Městys Jimramov, vyhlídka Prosička a tajemný skalní hrad Štarkov

Městys, vyhlídka i hrad se nachází na severovýchodní hranici Vysočiny. Ve všech třech případech se jedná o památky. Jak městkou, v případě Jimramova, tak i přírodní, v případech Prosičky a Štarkova.

První zmínka o Jimramovu pochází z roku 1361. Městys leží na soutoku řek Fryšávky a Svratky a je obklopen ze všech stran pěti kopci. Řeka Svratka tu tvoří zemskou hranici, díky níž Jimramov patří na území Moravy. Název městyse je pravděpodobně odvozen od zakladatele Jimrama z Medlova. Historické jádro městyse je městkou památkovou zónou. Mezi nejslavnější rodáky patří bratři Mrštíkové a autor Broučků Jan Karafiát. 

Radnice na náměstí Jana Karafiáta. První zápis o budově je z roku 1597.  Věžka původně sloužila ke svolávání občanů k požáru. V budově se dříve nacházely i masné krámy, hostinec i šatlava. Nad šatlavou v přízemí měl svého času byt i obecní strážník.

 Horní škola, postavena hrabětem Belcredim v roce 1801. Do roku 1986 využívána k výuce žáku 1. - 4. třídy. Nyní je v budově stálá expozice - Síň rodáků, která mapuje život Karla Slavíčka, bratří Mrštíků a Jana Karafiáta.

Kostelní ulička s nejstarší jimramovskou školou.

Evangelický kostel z let 1784-1786. Empírová věž přistavěna v letech 1883-1884

Hrobka rodu Belcredi, ke které vede kaštanová alej.

Hrobka byla postavena v novogotickém stylu v roce 1869. Rod Belcrediů získal jimramovské panství v roce 1778, díky sňatku.

Kostel Narození Panny Marie. První zmínky o něm jsou z roku 1361. Věž byla přistavěna v roce 1506 a celkovou barokní přestavbou prošel v letech 1707 - 1715.

Ulička pod kostelem s nejstarší jimramovskou školou.

Nejstarší škola v Jimramově z roku 1609. Dnes již chátrá a čeká na záchranu, nebo svůj konec.

Náměstí Jana Karafiáta

Měšťanské domy na náměstí Jana Karafiáta

Budova bývalé občanské záložny v Jimramově (1869 - 1952).

Renesanční zámek z roku 1593

Park Bludník byl původně zámecký park v anglickém stylu a jeho založení se datuje kolem roku 1800.  Z původního arboreta se některé stromy dochovaly dodnes. V roce 2014 proběhla revatalizace parku.

Dřevěná socha broučka, která byla slavnostně odhalena v roce 2011 při oslavách 650 let vzniku Jimramova.

Pohled na město Jimramov ze skály Kabačka.

Mostní mlýn, který byl pravděpodobně založen v 15. století. 

V roce 1914  byla zhotovena u mlýna turbína elektrárny, která do 30. let 20. století zásobovala elektřinou celý Jimramov.

řeka Svratka před mlýnem

Svratka divoká

Svratka romantická

Přírodní památka Prosička

Tento skalní útvar se nalézá 2 km od Jimramova.

Z Prosičky je nádherný výhled do údolí řeky Fryšávky.

Prosička je skalnatý hřbet tvořený dvěma skalisky.

Skaliska mají délku 55 metrů a výšku 17 metrů.

Vrchol Prosičky se nachází ve výšce 739 metrů a na něm nacházející se vyřezávaný dřevěný kříž je z roku 2002.

Usedlost Na Louži, nacházející se mezi Prosičkou a Štarkovem.

Skalní hrad Štarkov se nachází na vrcholu stejnojmenného kopce ve výšce 679 metrů.

Hrad byl pravděpodobně založen roku 1380.

Při budování hradu se využívaly skalní útvary, kteté jsou dnes přírodní památkou.

Za husitských válek se zde schovával oddíl 500 husitů, které odtud chtěl vypudit vévoda Albrecht, což se mu nepodařilo.

Po husitských válkách se hrad stal sídlem loupeživého rytíře Jana z Břežan, což byl původně husitský hejtman.

Loupeživé výpravy však čím dál více znepokojovaly široké okolí.

Hrad byl tedy dlouze a nákladně dobýván, až se ho roku 1440 dobýt podařilo a byl částečně pobořen.

V listinách z roku 1464 je již uváděn jako pustý.

Dodnes se zde dochovaly zbytky věží, paláce a obvodové hradby mezi skalisky.

Při archeologickém výzkumu se zde podařilo nalézt zbytky penězokazecké dílny, dělové koule a pečetidlo Jana z Břežan.

Dělové koule, které se podařily určit byly vyrobeny z vápence. Největší kalibr měl 40 centimetrů a váhu 90 kg. 

K hradu vede velmi strmá cesta lesem.

Tajemný skalní hrad tak měl velmi krátkou životnost, pouhých 60 let a je stále opředen tajemstvím.

Pověst vypráví o smlouvě Švédů s čertem. Za 30-leté války se prý na hradě usadila švédská družina. Císařské vojsko je oblehlo, ale úsilí o dobytí bylo dlouho marné. Na hradě byly dostatečné zásoby potravin i studna, která ale jednoho dne začala vysychat. Uprostřed zoufalství se vůdci Švédů zjevil čert a uzavřeli spolu smlouvu, že za upsanou duši bude studna znovu plná vody. Když se tak stalo, vůdce radostně vykřikl, naklonil se přes roubení, v rozčilení však ztratil rovnováhu a zřítil se do hlubiny. Vznikl zmatek, jehož císařští využili, vnikli do hradu a posádku pobili. Naloupené poklady se propadly do sklepů a duchové zhynulých, jež se ve zříceninách objevují, je navěky střeží.