Bratrství po arabsku

Nedělní (11/12) teroristický útok v káhirském kostele koptské ortodoxní církve vyvolal regionální diplomatické napětí mezi Egyptem na jedné a zeměmi Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC) na druhé straně.

Jmenovitě mezi Egyptem a Katarem, což ovšem bylo očekávatelné. Sotva totiž Káhira v pondělí (12/12) odhalila cosi jako „katarskou stopu“ v celé záležitosti, bylo jen otázkou času, kdy se Dauhá ozve. Stalo se vzápětí.

O oné „katarské stopě“ jsem informoval ve svém článku „Kdo vraždil v Káhiře“ (blog iDNES, 13. 12. 2016). Stručně připomínám:

• Egyptské ministerstvo vnitra v pondělí (12/12) zveřejnilo informaci, že atentátníkem je Mahmoud Šafik Mohamed Mustafa. Podle úřadů nepracoval sám. Stopy vedou k teroristické buňce, která je napojena na Muslimské bratrstvo, v tomto případě na tu jeho část, která sídlí v Kataru. Lídrem buňky je (momentálně uprchlý) Mohamed Mustafa El Sayed Kassem. Ten v roce 2015 odcestoval do Kataru pro instrukce od tamních aktivistů Bratrstva. Úkol byl jasný: po návratu do Egypta útočit proti koptským křesťanům a tím podnítit sektářské násilí.

Zde vytkněme před závorku: Egypt neobvinil přímo katarskou vládu ze zosnování útoku na koptský kostel, ale sdělil světu výsledek svého vyšetřování uvedený výše. Přesto GCC ústy svého generálního tajemníka Abdullatifa bin Rašida Al Zayaniho považovala za potřebné se proti egyptskému tvrzení jasně vymezit a Kataru se zastat.

Rašid Al Zayani Egypt poučil, že než vydá jakékoli prohlášení týkající se teroristických útoků, měl by si předtím nechat potvrdit jeho správnost (pravdivost). Zveřejňování unáhlených prohlášení nepřispívá k dobrým vztahům mezi Egyptem a zeměmi GCC. Dodal, že země GCC odsoudily útok a vyjádřily, že jsou s Egyptem solidární a podporují jeho úsilí v boji s terorismem.

Katarské ministerstvo zahraničí v úterý 13/12 popřelo jakoukoli spojitost své země s útokem v Káhiře. Vysoký úředník tohoto ministerstva, Ahmed Al Rumaihi, uvedl, že zatažení Kataru do vyšetřování má zakrýt neschopnost egyptských úřadů a podněcuje negativismus.

Egypt v pátek (16/12) reagoval prohlášením ministerstva zahraničí, že všechny údaje, které byly zveřejněny v pondělí ministerstvem vnitra, jsou přesné a ověřené a na oplátku dal protistraně najevo, že egyptský postoj je třeba umět „správně číst“.

Pozoruhodné je, že Katar potvrdil to, o čem Egypt referoval v pondělí, tedy že Mohamed Mustafa El Sayed Kassem skutečně v roce 2015 v zemi pobýval, a to „stejně jako tisíce návštěvníků každý rok“ a Egyptu vytkl, že úřady v Dauhá  neobdržely žádný požadavek, aby byl jako podezřelý zatčen, případně, aby mu byl odepřen vstup do Kataru.

Tato kontroverze se děje na pozadí toho, že obě země, Egypt a Katar, se již řadu let „nemusí“. Mimo jiné proto, že Katar chová sympatie k Muslimskému bratrstvu, měl nadstandardní vztahy s jeho prezidentem Mursím (ten si nyní odpykává doživotí za údajnou špionáž pro Katar) a nesl krajně nelibě, když byl v revoluci 2013 Mursí za pomoci armády v čele s (tehdy) generálem Sisim sesazen. (Stejně nelibě to ovšem nesl i dnešní turecký prezident Erdogan a například také americká administrativa.) Své o tomto nepřátelství mezi „arabskými bratry“ (srovnej „bratrství“ mezi palestinskými stranami Fatah a Hamas, které zajisté existuje, ovšem pokud si zrovna obě formace nejdou po krku) ví i katarská televize Al Jazeera, která od jisté doby nesmí v Egyptě působit.

Otázkou ovšem je, za koho vlastně generální tajemník GCC mluvil, když někteří členové organizace, jmenovitě Saúdská Arábie, Emiráty a Bahrajn, stojí pevně na straně Egypta a stejně jako Káhira považují Muslimské bratrstvo za teroristickou organizaci.

Ukázkou „bratrských“ vztahů mezi Araby v regionu může být zpráva ze serveru Eretz.cz, který 10. března 2014 referoval:

• Saúdská Arábie, Bahrajn a Spojené arabské emiráty ve středu 5. března oznámily, že odvolaly své velvyslance z Kataru, jehož vládu obvinily z „neschopnosti implementovat zásady Rady pro spolupráci v Zálivu.“ V nediplomatickém řeči je důvodem katarská podpora islamistů, zejména v Egyptě, Sýrii a Iráku. Ve čtvrtek 6. března se ke zmíněným třem zemím Zálivu připojil také Egypt.

A právě tato (a vlastně jakákoli) podpora poskytnutá islamistům představuje kámen úrazu a zásadní problém.

TELEGRAFICKY PO VÝBUCHU

V pátek (16/12) bylo oznámeno, že zemřela 26. oběť teroristického útoku na věřící v koptském kostele sv. Petra a Pavla. V káhirské nemocnici El Demerdash Hospital podlehla svým zraněním sedmdesátiletá Odette Saleh Mikhailová.

V nemocnicích zůstává třiadvacet zraněných, z toho tři jsou v kritickém stavu.

V sobotu (17/12) rozhodl egyptský kabinet Šerifa Ismaila o finančním odškodnění pro oběti nedělního (11/12) teroristického útoku:

• rodiny, které přišly o některého člena, obdrží 100 tisíc egyptských liber (EGP) jednorázové kompenzace a zvláštní penzi 1500  EGP měsíčně/1 oběť;
• hospitalizovaní déle než 72 hodin obdrží 40 tisíc EGP a stát jim uhradí náklady léčení.

Pro srovnání: 1 EGP má v současné době hodnotu 1,41 Kč (CZK). Možná si ti čtenáři, kteří pobývali v Egyptě na dovolené před řadou let, řeknou: Tak málo? To libra o tolik ztratila svoji hodnotu?  Ano.

Namátkou: když jsem se chystal do Egypta před deseti lety, v září 2006, napsal jsem si do cestovního deníku:

• 1 US dolar = 5,74 EGP

Mezitím se mnohé změnilo. Zejména letos. Došlo ke dvojí devalvaci EGP, v březnu o 14 procent a začátkem listopadu o téměř 48 procent.

A tak si ti, kdo se v těchto dnech připravují na let  do Egypta, aby tam oslavili Vánoce, případně i Nový rok, mohou poznamenat do deníku tento údaj:

• 1 US dolar =18,29 EGP