Bejky – část pátá

Podzemí obce Bejky, dnes Knížectví Bejky, odkrývá svá tajemství. Kníže Radomysl 48. po krátkém váhání korunu přijal. Vyprávěním doplnil bílá místa historie. Pověsti o Libuši, Přemyslovi a Bivojovi ukázal ve zcela jiném světle.

********************************************************************************

Zármutek Radomysla 48. nad krutým osudem sourozenců netrvá dlouho. Z druhé strany sálu dostává smluvený signál.

„Dámy a pánové. Díky iniciativě pana hoteliéra Bavora si vás dovoluji pozvat na první knížecí raut. Buďte tak laskavi a následujte mne," ukáže kníže rukou směrem ke vstupu, kterým do sálu přišli.

Využijeme této chvíle. Společně s kamerou učitele Mrska se bleskově přesuneme do propadliště, kde je připravena bohatá hostina.  Pro ty, co nemají k dispozici vhodný prohlížeč, musí stačit přepis doslovného komentáře amatérského videa:

Haló, vy tam nahoře. Nešlo by přidat trochu víc světla.

Prásk!

Děkuji, ještě že jste lustrem netrefili židli pro pana starostu. Tak to mi stačit nebude. Potřebuji aspoň jeden boďák.

Prásk!

Do p*****, teď mám nohu připíchnutou nějakým špičatým heverem.

Haló, potřebuji nový sandál, velikost 8. Ne 12. Noha mi natekla. Vlastně už mi stačí číslo 4. Palec zůstal v připíchnutém sandále.

Žbluňk!

Krucinál, moje polívka.

Děkujíííííí. Raději už nic nechcíííí.

Až tohle video dám na jou-jou, budou blbečkové v blog-klubu zírat. Jde se na věc...

Kamera, klapka, jedem.

Dámy a pánové, nacházíme se v jídelním sále knížete Bejků. Stoly jsou prostřeny bílými ubrusy a na nich hromada jídla. Osvětlení zajišťují hořící svíce. Jedním slovem - nádhera. Určitě jste zvědavi na menu z kuchyně mistra Bavora. Požádám někoho z obsluhy, aby nám prozradil, jaké speciality čekají na knížete.

Vztyčený prostředníček.

Tak málo?

Jeden párek?

Aha. Jde o vzkaz - Mrsku jsi jednička. Správně. Jak, jinak.

Sluha nemá čas. Je oblečen ve žlutém fráčku. Společně s dalšími třemi číšníky tvoří kordon a očekává příchod panovníka.

Zvuk: Tramta - ta - ta - táááááááá.

Nese se z úst mistra Káji Botte. Ano. Tříhlasná fanfára. Pochází z jediného hrdla. To neumí nikdo jiný. Lepší než klávesy, pro které se nenašel tak dlouhý prodlužovák na elektriku.

Už jsou tady. V čele průvodu kráčí generální tajemník naší milované strany soudruh Gu....

Promiňte. To jsem celý já. Samozřejmě, že jde o našeho milovaného a drahého knížete Radomysla - kolikátého? - aha, čtyřicátého osmého. Na hlavě korunu, kterou zdobí umně připevněna čelová svítilna. Ó, ty krásné barvy.

Pozor. Za zvuku virblu, z úst mistra, se něco snáší dolů. Poznávám standardu obce. Hlava bejka jako živá.

Prásk!!

Lano od jeřábu nevydrželo tíhu dobytčí hlavy. Pan starosta má větší štěstí než já. Rohy se zapíchly těsně před ním.

Kníže přistupuje k praporu. Čeká, až vstoupí celý průvod.

Všichni jsou již na místech.

Kníže Radomysl 48. bere roh praporu do rukou (makačka) a líbá jej. Následně poklekne na jedno koleno (nebo se mu podlomilo?) a pokloní se. Jak dojemné.

Opět chvíle pro Káju a jeho báječný hlas.

Zní chorál Bejků.

Kníže stoji v pozoru a s ním všichni přítomni.

„ ... s bejky chci jen žít."

Hymnu si vychutnali všichni z plných plic.

Jeho Jasnost Radomysl 48. přechází do čela stolu. Přijímá hold a dává slovo panu faráři. Ten něco zadrmolí, patrně modlitbu a žranice může začít.

Klapka, cvak, konec.

***

Prosím, nekamenujte autora těchto řádků. Za onen dabing opravdu nemůže. Sami tušíte temnou minulost učitele Mrska. Je veřejným tajemstvím, že patří mezi tvrdé jádro blogerů zpravodajského serveru iVCE-RA-BLYLOLEPE.

Opusťme na chvíli konzumaci. Napadla mne překvapivá historická paralela. K tomu se potřebujeme dostat do kanceláře obecního úřadu a podívat se na záznam z obecní kamery. Zajímá nás čas těsně před dnešní degustaci.

Prosím, neodcházejte. Slibuji, že se již nebude konat podobně „ozvučené" video.

Už to vidím.

Přibližme si záběr na pole. Mé tušení se potvrzuje - traktor a orá. Právě se k němu blíží vůz. Z vozu vystupují čtyři muži. Poznáváme pana starostu, pana faráře, vynálezce pana Skalského a námořnické triko bezdomovce Žbichynce, zvaného Pepek.

Traktor zastavuje a dolů slézá Georg Dimitru. Něco si pod knírem brblá (Georg).

Pětice spolu živě diskutuje.

Georg divoce mává rukama a ukazuje k poli.

Ostatní zase na druhou stranu, směrem ke kameře.

Georg je viditelně rozrušen a přestává se ovládat. Vzteky něco zahodil. Oč jde, se ze záběru nedozvíme. Podléhá tlaku (přesily) a nastupuje do auta.

Vůz se vrací do vsi a ztrácí ze zorného pole kamery. Podíváme se na záznam kamery číslo dvě.

Předpoklad se potvrdil. Auto zastavilo před Šatlavou a cestující vstupují dovnitř. Do začátku degustace zbývá jedenáct minut.

Kdo tvrdí, že se historie neopakuje!! Máme důkaz jako hrom.

Po tisíci létech byl další muž stejného rodu, Radomysl, odvelen z pole, kde oral. S nepatrným rozdílem. Nikoliv voly (v Čechách si přece jinak neříkáme), ale bejky.

Pozn.: Nacházíme tak v kronikách další chybu, překlep. Přemek oral s bejky a odvedli jej vo***é.

Nevěříte?

Pošleme za knížetem dálkově řízenou stříbrnou mušku reportérku. Snad ji nerozmázne dříve, než odpoví na naši otázku.

„Bzzzzzz. Jeho Jassssnosti. Dovolíte zástupci hmyzu, který vám velice fandí, položit jednu otázečku????"

„Nikoho nevidím, ale zkuste se vyjádřit."

„Když jste odcházel z pole, v hádce jste něco zahodil. Můžete prozradit podrobnosti?"

„Starosta na mne vystartoval, že jsem pil. Jasně, že jsem pil. Dva rumy, dvě vodky a jednoho ferneta. Měl jsem žízeň, a co má být. Nebyl jsem sám. Pak na mne řvali, kde v neděli budou hrát zápas."

„Bzzzz, jaký zápas?"

„Vůbec nevím. Ukazovali na přeražené tyče, které mi v orání překážely a ještě dva praporky, vymezující hranice pole. Když mi starosta řekl, že mám výpověď, tak jsem se naštval a zahodil klíče od traktoru. Hergot, co tady dělá ta hnusná moucha... Cvak!"

<Pokračování příště>

Šestá část vyjde v úterý 20. října ve stejnou dobu.