Anglikánská církev: Ukončení procesu Žití v lásce a víře týkajícího se homosexuálů

K tématům, která rozdělují dnešní křesťanské církve, a to jak mezi nimi navzájem, tak uvnitř jednotlivých denominací, patří homosexualita. Přesněji přípustnost homosexuálních praktik.

Jsou církve, které striktně odmítají stejnopohlavní „manželství“ i institut registrovaného partnerství, zatímco jiné jedno i druhé umožňují – nejen svým věřícím, ale i duchovním. Tato záležitost neminula ani Anglikánskou církev, součást globálního Anglikánského společenství. Anglikánská církev má teritoriální působnost v Anglii, kde sídlí také její duchovní hlava - canterburský arcibiskup, aktuálně se na vstup do tohoto úřadu chystá historicky první arcibiskupka -, dále na ostrově Man, Normanských ostrovech a v evropské diecézi.

V Anglikánské církvi je otázka homosexuálních vztahů mezi věřícími i duchovními řešena od roku 2017 v rámci procesu známého jako LLF – Living in Love and Faith, Žití v lásce a víře. Tak jako v jiných církvích, jde i zde o řešení neřešitelného – pokud by se anglikáni (nebo v jiných církvích duchovní a věřící jejich vyznání) chtěli striktně držet biblického učení a koneckonců i vlastní doktríny. Jedno i druhé říká jasně: manželstvím ustanoveným Bohem je pouze vztah mezi mužem a ženou; homosexuální intimní praktiky jsou pro Boha ohavnost a hřích. Buď jak buď, cílem projektu LLF bylo posoudit, řečeno co nejsrozumitelněji, zda je správné, aby Anglikánská církev žehnala stejnopohlavním vztahům a „manželstvím“ a umožnila svěcení osob žijících v takovýchto vztazích. (Pozn. autora blogu: Správné to podle učení Bible není a viděno zvnějšku, působí celý tento proces jako snaha dané Boží Slovo rafinovaně obejít – ve smyslu přirovnání o nasyceném vlku a nedotčené koze. Něco takového ovšem není z principu možné.)

Co je hlavním výsledkem procesu LLF? Zavedení Modliteb lásky a víry (Prayers of Love and Faith - PLF), které umožňují žehnat stejnopohlavním párům předtím oddaným v civilním obřadu nebo těm, kdo uzavřeli (muži)/uzavřely (ženy) registrované partnerství; jde ale o žehnání v rámci běžných bohoslužeb. Nejsou tedy možné samostatné bohoslužby s programem žehnání homosexuálním dvojicím. PLF byly schváleny na generálním synodu Anglikánské církve v únoru 2023. Zde objasněme, že generální synod sestává ze tří komor: komory biskupů, komory ostatního duchovenstva a komory laiků. Na zmíněném synodu byly PLF přijaty většinou hlasů v každé komoře. Konkrétně: biskupové 36 pro, 4 proti, 2 se zdrželi; duchovní 111:85:3; laici 103:92:5.

Zásadní informace: konečným cílem LLF by ale mělo být, jak již naznačeno, něco víc než jen PLF ve stávající podobě (v rámci běžných bohoslužeb). O možnost zařadit PLF do rámce samostatných obřadů a o možnost světit ty, kdo žijí v homosexuálním vztahu (“manželství“, registrované partnerství). Ti nejaktivnější progresivisté pak volají ne po „pouhém“ žehnání, ale po možnosti homosexuálů uzavřít v kostele regulérní církevní sňatek. Něco takového staví biblické učení o manželství a homosexualitě na hlavu.

Celý proces LLF má na starosti z logiky věci Komora biskupů, což je jeden z orgánů generálního synodu církve tvořený diecézními biskupy, biskupem z Doveru (který vykonává funkci diecézního biskupa v canterburské diecézi), devíti volenými sufragánními biskupy (duchovní bez vlastní diecéze) a biskupem pro ozbrojené síly. Tento orgán má zvláštní odpovědnost za otázky týkající se nauky, liturgie a duchovenské služby církve. V říjnu 2025 Komora biskupů oznámila, že po právním posouzení došla ke shodě, že jak o samostatných bohoslužbách, v nichž je udělováno požehnání stejnopohlavním dvojicím, tak o svěcení osob, které žijí v homosexuálním svazku, nemohou rozhodnout pouze biskupové, nýbrž je k tomu zapotřebí komplexní schvalovací proces zahrnující generální synod (zde dvoutřetinová většina v každé komoře) i parlament Spojeného království (Anglikánská církev je ve své podstatě církví státní, její světskou hlavou je panovník.)

