8. květen - trochu jiný pohled

• Poprvé jsem ta slova slyšel v roce 1983. Psal se 23. duben a německá televize ARD vysílala přímý přenos z mnichovské Rudi-Sedlmayer-Halle. Na programu byla písničková  soutěž o Velkou cenu Eurovize.

Když na jeviště vstoupila Ofra Haza, doprovázená vokálovým kvintetem, ozvala se  během interpretace soutěžní skladby slova AM JISRAEL CHAI. Národ Izraele žije. Půvabná Ofra získala v konkurenci dvou desítek zemí druhý nejvyšší počet bodů. Byl to fenomenální úspěch v kariéře této předčasně zemřelé umělkyně (1957-2000).

Nebudu zastírat: Jsem jejím ctitelem. Protože často cestuji veřejnou dopravou, mám ve svém mobilu několik málo alb. Také její Desert Wind s mojí oblíbenou skladbou Fatamorgana. Miluji atmosféru pouště a toto CD ji přesně vystihuje.

Am Jisrael Chai. Je to víc než pouhá věta jedné písně. Je to poselství, které sestává z několika milníků. Jedním z nich je i osmý květen, výročí kapitulace státu a režimu, který spáchal jedno z nejďábelštějších zel v historii. 8. květen 1945 je den, kdy definitivně skončil holocaust.

Am Jisrael Chai je slogan vítězství.

Národ Izraele žije – navzdory rozumem nepochopitelnému a slovy nepopsatelnému vyhlazovacímu programu německých nacionálních socialistů. Právě to si v těchto chvílích, v tichu svátečního májového dne,  připomínám.

Byli jsme tehdy tak mladí! Ofře bylo pětadvacet, mně o rok víc. Kolik se toho od té doby událo. Především: Ofra už není mezi námi. Žije v písních Pouštního větru, které mi znějí ve sluchátkách, žije ve vzpomínkách na Mnichov 1983. A na ten fantastický triumf. (Tady se nabízí připomenout jeden z důvodů, proč nemám rád komunistický režim. Když Československá televize o pár týdnů později vysílala záznam Eurovize 1983 s českým komentářem, tuto písničku s Ofrou Haza záměrně vystřihla. Z politických důvodů: nenávist komunistů vůči Izraeli byla větší, než aby byli s to pochopi poselství písně. Ne, na to se nezapomíná.)

Píše se rok 2014. Mně táhne na osmapadesát, Izrael oslavil v pondělí (5/5) šedesáté šesté narozeniny. Organizace Nefeš be nefeš (Soul by soul anglicky), která se zabývá návratem Židů do Země izraelské především z anglosaských zemí, publikovala na internetu bezmála šestiminutové video u příležitosti letošního Dne nezávislosti Státu Izrael (Project Israel 66). Vystupuje v něm řada osobností s krátkými slogany, přičemž společným leitmotivem je věta, kterou jsem poprve slyšel zaznít před 30 + jedním rokem: Am Jisrael Chai.

Izraelský národ je živý: navzdory všem úkladům nepřátel, ať už to byli němečtí nacisté, ti, kdo po staletí pořádali pogromy, nebo arabští sousedé a v jejich řadách působící teroristické organizace a jejich zabijáci.

Am Jisrael Chai – i to je součást odkazu přelomového dne v dějinách: 8. května 1945.

●

FOTOGALERIE