Vlčandy blogují - Taša/3

Haf lidi. Kontrolní otázka. Co to je psí život? Blafete: Bez peněz, bez domova, bez lásky, bez přátel, bez naděje. Páníček mi napovídá – bez čtyřnohého kámoše.

Mladý páníček dodává - bez compu. Včera vyfasoval zákaz. Když na něj pán štěkal, moc jsem se bála, že jsem něco provedla.

Jak tak poslouchám, víte haf o psím životě. Představujete si trápení a strádání. Nic, co by stálo za dobrý štěk. Nemohu blafat za jiné kamarády. Určitě je jich hodně, kteří nemají každý den plnou mističku. Koho za celý den nikdo nepodrbe pod krkem nebo za ušima. Jiné celé dny koušou blechy. Najdou se i takoví, které nemá vůbec nikdo rád. Nemají vlastní boudičku a jsou biti. Je mi jich haf, haf líto.

Můj život je život ve smečce. Každý z nás má nějaký úkol. Hafejte, kdo jich má nejvíc. Napovím.

Kdo má nejvíc tlapek? Nejvíc se naběhá a naštěká?

Ne, páníček určitě ne. Umí štěkat. To ano, ale ne jako já. Štěkám ráda a v nejméně vhodnou dobu. Už jednou jsem pána v noci probudila, když nás chtěli vykrást čórkaři. Byli dva. Jeden na mne dělal dlouhý nos. Na druhýho si páníček posvítil a zařval. Syčák vzal roha. Tak mohutný má štěk, můj pán. Moje tesáky cvakly naprázdno. Přeskočil plot těsně před čenichem. Škoda. Koušu ráda.

Co dělám nejraději? Uklízím. Spadne na zem vajíčko. Mňam. Nebo vyteklo mlíčko. Posledně vypadla z ledové skříně i smetánka - móc krásné lízání. Nechápu, proč ji pán tak pečlivě zavírá. Vyčmuchala jsem, že je v ní hafo neuklízených zbytečností. 

Tomu říkám, psí život.

Hlídám domeček, uklízím v domečku. Občas zajdu vyvenčit někoho ze smečky. Procvičím lidská štěňata v bystrosti a rychlosti - haf, na mne nikdo nemá.

Moc ráda jezdím na cvičák. Pán má skvělou poslušnost jedině kvůli mně. Jen ke kousání se nesmí pustit. Než aby mi udělal ostudu, kousnu si do rukávu sama.

Hele, kočky, přestaňte mi na něj pomrkávat. Já vám ho nepujčím. Je jen můj!!!

Raději se vrrrraťme ke kontrolní otázce.

Peníze - k čemu? Boudičku - mám. Láska = můj pán. Kámoši -> moje smečka. Naděje - miska se každý večer naplní.

Psí život je krásný.

Neštěkám, že by nemohl být ještě voňavější a chutnější.

Pac posílá

Tašenka z domečku.  

P.S.         Moc se přimlouvám za kámošku Donnu. Posledně se někam z jejího blogu ztratil děkovný štěk, za první blog. Měla z karmičky moc velkou radost. Naposled nic moc - bída. Je smutná a vůbec ji nechutná. Včera si nevzala ani buřtíka od jednoho bezdomovce, který šel kolem, když čekala na paní před krámem. Vyštěkává a dává na to obě pac, že se už nebude nikdy povyšovat nad pejsky z vesnice.

Nebuďte haf, haf, na ni jako psi. Je to milá čubinka. Příště vám zaštěkám, o čem se mi zdálo. Ňaf?