny poslední volební preference před úterním (17/9) hlasováním. Izraelci budou vybírat 120 zákonodárců do Knesetu – a ledacos nasvědčuje tomu, že bychom mohli být svědky dalšího patu.

Jenomže, není pat jako pat. Podle zmíněných pátečních průzkumů získá premiérův Lidud 32 míst v Knesetu a její hlavní rival, Modrobílí v čele s Bennym Gantzem, rovněž dvaatřicet míst. Web listu Jerusalem Post zveřejnil v neděli 15/9 analýzu („Netanyahu vs. Gantz: Rivlin´s Dilemma: Analysis“), v níž se mimo jiné zabývá touto variantou (po mém soudu ale spíše spekulací): Pokud by Netanjahu i Gantz získali podporu stejného počtu zákonodárců, komu by dal prezident Rivlin přednost?

Autor analýzy připomíná, že Rivlinovi zbývají do konce mandátu necelé dva roky a pokud po volbách učiní špatné rozhodnutí, veškerá popularita, kterou za posledních pět let získal, rychle vyprchá.

Hrozí ale něco takového? Nemyslím.

Podívejme se, jak dopadl poslední průzkum:

• Likud … 32 mandátů
• Náboženské strany Šas a Sjednocený judaismus Tóry … celkem 15
• Yamina … 8
• Židovská síla … 4
• Mezisoučet těchto pravicových formací … 59

• další pravicová strana Izrael, náš domov (šéf Lieberman) … 8
• pravice celkem … 67

Střed a levice:

• Modrobílí … 32
• aliance labouristů a strany Gešer … 5
• Demokratická unie … 6
• mezisoučet … 43

Arabské strany:

• Společný seznam … 10 

Jak je zřejmé, koaliční potenciál Modrobílých je podstatně slabší než Likudu. Ovšem, je tu háček: mezi partajemi napravo od středu neexistují právě idylické vztahy (vlastně kvůli tomu se předčasné volby budou konat) – a tak není úplně jasné, jestli se podaří sestavit koalici, která by měla jasnou většinu (v našem modelu oněch 67 poslanců). Animozity mezi některými lídry (namátkou Netanjahu vs Lieberman) jsou příliš velké a je otázka, jestli se je podaří překonat.

Mohlo by se stát, že by Lieberman šel do koalice s centristy a levicí? Mohlo, levice je legitimní součástí demokratického parlamentního systému. Ovšem ani v tom případě by to Gantzovi nepomohlo: Modrobílí, labouristé s Gešerem, Demokratická unie a Liebermanova partaj by měli (v našem modelu) dohromady 51 křesel – a pokud by chtěli mít většinu, zbývala by jim nejspíš arabská aliance Společný seznam; v tom případě by měli 61 mandátů. Tato představa je ovšem ještě méně reálná, než že se centristé a levice spojí s náboženskými stranami a Liebermanem (tato koalice by pak měla většinu v počtu 66 křesel).

Toto všechno jsou ovšem spekulace založené na předvolebních preferencích, občané Izraele mohou rozdat karty docela jinak. Nevylučuji, že prezident Rivlin může mít po volbách dilema, obávám se však, že ještě předtím bude mít dilema, a možná ještě větší než prezident, Benjamin Netanjahu. Sestavit většinovou pravicovou koalici nebude jen tak.

Platí tedy teze, která se v analýze Jerusalem Postu také objevila. Že jedinou jistou věcí v politice je nejistota.