V říjnu 2016 (přepokládaný termín) se u nás uskuteční volby do krajských zastupitelstev. Už nyní se strany na tyto volby připravují a je nad slunce jasné, že téma uprchlíků bude dominantním tématem.
Abych hned na úvod předešel nedorozumění, tak samozřejmě pan Dienstbier nebude trumfem v rukách pana Sobotky. Pan Sobotka totiž již několikrát prokázal, že zdatným hráčem moc není a v této chvíli řeší další dilema, zda hodí přes palubu Merkelovou, nebo názorově opustí své kolegy z Visegrádské čtyřky.
Onen karetní trumf s podobiznou ministra pro lidská práva a rovné příležitosti si totiž budou v rukách třímat všechny ostatní strany, snad s výjimkou TOP 09 a Zelených. No a jak víme z různých předvolebních kampaní, tak vždy se nejvíce a nejtvrději útočí na ty nejsnadnější cíle.
A pan Dienstbier svým chováním opravdu odvádí pro ČSSD zdatnou medvědí službu, dokonce mnohem úspěšnější, než samotný předseda strany. Bohuslav Sobotka se občas pokusí o nějaký názorový veletoč, aby si to nerozházel úplně se všemi, ovšem co se týče pana Dienstbiera, tak ten si stále a neochvějně stojí za svými názory a svým odbornými lidskoprávními termíny.
No a jeho názorová tvrdošíjnost ho dohnala až na samotný okraj popularity. Jeho prohlášení, kolik tisíců uprchlíků jsme schopni přijmout a také striktní dodržování jistého korektního názvosloví, jehož významy vylučují z provozu zdravý selský rozum, se pak logicky setkávají s nepochopením.
Pan ministr zkrátka vykonává svou funkci až tak usilovně, že nabudil dojem, že lidská práva menšin mají mnohem rovnější příležitosti, než práva ostatních občanů. Dalo by se říci, že se stal obětí své funkce a cesty zpět už asi nenalezne.
A je velmi pravděpodobné, že právě on se bude nejvíce objevovat na předvolebních plakátech a v novinových inzerátech konkurenčních stran, které budou chtít využít jeho práci k získání volebních hlasů.
Pan Sobotka a celá ČSSD tak bude stát před velmi těžkým rozhodnutím. Zda se ministra, který jim může prohrát volby, elegantně zbaví, lépe řečeno uklidí, třeba někam do Bruselu, kde bude mít malou kancelář s ebenovým nábytkem a cizokrajnými pokojovými rostlinami, nebo ho budou bránit do roztrhání těla, navzdory neúspěchu ve volbách.
Pokud bych si měl tipnout, tak nikdo ve vedení ČSSD mi jako velký bojovník moc nepřipadá, takže bych to viděl na typické Sobotkovské řešení. Strčit hlavu do písku a po volbách se podívat, jak to všechno skončilo a dle toho se zařídit. Otázkou je, zda pak už ono zařizování nebude mít v tlapách někdo jiný, dravých vlků je tu dost.
