Z dob dětství mám rád pohádku Boženy Němcové - O kocouru, kohoutu a kose. V paměti mi utkvěla věta, kdy si bratři radí: „Jen jdi hodně daleko, kde jsou ještě hloupí lidé, v Čechách bys mnoho nedostal.“
(http://cist.cz/Pohadky/okocouru.htm)
Smích?
Naprosto vás chápu a dodávám „Bejvávalo“. Realita je zcela opačná.
Vzpomeňte si, kolik miliónů náš stát prohrál v arbitrážích, díky neschopnosti politiků. Kolik chytrolínů podojilo cs/cz ekonomiku. Až do Čech slyšíme popěvek Viktora (nikoliv Viktorky) z Baham a dalších. Jen se dohadujeme mezi sebou, za kolik byl zkorumpován ten či onen. Nikdo za nic nemůže, nikdo za nic neodpovídá.
Na otázku „proč?“ odpovím jediným slovíčkem – imunita.
Když se zadluží občan a není schopen dluh splácet, přijde exekuce. Občan si může hodit mašli.
Co stát? Má dluh? Splácí jej? Jak se chová?
Úřednická vláda připravila úsporný balíček. Měl zastavit zadlužování. Občané tleskali.
Co zbylo z oněch úsporných opatření?
Kulový, vážení, kulový!
V honu na voliče, zejména ty méně majetné, se slibuje, slibuje a slibuje ve stylu „Z cizího krev neteče.“ Ti, kdo mají moc, dluh splácet nebudou.
Koho nejvíc postihne státní bankrot?
Ty, kteří si o velikosti platů sami rozhodují?
Opět slyším smích.
Nabízí se otázka: „Jak velká částka připadne na sociální pomoc těm, kteří se nechali uplatit a dali hlas dalšímu zadlužení?“
Kde jsou ti, kteří mají kasu naplnit? Vraťme se na závěr k pohádce, nemusí mít daleko ke skutečnosti.
Společně bratři vybudovali prosperující firmu. Jejich synové a vnuci dědictví úspěšně znásobili. Když v Čechách odměnili schopné a úspěšné superdaní, sbalili svých pár švestek a odstěhovali se. V paměti měli uloženou radu: „Jen jděte hodně daleko, kde jsou ještě hloupí lidé (nevědí, že krást se vyplácí), v Čechách byste mnoho nedostali.“
