Změna ve vedení FIFA se nekoná. Tak by se dal asi shrnout výsledek celé eskapády, která proběhla tento týden v Curychu.
Kdo doufal v jiný výsledek, musel být na pochybách ve chvíli, kdy soud u nás doma zatím nepravomocně osvobodil paní Nečasovou a jiné obviněné. Možná, že odpůrci pana Blattera měli stejně slabé trumfy v rukách jako pan Ištván, nebo možná i tohoto olomouckého Cattaniho oslovili a ten při tak velkém zápřahu selhal na obou frontách. Možná že by bylo nejlepší se dát na frontu třetí, která se jako jediná v tomto týdnu ukázala býti úspěšná. Tím mám na mysli frontu Mladou Dnes. Té se podařilo odvolat ministra Chládka jedním článkem a ovlivnit premiéra této země. Jak prosté.
Ale možná že tihle bafuňáři typu pana Blattera v tom zkrátka umí chodit. Stačí se podívat k nám do našich Drnovických či Blšanských luhů a hájů. Pánové Gottwald a Chvalovský se také drželi poměrně dlouho u moci a ti co jsou ve vedení dnes, zrovna také nesklízejí velká nadšení od veřejnosti. Pan Jablonec Pelta je stejně protřelý lišák jako pan Blatter a záda mu kryje ještě větší machr pan Berbr.
Panu Platinimu se sice podařilo zmobilizovat evropské svazy, ale i tak to nestačilo. Evropa je sice silná, ale ve volbě předsedy FIFA se hraje na hlasy. Takže hlas Německa má stejnou váhu jako hlas Šalamounových ostrovů, ačkoliv počet hřišť i míčů vhodných k hraní této hry bude v obou zemích nepatrně rozdílný, nemluvě o počtu registrovaných hráčů. Celkově měla Evropa sílu 53 hlasů z celkového počtu 209. Což znamenalo, že Blatterovi stačilo objet pár malých zemí či naslibovat zaostalejším členům Oceánie – 11 hlasů, Karibské zóny 25 hlasů, Afriky 54 hlasů či Asie 46 hlasů, nové míče a stavbu nových hřišť a hlas měl skoro zajištěn. O penězích se pochopitelně nezmiňuji.
Protikandidát pana Blattera jordánský princ Alí bin-Husajn, který možná svým příjmením či svou urozeností budil v členech exotických svazů trochu obavy, dosáhnul pouze na 73 hlasů. A po výsledku 1. kola pochopil, že jen hlasy z vyspělejších fotbalových a trochu více i společensky vyvinutých zemí stačit nebudou. Zkrátka země typu ostrovů Kryštofa a Nevise, Vanuatu, Eritrei či Turks a Caios, které se pyšní hlavně mangrovovými bažinami a množstvím mořských raků, byli na kongresu mocnější, než celá slavná kolébka fotbalu s jejími přáteli.
Možná už tyto země pana Blattera volily s jistým kalkulem a nešlo jim jen o pouhý dobrácký úsměv tohoto staříka. Proslýchalo se totiž, že pokud opět zvítězí tento pán, tak výsledkem bude bojkot evropských zemí, které se odmítnou účastnit nadcházejících mistrovství světa ve fotbale v Kataru a Moskvě. Přesněji řečeno mistrovství světa ve fotbale hrané v +40 °C a v -40°C. Obě teploty jsou pochopitelně ve stínu. Nu, a pokud by k tomu skutečně došlo, právě těmto zemím by se otevřela velká možnost kvalifikovat se na šampionát. A v případě přetrvávajících rozbrojů, by se klidně mohlo stát, že některý z těchto států dostane i možnost pořádat šampionát.
Takže pokud kriminalizace bude ve fotbale stále normou, můžeme se za pár let dočkat finále světového šampionátu hraného v Barmě či Bangladéši, kde se mohou utkat Somálsko s Jižním Súdánem a nemusí se řešit nové technologie typu jestřábí oko. Prostý lid bude spokojený, Blatter se nažere a koza zůstane celá, jelikož se využije místo sekačky, k pravidelné úpravě hrací plochy. Těch pár malých bobků na hřišti FIFA snese, když jí stejně z úst lezou každý den mnohem větší.
