Bejky – 12. Manévry

Je neděle kolem desáté hodiny. Georg Dimitru alias kníže Radomysl 48. míří k sídlu vlády. Právě na desátou povolal ministr války své nejvěrnější bojovníky na manévry. Knížectví je ohroženo vnitřním nepřítelem a je nutno jednat.

„Nazdar Georgu, kam spěcháš?"

Georg s sebou polekaně trhnul. „Promiň, Boženko, trochu jsem se zamyslel."

„Nemusíš se omlouvat. Chápu, že máš spoustu starostí. Myslela jsem, že se jdeš podívat na výcvik gardy. Stěžovaly si mi některé dámy, že jejich chlapi ztratili úplně rozum a pořád si hrají s flintičkami. Má to vůbec smysl? Mne jako ministra zdravotnictví musí zajímat i duševní zdraví národa."

„Máš mou plnou podporu. Něco není v pořádku?"

„Je a není. Podle toho jak se na věc podíváš. Tvůj pohled může být jednostranný."

„Myslíš?"

„Nemyslím. Prostě vím, že bys měl mít oči otevřeny a dívat se na věci ze všech stran."

„Co doporučuješ?"

„Pojď se mnou a uvidíš."

Doktorka Božena Vlková, toho času ministryně zdravotnictví, má ordinaci v bývalém kulturním domě, kde se současně schází i pěvecký sbor Pěnic.

„Proč jdeme zadem?"

„Aby nás holky neviděly spolu."

Georg se polekaně na Boženku podíval a ta smíchy vyprskla. „Neboj, nechci tě sbalit. Když tak alespoň ne hned."

„Dík. Máš příjemně vybavenou ordinaci," rozhlíží se Georg, když vystoupali do prvního patra. „Vůbec si nepřipadám jako u lékaře. Dokonce kachlová kamna."

„Právě ke kamnům se posaď," říká Boženka a otevírá opatrně jejich dvířka.

„Slyším nějaké hlasy."

„Pst, nemluv a poslouchej."

Prosím, laskavé čtenáře, aby i oni přestali mlátit zuřivě do klávesnice a nevydávali žádné zvuky.

„Mne už holky nebaví hrát těm našim pitomcům divadlo. Dnes se ten můj sebral, že jdou cvičit v tý svý gardě."

„No co myslíte. Kam šel můj drahý kníže pán. Kontrolovat co dělá jeho garda, aby neudělali nějakou blbost. Viděly jste, holky samy. Vůbec ho nenazvedlo, když jsme mu s Kačkou zahrály lesby."

„Čenda doma ani necekl, jen se blbě na mne díval."

„Jak je to dlouho? Už přes dva roky si mne starej v posteli ani nevšimnul. Chci mu večer udělat striptýz a on si klidně v křesle usne."

„Nejdříve lezli po skalách, že dělají nějaký značky nebo tak nějak. Potom zařizovali pokoje na ubytování turistů. Dobrý jsme jim byly akorát jako pradleny."

„Ještě bych chápala, že zajdou na pivo. Tam jsme občas mohly za nimi i my."

„Cha chá, abychom jim, ochmelkům, udělaly kulturní vložku a něco zazpívaly."

„Pavlo, jak to máš s tím svým. Plánuje vůbec ještě rodinu?"

„Bejvávalo. Dnes si šel hrát s kamarády na vojáčky. Garda je důležitější. Dnes nevařím a basta."

„Holky, něco musíme vymyslet? Jinak z nás budou brzo starý panny."

„Ticho, něco jsem nahoře zaslechla. Paní doktorko, jste tam?"

„Jo děvčata, jsem tady," odpovídá Boženka.

„Můžete na chvíli sem za námi?"

„Můžu. Malý momentíček, hned jsem tam," zavírá Boženka opatrně dvířka u kamen. Pohled na Georga jí přesvědčil, že odposlech na něj udělal patřičný dojem. „Klidně zůstaň. Nebudu zamykat. Kdybys náhodou potřeboval odejít, jen zabouchni dveře."

Boženka odešla a Georg chvíli přemýšlí. Chvílí se rozhlíží kolem, bere do ruky telefon a zavírá se do malé vyšetřovny. Bleskově vymačká číslo.

„Kde si, Georgu?" ozývá se z telefonu.  „My tvrdě makáme a čekáme, že se připojíš. Máme pro tebe malý úkol."

„Jirko, všechno je jinak. Manévry ukonči."

„Jak ukonči? Jsme právě v nejlepším a sám uvidíš, jak máme všechno zmáklý."

„Tak jak říkám. Máte s sebou zbraně?"

„Máme, bez nich nedáme ani ránu."

„Fajn. Tak mne poslouchej. Všechny naše cíle jsou právě v kulturáku a něco na nás šijí."

„Já to tušil. Jak to víš?"

„Jsem v ordinaci doktorky a vyslechl jsem jejich poradu. Obklíčíte okamžitě kulturák."

„Neblbni, máme všechny ženský postřílet?"

„Kdo mluví o střílení, bejku? V zásobnicích nebudete mít jediný náboj. Ručíš za to. Osobně si všechno zkontroluj."

„Uf, to jsem si oddychl. Co dál?"

„Jak jsem říkal. Postavíte se kolem kulturáku, aby na vás bylo vidět ze všech oken sálu. Provokativně si budete pohrávat se zbraněmi. Opakuji. Bez nábojů."

„Chápu. Co pak?"

„Zavoláš mi. Budu operaci řídit osobně, jasný?"

„Rozumím, za pět minut jsme tam."

--------------------------------- <Pokračování příště>

Třináctá část vyjde v úterý 8.prosince ve stejnou dobu.