Baranov, Hagenová a my

• Jsem hrdý na to, že bývalý ruský pravoslavný jáhen Sergej Baranov a bývalá ukrajinská pornoherečka Anastázie Hagenová hledají útočiště v České republice. Tím v mých očích zlepšují její renomé, které lze jinak hodnotit lidovým souslovím nic moc.

Oběma v jejich zemích hrozí za osobní postoje či aktivity určitá forma úřední šikany, případně trestní postih. Jelikož se to týká postojů či aktivit, které by ve standardní svobodné a civilizované zemi, nota bene s přihlédnutí k letopočtu na našich kalendářích, neměly být trestné či jakkoli postižitelné, jako občan ČR bych považoval za naprosto přirozené, správné a žadoucí, aby jim byl azyl udělen.

Bývalý pravoslavný duchovní Baranov se „provinil“ tím, že v kauze skandálního zacházení ruského režimu s členkami Pussy Riot se postavil veřejně na jejich stranu. Zaujal tedy stejný postoj jako já – proto mu patří mé sympatie. Dokonce se rozhodl s církví, s níž v mnohém nemůže souhlasit, zpřetrhat veškeré svazky. To samo o sobě by jistě důvodem k udělení azylu nebylo.

Dostal se ovšem do situace, kterou za komunismu charakterizoval bonmot: nejde jen o svobodu projevu, ale také o svobodu po projevu.

V jeho případě jde tedy o to, jak se k němu budou úřady chovat (jak se chovaly) takříkajíc poté. V zemi, kde postkomunistický režim a pravoslavná církev tvoří spojité mocenské nádoby, nejsou iluze rozhodně na místě. Osobně jsem přesvědčen, že odejít do ciziny není nic jednoduchého, a pokud se Baranov k takovému kroku rozhodl, měl k tomu dobré důvody.

Porovnejme.

Baranov jako duchovní kritizoval církev v kauze Pussy Riot. Byl za to šikanován a ostouzen. U nás někteří duchovní kritizují cirkevní restituce. Byli za to jakkoli postiženi? O žádném takovém případu jsem neslyšel.

Přeji si a věřím. že Sergeji Baranovovi bude politický azyl v ČR udělen.

Story  bývalé pornoherečky Anastázie Hagenové hovoří z mého občanského pohledu v její prospěch ještě jasněji. Hrozí-li jí na Ukrajině stíhání za „propagaci prostituce“, a tudíž odloučení od dětí, je důvod udělit jí azyl ještě pádnější, než v kauze exjáhna Baranova.

Paragrafy typu propagace pornografie považuji osobně za „gumové“, zneužitelné a především - vrcholně pokrytecké. (Hovoříme o pornografii mezi zletilými samozřejmě.) Nechci nikoho z ničeho obviňovat, ale v této oblasti je třeba být nanejvýš obezřetný – abychom se časem nedozvěděli, že stejní soudci, kteří poslali Anastázii do lochu, se pak doma ukájeli při sledování právě těch filmů, v nichž účinkuje.

Řeknu to hodně otevřeně. Nucený návrat Hagenové do země, kde uvěznění expremiérky Tymošenkové víc než co jiného připomíná politickou mstu mocenského rivala, bych vnímal jako morální zločin. Za  rozhodnutí, které by znamenalo uvěznění nevinného člověka a odtržení matky od jejich dětí, by Česká republika právem zasloužila odsouzení a hluboké pohrdání.

Je jistě možné namítnout, jak se věřící člověk může zastávat pornohvězdy? Velice snadno. V Bibli je uveden příběh, kdy k Ježíši přivedli ženu s podobným cejchem. S připomenutím: Dle Mojžíšova zákona sluší takové kamenovati. Ježíšova odpověď: Kdo z vás je bez hříchu, první hoď kamenem. Z těch, kdo k němu ženu přivedli, tam po chvíli nezůstal ani jeden. Pak čteme už jen památnou Ježíšovu větu: Ani já tě neodsuzuji. Jdi a nehřeš více.

Anastázie Hagenová udělala za svojí pronominulostí tlustou čáru. Chce žít v ČR. Jak? Řádným rodinným životem. K tomu potřebuje od našeho režimu pomoc v podobě azylu. Jsem toho názoru, že morální povinností našeho státu je tuto pomoc jí a jejím dětem poskytnout.

Neuděláme-li to, pak všechny řeči o vznešených hodnotách, k nimž se po listopadové revoluci 89 hlásíme, zůstanou jen prázdnými slovy bez obsahu.

Nezapomínejme: kdo jako jediný může pomoci potřebnému v jeho skutečné nouzi a neučiní tak, je zbabělec hodný opovržení.