Vlčandy blogují - Donna/2

Haf, lidičky. Díky vám, ze mne někdy možná něco bude a budu slavnější než Rex nebo Šaryk.

 Víkend jsme si užívali společně s Tašenkou. Vůbec mi nevadilo, že stihla napsat článek. Naopak. Fórku, o mém puknutí, jsem se od plic zaštěkala. Nejsem jako ona - co vidí slupne. Když mám plné bříško, necpu se. No ne?

Koukli jste večer na měsíček? Byl úplněk. 

Krásní pejsci mi po měsíčku poslali dostaveníčka.  Taša na mne vrčela. Musela jsem ji slíbit, že jim odpovíme společně. Zavřely jsme oči a zpívaly a zpívaly  - o očuchávání a dovádění ve velikánské smečce - vaůůůů.  

Jen panička nechce o žádném princi von-Hafhaf slyšet. Štěkla mi Taša, že její pán taky ohluchne, když příjde blaf na páření. Sami si užívají a nám nic nedopřejí.

Svěřila se mi. Přeloni za ní běhal takový menší, jezevčík. Borec až na boudu. Roztrhal několikrát drátěnku nového plotu. Chtěla kámoše pánovi představit. Nechápu, vzal klacek a hnal jej ven. Utekl za roh a když pán usnul, užívali si celou noc. Hm, ale k čemu to? Dosahoval jí tak na konec ohonu.

Poslala jsem mu HaFeMeSku. Třeba se mi ozve - jsem menší.

Vrrr, haf! Štěkala jsem o Tašence, ne paničce. U ní jsem, na rozdíl od páníčka, žádný ocásek neviděla. Pěkná nespradlnost. Až nebude pán dávat pozor, ukousnu a udělám paničce hafo radosti.

V neděli byla Taša s páníčkem na cvičáku. Vrátila se celá navrčená. Vůbec nic neštěkla. Určitě se něco stalo. To na ni poznám. Stačily dva štouchance a byla zase normální. Škoda, že dvorek není větší. Bylo by víc psiny na honění. Nejraději se schovám do sklepa. Dříve se Taša dolů bála. Nevím kdo, ale někdo jí to naučil. Dnes jsme tam vyhrabaly novou díru. Už slyším, jak Taša dostane vynadáno. Haf haf - já tam už nebudu...

Ještě něco ke kocourovi doma. Není u nás dlouho. Jen se na něj podívám, paničky vrčí jako vzteklé. Někdy mám strach, že nejsou očkovány.

Už dříve jsme jednoho podobného měli.  Chtěla jsem si s ním vyčistit mezery mezi zuby.

Tři dny jsem nedostala papů.

Toho kocoura jsem už neviděla. Ten nový je ještě horší. Skáče kolem jako rapl a tuhle se mi dokonce pověsil na krk.

Panička mi zuby nevyčistí a ani mi žádné dentální zvířátko nedovolí.

Čuby, ani nevíte jak trpím. A Ona se mi ještě vysmívá.

Moc se těším na další ňamky. Když jich bude moc, dám kousnout i Taše. Kocourovi ani Ň. Už tak je dost, že se mi válí v pelíšku. Na oplátku jsem mu vylízala mystičku. Přesně takovou karmičku mi posílejte.

Blaf, vaše Donna.

 

Autor: Lubomír Fišer | pondělí 7.9.2009 8:53 | karma článku: 8,40 | přečteno: 743x
  • Další články autora

Lubomír Fišer

Obyčejný letní den

4.8.2013 v 18:19 | Karma: 14,91

Lubomír Fišer

Bylo, nebylo

10.7.2013 v 13:20 | Karma: 24,50

Lubomír Fišer

Svádění

27.6.2013 v 20:50 | Karma: 9,70

Lubomír Fišer

Český kabaret

27.6.2013 v 15:20 | Karma: 7,45