Ad blog pana Uzunoglua aneb K odchodu Barzáního

Kolega bloger Yekta Uzunoglu v článku Peshmerge Barzani (1/11) k odchodu Masúda Barzáního z funkce prezidenta iráckého Kurdistánu uvedl, že se tak nestalo kvůli zásahu irácké armády, jak prý uvádějí česká média.

Důvodem je něco jiného. Cituji:

• Přitom Masúd Barzani již před několika měsíci a opakovaně prohlásil, že jeho vyslání v politice končí s referendem a po kurdském referendu, kdy 93 % obyvatelů dalo svoje ANO pro nezávislost Kurdistánu v severním Iráku, odejde z politiky a  žádný z jeho příbuzných nezastanou (zřejmě mělo být „nezůstane“ - pozn. LS) ve vládních funkcích!

Dále pan Uzunoglu připomněl, že Barzánímu skončilo prezidentské období k 1. listopadu 2017 a on se už rozhodl dále nekandidovat.

Jde o dvě rozdílné věci. Nemám důvod nevěřit panu Uzunogluovi, že Masúd Barzání skutečně odešel proto, že dosáhl kýžené mety – a nyní chce přenechat nelehký politický (možná i vojenský - ?) zápas za realizaci kurdské nezávislosti po úspěšném referendu jiným.

Ovšem kategorické vyjádření, že nikdo z jeho příbuzných nezůstane v exekutivě neodpovídá realitě. Ministerským předsedou kurdské autonomní vlády je od ledna 2012 (a byl i předtím) Nechervan (Nečirvan) Barzání, takto synovec dnes už exprezidenta Masúda Barzáního. Ten nejenže z politiky (exekutivy) neodchází, ale podle webu Ahramonline (článek Kurdish leader departs, leaving nephew faced with reconciliation, publikován 1/11), který cituje kurdské zdroje, bude nyní hlavním představitelem v exekutivě kurdského autonomního regionu ( will now be the main authority figure in the executive of the Kurdish autonomous region) a v této pozici bude mít na starosti jednání s centrální vládou v Bagdádu, s regionálními sousedy i soupeřícími kurdskými stranami.

Podle bývalého iráckého ministra a vicepremiéra Hošiara Zebariho, dnes poradce kurdské vlády, „ministerský předseda bude klíčovou postavou během přechodného období" (the prime minister will be the key person during this transitional period).

U vědomí toho, kdo tím premiérem je, musíme konstatovat, že byl-li Masúdem Barzáním výše uvedený slib vyřčen, pak splněn nebyl. Skoro by se chtělo říci – naštěstí. Není totiž důvod, aby kvůli odchodu strýce Masúda odešel i synovec Nečirvan, může-li svému národu posloužit a je-li o tyto služby zájem.

Jde jen o to, že řekne-li se A, mělo by se také doplnit B. Jinými slovy: jde o pravdu.