Zato teď se západ v občanské válce v SSSR angažuje až moc.

V jste někde od rozpadu SSSR hibernoval, nebo jste to jen přehnal s vodkou a zjevilo se Vám heslo "Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak"?

K intervenci Západu v srpnu 1968 nebyl absolutně žádný důvod. V zásadě šlo jen o ideový spor mezi reformními a ortodoxními komunisty uvnitř východního bloku. Nakonec je jen dobře, že se socialismus "s lidskou tváří" neujal, protože kdyby se ho podařilo infiltrovat do celého socialistického tábora (včetně SSSR), pád komunismu by to nejspíš opozdilo o pěkných pár let. Nedělejme si iluze, že by komunisté (byť reformní) byli ochotni dělit se o moc s jinými politickými uskupeními. Tak daleko Dubček, ani Smrkovský nikdy neuvažovali. A nalejme si čistého vína, nastolení kapitalismu si tenkrát tak úplně nepřál ani český lid.

A co v Polsku Solidarita? Pravda, my jsme Češi.

A maďarský gulášový komunismus?

A v NDR soukromé malé podniky, Manfred von Ardenne si tam jakou soukromá osoba postavil podnik velký, pravda, měl od Stalina medaili. viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Manfred_von_Ardenne

Kdyby si byl Kreml jistý, že se to u nás neotočí, neposlal by osvobozovací armádu spojenecké ráže. A ono by se to nejspíš otočilo.

Pravděpodobně by to mohlo jít "čínskou" cestou, která by u nás mohla přerůst v sociální tržní systém. A po pádu východního bloku bychom byli v mnohem lepší ekonomické pozici.

Že by západní armády přispěchaly na pomoc komunistům pod vedením Dubčeka, který byl hrdým zastáncem marxismu leninismu a chtěl jen zjemnění a byl poražen stalinisty není historická úvaha, ale blábol

Západ nemohl v roce 1968 zasáhnout. Československo bylo socialistickým státem, členem Varšavské smlouvy a navíc o žádnou pomoc Západ nepožádalo. Naopak podpisem Moskevských protokolů jeho představitelé odsouhlasili sovětskou okupaci a sami požádali o stažení této záležitosti s pořadu jednání Rady bezpečnosti OSN.

Samozřejmě, že nemohl. Šlo o ,,vitřní záležitost" v kom. bloku

Bývalý ministr zahraničí USA a vícenásobný poradce a člen různých bezpečnostních rad Henry Kissinger přiznal krátce před svou smrtí, jak si nepřáli, aby pražský pokus o socialismus s lidskou tváří byl v jakémkoliv ohledu úspěšný, protože by tím mohl ohrozit "zaběhlé pořádky" nejen ve světě ale i u nich doma.

O připravovaném vojenském zásahu ze strany SSSR věděli s dostatečným předstihem a "Sověty" předem ujistili, že i zde budou plně respektovat poválečné rozdělení Evropy a budou to vše považovat za vnitřní záležitost Varšavské smlouvy. Den před invazí stáhli všechny "bojové" útvary v Západním Německu cca 50-60 km od československých hranic.

Málo známé jsou i instrukce velení Sovětské armády předané den před zahájením operace Dunaj všem vyšším a vybraným středním velitelským kádrům zapojeným do invaze:

Nevzdalovat se příliš od levého břehu Vltavy a Labe, vyhnout se cestám západně za linii Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice.

V případě styku s armádou USA se okamžitě stáhnout o 10 km zpět a vyčkat pokynů velitele operace.

V případě vyhlášení jakékoliv formy Západního Československa v oblasti za demarkační linií z května 1945 se ihned stáhnout na východ od této linie a vyčkat na výsledky jednání politiků SSSR - USA.

Coby pamětník, který nebyl bez info ani před 21.8.68, mohu v ,,kostce" souhlasit.

V srpnu 2003 spatřila česká veřejnost poprvé po 35 letech záběry z mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN o invazi do Československa v srpnu 1968. Z jednání RB OSN, které se uskutečnilo od 21. do 24. srpna, zůstaly v archivech OSN přibližně tři hodiny filmového pásu. Záběry z RB OSN, která se na žádost demokratických zemí sešla k prvnímu zasedání okamžitě po invazi vojsk pěti členských států Varšavské smlouvy, obsahují vystoupení sovětského velvyslance Jakova Malika a amerického velvyslance George Balla, projev československého zástupce u OSN Jana Mužíka a vystoupení tehdejšího československého ministra zahraničí Jiřího Hájka, který přicestoval na jednání z Jugoslávie. Sovětský velvyslanec tehdy zdůrazňoval, že invazní vojska zakročila na žádost československé vlády a kvůli údajnému nebezpečí napadení země ze Západu. V projevech většiny členů RB OSN, především zástupců Spojených států, Velké Británie, Kanady, Dánska nebo Paraguaye, zaznívala slova o agresi, invazi a cizí okupaci. Postoje západních zemí se v RB OSN střetly s postoji Maďarska a Sovětského svazu, jehož veto jakožto stálého člena RB OSN znemožnilo přijetí dvou rezolucí odsuzujících okupaci.

Americký velvyslanec po vetu pronesl slova, která se zdají prorocká. „Aby nebyly pochyby, velvyslanče Maliku, to, co vůdci SSSR provedli, to, co vaše vláda udělala, vás zničí ...,“ řekl tehdy Ball. Postoj představitelů Československa se v následujících dnech po výhrůžkách v Moskvě „změnil“ a 27. srpna 1968 československá stálá mise při OSN požádala, aby Rada bezpečnosti projednávání tzv. československé otázky stáhla.