Rozpor? Jaký rozpor?

Postavit se na stranu muslimů či homosexuálů? Jak vyřeší neomarxisté rozpor, který před ně postavil masakr v americkém Orlandu? Skrznaskrz špatná otázka. Žádný rozpor neexistuje a nikdy neexistoval.

Budiž, snad v tom, co neomarxisté říkají, je teď drobný rétorický problém. Ale nic víc. Mírná inkoherence v tom, co hlásají, se snadno vyřeší třeba dvoutýdenním mlčením, až se na věc pozapomene. 

Žádný rozpor však neexistuje ve věci samotné. Hlasité mávání proislámskou či prohomosexuální vlajkou totiž nikdy nebylo ochranou práv a zájmů ani homosexuálů ani muslimů, stejně jako máchání zelenou fanglí není a nikdy nebylo skutečnou ochranou přírody. Vždy šlo o zájmy jen jediné skupiny - samotných neomarxistů. 

Všechny ty utiskované menšiny, jichž se aktivisté za svou historii zastávají, všechny ty zběsilé kampaně jsou jen účelovými výkřiky, umělou agendou, pod níž schovávají výhradně své vlastní zájmy. Všechny ty problémy, které neomarxisté "řeší", jim slouží jen jako záminka k obživě a dobývání mocenských pozic.

Takových rozporů už bylo... Zabij bobra, zachráníš strom, pamatujete?

Kdo zažil komunistickou éru, ví přesně, o čem mluvím. Komunisté dělali vše v zájmu dělnické třídy; přitom jediná vrstva, která se v zemi měla jakžtakž slušně, byla partajní věrchuška. Ani komunisty nijak nevzrušoval rozpor mezi oficiální dělnickou rétorikou a faktem, že všude na Západě se měl dělník tisíckrát lépe. Vyřešili ho potlačením svobody slova a měli vystaráno.

Neomarxisté se chovají úplně stejně. Řeší problémy romské menšiny bez Romů, řeší neexistující problémy homosexuálů bez homosexuálů, řeší budoucnost měst bez jejich obyvatel, vytvářejí umělé problémy z dávné historie, za níž již naši předkové udělali hned několik tlustých čar, a tak dál, a tak dál. Jsou to jen a jen žvásty, řev, za nímž se má ztratit cinkot peněz.