Ad Čí je Jeruzalém?

Osmadvacátého prosince zveřejnil Jiří Turner velice zajímavý článek na téma, které stále vyvolává vášně. Na téma Jeruzaléma jako hlavního města Izraele.

Jde o text, který se u mě osobně dočkal velké pocty. Co to v praxi znamená? Že jsem si ho vytiskl a udělal s ním to, co Mike Horn v TV reklamě s 12? metaxou. („Tu nepijete, tu vychutnáváte.“) Já vytištěné texty také jen nečtu, ale v pohodlí křesla studuji. Přesně to jsem udělal s materiálem kolegy Turnera.

Nechci a nebudu se vyjadřovat ke všem argumentům autora. Nejprve poznámka k tomu, co Jiří Turner píše v perexu:

• … Ale jistě, již před třemi tisíci lety padl (Jeruzalém) prý do rukou Izraelitů vedených králem Davidem. Od té doby však „padl do rukou“, a někdy i na hezkých pár set let, kdekomu: Řekům, Římanům, Arabům a Turkům.

Ano, těmto a také i jiným. Jenomže: pro nikoho z nich neznamenal Jeruzalém to, co pro lid Izraele, potažmo židovský národ. Žádný národ či stát, žádná říše neudělala z Jeruzaléma své politické a duchovní centrum. Všichni – Babylóňané, Peršané. Řekové, Římané, Arabové, Turci s další – měli své metropole jinde. Výjimkou bylo Jeruzalémské království. Tento „jepičí“ (sorry jako) středověký křižácký útvar ovšem nemůže nikterak zmenšit historické právo Židů na Jeruzalém.

Je to něco podobného, jako kdyby Němci zpochybňovali nárok Čechů na Prahu jako své hlavní město s poukazem na to, že Praha byla hlavním městem Protektorátu Čechy a Morava, což byla de facto autonomní součást (Velko)Německé říše.

Dále považuji za nutné zdůraznit, že pro Židy byl Jeruzalém  vždy duchovním centrem, srdcem a duší národa, a to i v době, kdy nemohl být centrem politickým. Pokud jim neblahé okolnosti neumožňovaly mít s městem kontakt fyzický, měli ho ve své mysli. Takovýto přirozený niterný vztah k tomuto městu neměl nikdy žádný jiný národ na světě – proto je Jeruzalém přirozenou metropolí moderního židovského státu.

Jiří Turner píše v závěru svého textu, že odvolávat se v územních nárocích na Tóru mu nepřijde úplně „košer“. Dovolím si namítnout: o co jiného než o vlastní  historickou minulost opírají Češi nárok na Prahu jako své hlavní město? Tak proč to samé upírat Židům?

Neobstojí ani argument, že Jeruzalém je významným městem pro různá náboženství. To je ale Betlém také – přesto (téměř) nikdo nezpochybňuje jeho příslušnost k Palestinskoarabské autonomii. Ostatně i Praha je městem nejen křesťanským, ale rovněž židovským. Znamená to, že by kvůli tomu neměla být metropolí českého státu, ale bylo by žádoucí, aby přešla pod mezinárodní správu?

Pokud si ťukáte na čelo, ťukám si já – vždy, když slyším nebo čtu, že Jeruzalém by měl být kvůli náboženské různorodosti městem mezinárodním, anebo, což je politickokorektní hit naší doby, rozdělen mezi Izrael a stát „Palestina“.

To, že v Jeruzalémě jsou svatá místa Židů, křesťanů i muslimů přece neznamená, že by nemohl být metropolí moderního demokratického a právního židovského státu. (V nizozemském Naardenu je hrob J. A. Komenského - a to také nezakládá důvod k tomu, aby celá severní polovina města, na jejímž území se pro Čechy posvátné místo nachází, nebyla  součástí nizozemské monarchie, ale stala se součástí České republiky.)