Až se ráno probudíme…

Ve svém minulém článku jsem vyjádřil názor, že evropští spojenci by měli podpořit nynější misi Spojených států a Izraele v Íránu. Z toho plyne, že tato vojenská operace má i moji podporu.

Co však moji podporu nemá, je způsob, jímž prezident Trump o válce v Íránu hovoří. Na mysli mám jeho velkohubá, nabubřelá slova, zhusta jen rétorické fráze bez reálného obsahu.

Tuto glosu jsem psal v době, kdy do „konečného“ Trumpova ultimáta daného Teheránu (7. 4. 2026/20:00 EDT = 8. 4. 2026/02:00 SELČ) zbývaly asi čtyři hodiny. Co by mělo následovat, pokud íránský režim ultimátu nevyhoví? To americký prezident ozřejmil téhož dne odpoledne SELČ na síti Truth Social:

„Dnes v noci zanikne jedna celá civilizace a už se nikdy nevrátí. Nechci, aby se to stalo, ale pravděpodobně se to stane. Nicméně, nyní, když máme úplnou a totální změnu režimu, kde převládá odlišné, chytřejší a méně radikalizované uvažování, by se možná mohlo stát stát něco revolučně úžasného – kdo ví? Dozvíme se to dnes v noci, v jednom z nejdůležitějších momentů dlouhé a složité historie světa. 47 let vydírání, korupce a smrti konečně skončí. Bůh žehnej skvělému íránskému lidu!“

Je takovéto vyjadřování tím, co rozumně uvažující lidé svobodného světa očekávají od politika, který se stal lídrem části planety zvané Západ? Kde je panovníkova moudrost?

Vzpomněl jsem si na staroizraelského krále Šalomouna. Když se ho Bůh na začátku jeho vlády zeptal, čím ho má obdarovat, král odpověděl, že žádá o moudrost a schopnost být svému lidu spravedlivým soudcem. Nejmenoval bohatství, skvosty ani slávu, nejmenoval bezživotí nepřátel ani dlouhý věk – nad to všechno povýšil moudrost. Žádal loni v lednu Donald Trump na modlitbách Boha o moudrost? Netuším, ale zdá se, že moudrostí obdařen nebyl, neboť se vyjadřuje velice nemoudře. Moudrý vůdce, který vede klíčový zápas proti zlu naší doby, šetří slovy a výhrůžkami (aby při jejich nesplnění neztratil důvěryhodnost) – místo planého řečnění více koná a nechává nepřítele v nejistotě. Jaký smysl má hovořit o možném „konci jedné civilizace“, třebaže si i v tomto kategorickém vyjádření „na hraně“ nechává zadní vrátka? K čemu je celý ten mediální spektákl užitečný?

Rozumná politika vypadá jinak.

Hrozba o konci civilizace je podle mého mínění pouhá bublina. Nevím, nakolik Trump splní svoji hrozbu, pokud ti, kdo dnes v Teheránu rozhodují (kdo vlastně jsou ti „chytřejší“?), neustoupí. Spíše si myslím, i kdyby bylo bombardování zintenzivněno, že ji nesplní – a bublina splaskne. Koneckonců kdyby měl dnes nastat konec jedné civilizace, sotva by se JD Vance vydal do Budapešti, aby „řešil“ maďarské volby.

Až se ve středu 8. dubna ráno v Evropě probudíme, budeme vědět víc. Jednou věcí jsem si ale jist: žádná civilizace přes noc nezemře.