Poslanecká sněmovna dnes schválila nový název pro 17. listopad. Nově se bude tento státní svátek nazývat Mezinárodní den studenstva a den boje za svobodu a demokracii.
Pan Kalousek ovšem tento moment označil za padnutí velkého symbolu a následně se svěřil, že je mu z toho zle od žaludku. A měl k tomu vůbec důvod ?
V podstatě došlo jen o rozšíření původního názvu, který byl pouze Den boje za svobodu a demokracii. Jde tedy i o vyzdvihnutí úlohy studentů. Proto moc nerozumím tomu povyku pana Kalouska, protože právě studenti, hlavně ti vysokoškolští jsou jedni z jeho mála zastánců v této společnosti. Což jsme mohli vidět i při oněch posledních dvou oslavách 17. listopadu.
Navíc Mezinárodní den studenstva je natolik významný, že je to jediný den českého původu, který má mezinárodní význam. Byl vyhlášen v Anglii roku 1941 jako připomínka dvouletého výročí tragických událostí, ke kterým došlo v roce 1939 na našem území.
Tyto události, na rozdíl od událostí roku 1989, měly za následek několik skutečně mrtvých studentů. A proto je myslím na místě si tyto dny připomínat a možná i více, než události v roce 1989.
Nevím tedy, co považuje pan Kalousek za ostudu. To už mu ta nenávist a zaslepenost vůči komunismu, kterou mu nemůže ani věřit jeho spolustraník a také bývalý komunista Štětina, úplně vzala veškerou soudnost?
Jak může připomínání dne, kdy umírali lidé, srovnávat s komunistickými tradicemi ? Nebo zkrátka jenom už nezvládá svou roli opozičního politika a tak se rozhodl, že bude kritizovat jakýkoliv zákon, který nevzejde z jeho hlavy?
Těmito svými výroky na mě pan Kalousek udělal pouze dojem, že když se mu to hodí, tak jsou mu současní studenti s červenými kartami ku prospěchu, ale když jim to může vrátit, byť malým gestem, tak začne zapomínat. A jde vlastně i o gesto ke studentům starší generace.
V tomto směru mě zaskočilo trochu i chování ODS, která se k panu Kalouskovi připojila a u níž jsem žil v domnění, že by se mohla změnit. No tak bohužel nezměnila.
Já sice chápu, že pan Babiš může ležet v žaludku hodně lidem, ale to neznamená, že začneme uvažovat iracionálně a budeme bourat všechny nápady, bez rozdílu, zda jsou užitečné či nikoliv.
Tento zákon není ani užitečný, ale ani nikomu neuškodí. Jen trochu možná jeden den zvedne sebevědomí studentům a připomene jim, že nebyl pouze rok 1989, ale i rok 1939, na který se, podle mého, čím dál více zapomíná.
