Kopřivnice. Pondělí 22. srpna. Osoby a obsazení: Expremiér Andrej Babiš. Oponentka: Kristýna Horynová. S malým dítětem na ramenou. A o to vlastně šlo. Alespoň kolegyni blogerce Veronice Valíkové.
V jejím článku „S dítětem do bitev: matky angažované i nezodpovědné“ (27. 8. 2022). Cituji:
Vyděsilo mě něco jiného. Matka drží dítě nad kotníky, nedívá se pod nohy, nesleduje okolí. Dítě se přidržuje její hlavy, komíhá se ze strany na stranu, občas se lehce zakloní. Kdyby žena zakopla o obrubník, kdyby do ní někdo nechtěně strčil, kdyby dokonce upadla nebo se jen výrazně vychýlila ze své osy... nechci ani domýšlet. Batole není vzadu ničím jištěné, v případě prudkého nárazu by se matčiny hlavy neudrželo.
Paní Veronika má nejspíš pravdu. Také jsem tu věc konzultoval. Bezpochyby je lepší držet dítě nikoli za nohy u kotníků, ale za ruce. Ale vůbec nejlepší je dítě si za krk nedávat, protože i při sebelepším držení se může stát něco … co raději ani nechci přivolávat. A ideální je – dítě na politické mítinky tohoto typu nebrat. Ale o tom níže.
Předtím odbočka. Jak už se stalo na blogu tradicí, tématu se „ujal“ kolega Karel Trčálek, „enfant terrible“ titulní stránky blogů iDNES, a udělal z toho fantasmagorickou frašku. Své „skalní“ bezpochyby pobavil, budiž jim přáno. Ale: kolegyně Valíková nadnesla seriózní téma a seriózně to celé pojednala. Vážně si myslí, že „každá soudná matka by měla zvážit, zda vůbec brát děti na politické mítinky“. To je názor, který stojí za férovou debatu, zejména nyní, v předvolebním období. Je jistě možné dělat si z toho blázny, zakomponovat do příběhu J. Nohavicu, sv. Veroniku, Matku Terezu a biblický příběh o ovoci ze stromu poznání dobrého a zlého. Vytvořit kompilát, po jehož přečtení se nevyhneme otázce: když už si K. Trčálek původní námět Veroniky Valíkové osvojil, jaký vklad přinesl jeho text do debaty inspirované obsahem článku zmíněné kolegyně? Tedy kromě toho, že se část čtenářů královsky baví. Obávám se, že nulový.
Brát malé děti na politické mítinky? Místo okamžité odpovědi „ano či ne“ odpovím nejprve vzpomínkou. Když byla jedna z našich vnuček hodně malá (ano je to dávno, od letoška je čerstvá inženýrka), často jsme „courali“ po Praze. Bylo to báječné období – chodit na oblíbená, ba ikonická místa v jednom z nejkrásnějších měst světa. Jednou jsme mířili k Palackého náměstí a odtud chtěli jít dále na Karlák. Jenomže: na Palackého náměstí se začal srocovat dav, chystala se jakási politická demonstrace, už si nepamatuji koho proti komu. Jako člověk zajímající se celoživotně o politiku bych se nejspíš zdržel a průběh akce vysledoval. Příkaz okamžiku zněl ale jinak: máš malé dítě, tak se odtud co nejrychleji pakuj do bezpečí. Lokalitu jsme bleskově opustili.
Na výše položenou otázku tedy odpovídám. Sám za sebe, vážně a bez zlehčování a zesměšňování názorů jiných: malé děti na politické mítinky nebrat. Stačí jeden „magor“ – ne, opravdu to za to nestojí.
