Bejky – 24. Legenda Jazyky

Uplynuly tři dny a zájem médií o knížectví Bejky padl na nulu. Vláda Jeho veličenstva Radomysla 48. má na programu jednání jediný bod. Festival Jazyky. Letos se koná jeho 88. ročník. Účast přislíbili krajané z Ameriky, Austrálie a dokonce i z Bermudského trojúhelníku.

Festival se koná k uctění hrdinského činu.

Poslední bitva praděda, knížete Radomysla I., s proradnými Čechy se konala za ukrutánského mrazu.

Jak tak praděd prchal s jazykem na vestě a s vytaseným mečem, zavadil jazykem o meč – ten k němu přimrzl. Meč i s knížetem zapadl do sněhu tak, že trčel ostřím nahoru. Nepřítel se nebezpečně blížil. V tom se objevil věrný bejk. Nezaváhal a meč důkladně pomočil. Zbytek dokončil vlastním jazykem. Pod teplým dechem a jazykem mráz povolil. Kníže byl zachráněn a mohl prchat dál. Teprve v bezpečí si všiml, že je bejk raněn. Při záchranné akci mu špice meče uřízla varlata. Z bejka byl najednou vůl. Tolik první verze legendy.

Druhá verze hovoří o tom, že se bejk na hrot meče napíchl a vykrvácel.

Krajanská verze nahradila bejka oslem se jménem Zika a je známá pod názvem „Y- A ziki“.

Po dvou hodinách musel kníže jednání přerušit. Do ostrého sporu se dostali ministr pro duchovní potřebu (farář Jarovský) a ministr dopravy a životního prostředí (Josef Žbichynec – nám známý jako Pepek Námořník). Farář si vybral pro svůj festivalový svátostánek místo v parku, kde se nacházela Pepkova bouda. Pepek by obecně nebyl proti zbourání boudy. Jak víme, přespával poslední dny v domě po poslanci Risovi. Problém byl v tom, že místo mělo být vysvěceno svěcenou vodou!!

Pepek velice ostře argumentoval tím, že park je po dopadu Marťanů nabitý antihmotou, která způsobí explozi svěcené vody. Za stav parku je jako ministr plně odpovědný a nedopustí jeho devastaci. Na každý pokus faráře ovlivnit jednání reagoval Pepek velmi ostře a chvílemi se zdálo, že dojde k fyzickému napadení. Proto kníže jednání moudře přerušil a navrhl udělat pokus na místě – ale až po obědě, který je připraven v Šatlavě, místním hotelu.

Co mysleli zbývající členové vlády kroucením hlav, není nutno vysvětlovat. Hlavně, že bude legrace.

Srnčí na smetaně a brusinkách bylo skvělé. Stejně skvělé bylo i pivo z místního pivovaru. Nikomu nevadilo, že jednání vlády v parku se o hodinku posunulo. Jen farář musel s plným panděrem doběhnout pro potřebnou rekvizitu. Stůj co stůj chtěl dokázat, že ministr pro životní prostředí je zralý navštívit specializovaný pavilon kolegyně v rezortu zdravotnictví.

Tlupa, doprovázená řadou spoluobčanů – Bejků, se blíží k parku.

„Já dál nejdu, Bejci. Nenechám se zabít,“ pronesl rezolutně Pepek.

„Paní kolegyně,“ obrací se farář k ministryni zdravotnictví, doktorce Vlkové, „asi byste měla kolegu odvézt do svého zařízení. Třeba se mezi vašimi chovanci uklidní.“

„Pane docente, vy přece sám víte, jak může být antihmota nebezpečná. Řekněte k tomu něco.“ Slova jsou určena největšímu z vědátorů mezi Bejky, Peteru Skalskému, toho času ministru zahraničí.

„No, něco na tom může být. Víte co, pane faráři. Nic nezkazíte. Láhev se svěcenou vodou dál neponeseme. Nemá někdo s sebou lžičku nebo malou nádobku.“

„Tady je nějaká plechovka,“ ozve se malý klučina.

„To by šlo. Nalijte do ní pár kapek, pane faráři. Tááák a uvidíme.“

Tlupa se bezstarostně vydala k prvním stromům parčíku.

Jediný Pepek zůstal stát nepovšimnut na místě. Nikdo se k němu zpět neotočil. Nebyl čas. Z plechovky, kterou držel v ruce farář, vyšlehl plamen. Nic víc. Žádná exploze. Plamen vyšlehl mezi koruny stromů a zmizel.

Nikdo nebyl schopen pohybu - na okamžik zcepeněli. Strnule hleděli nahoru jako by čekali na něco dalšího.

První se vzpamatovaly děti a nadšeně chtěly další rachejtličky.

„Zopakujete pokus ještě jednou, pane faráři?“

„Uf, měl jsi pravdu Pepku,“ odpovídá za faráře kníže. „Pane faráři, odneste zbytek svěcené vody do bezpečné vzdálenosti. Dnes jednání vlády končím. Festival doladíme zítra.“

Kam se odebrala vláda? Spláchnout šok. Až do dlouhých nočních hodin bylo o čem diskutovat. Nakonec i farář uznal, že mu Pepek zachránil život.

Ať žijí Bejci.

-------------------------------- <Pokračování příště>

Pozn.: Obrázek Jazaky je publikován s laskavým svolením autorky, paní Olgy Čermákové.