Biskupská komora dále uvedla, že zatím nebude uvedena do praxe služba Delegated Episcopal Ministry, neboť v církvi se nic zásadního v její věrouce a praxi nemění. Zmíněná služba umožňuje konzervativním duchovním a farnostem, jež by nemohli v dobrém svědomí podporovat určité liberální změny (např. žehnání stejnopohlavním vztahům nebo svěcení osob s homosexuální orientací), přijímat pastorační a biskupskou péči od biskupa, který sdílí jejich teologické přesvědčení. Stručně řečeno, jde o alternativní formu biskupského dohledu pro ty, kteří by nemohli participovat na případných nově zavedených praktikách, aniž by porušili své svědomí.

V říjnu 2025 biskupové sdělili, že konečné rozhodnutí o projednávaných otázkách padne na jejich zasedání v prosinci 2025. Tento termín se ale dodržet nepodařilo; konečný výstup byl církvi a veřejnosti sdělen v prohlášení biskupů 14. ledna 2026. Z devítistránkového dokumentu o 41 bodech vybírám to nejpodstatnější.

Především: proces LLF bude v únoru 2026 (na generálním synodu) formálně ukončen. Jakékoli nové zvláštní (pro konkrétní homosexuální dvojice na míru připravené) bohoslužby zahrnující PLF by vyžadovaly plné formální schválení podle kanonického práva, a proto nyní nebudou zavedeny. Stejnopohlavní páry však mohou, připomeňme, od února 2023, na základě hlasování generálního synodu, obdržet požehnání (PLF) při konání běžných bohoslužeb. Biskupové rovněž potvrdili, že povolení duchovním žít v civilním stejnopohlavním manželství by vyžadovalo formální legislativní proces a shodli se, že před jakoukoli změnou je zapotřebí další teologická a právní prozkoumání celé věci. Nebyl stanoven žádný časový harmonogram; rozhodnutí připadne příštímu generálnímu synodu (funkční období stávajícího končí v roce 2026), a to do dvou let (2028).

Z toho plyne, že ačkoli bude proces LLF formálně ukončen (s výjimkou PLF ve stávající podobě), téma týkající se homosexuality v církvi nebude odloženo ad acta. Naopak. Zřízena bude Pracovní skupina pro vztahy, sexualitu a gender, která připraví teologické a legislativní návrhy. Skupina se bude zabývat schvalovacím procesem zvláštních bohoslužeb PLF, zkoumat, jaká legislativa by byla nutná k povolení stejnopohlavních manželství duchovních a zvažovat, jaká pastorační a biskupská opatření by byla potřebná při případných dalších změnách. Ustavena bude také Pastorační konzultační skupina, která má v přechodném období poskytovat rady biskupům a arcijáhnům v kontroverzních případech a přispívat k tomu, aby přístup k záležitostem kolem homosexuality byl v celé církvi pokud možno jednotný.

Anglikánští biskupové vyjádřili ve svém stanovisku lítost nad hlubokou bolestí, kterou končící proces LLF způsobil lidem z homosexuální komunity a jejich podporovatelům. Současně vyjádřili naději, že odkazem LLF bude větší inkluze a více teologického porozumění; jedním dechem ale realisticky varovali před vzbuzováním očekávání, která zatím nemohou být naplněna.

Závěr autora blogu. Biblické učení týkající se manželství a homosexuální intimity je natolik jasné a jednoznačné, že proces LLF, připomínající troufalý pokus o překročení vlastního stínu, jinak než ve slepé uličce skončit nemohl. Ty církve, které se v těchto záležitostech postavily proti Božímu Slovu, dosáhly dvojího efektu. (I) Způsobily uvnitř své denominace hlubokou trhlinu (progresivisté/revizionisté vs pravověrní/tradicionalisté); příkladem budiž Sjednocená metodistická církev vs Globální metodistická církev, Skotská (presbyterní) církev vs Společenství vyznávajících církví, Episkopální církev v USA vs Anglikánská církev v Severní Americe aj. (II) V očích křesťanů důsledně hájících biblické učení ztratily díky svému nebiblickému postoji důvěryhodnost.

●

Zdroje:

Odkaz

Odkaz

Odkaz

https://www.christiantoday.com/news/the-church-of-england-and-living-in-love-and-faith-where-have-we-got-to