Noviny nás už několik dní bombardují pátečním pokusem o napadení prezidenta republiky. Selhání ochranky zní jednoznačné stanovisko, které přijímají téměř všechna nejenom česká média a valná většina české veřejnosti. Jak už to tak u událostí bývá, nic však není tak jednoznačné, jak to na první pohled vypadá. Zajímal se vůbec někdo, jakými pravidly se ochrana hlavy státu řídí a nemá- li se prezident také řídit určitými pravidly? Proč nikdo v médiích nedal slovo ochrance a incident se tak dostává do fáze zjednodušení – levicový aktivista, proti pravicovému politikovi?
Jedno Moravské rádio prostě neodolalo.
Z amerických filmů jsme si navykli vnímat bodyguarda jako aktivní složku ochrany, chráněnou osobu jako pasivní, tj. takovou, která se o svou ochranu de facto nestará. Jde však o filmové klišé, obvykle korunované přátelským vztahem, který se během filmu vyvíjí. Ze stránek Útvaru pro ochranu prezidenta republiky cituji: „Ochrana prezidenta republiky je tvořena souhrnem opatření, jejichž cílem je zajištění maximální bezpečnosti hlavy státu při současném zachování nutné tolerance vůči chráněné osobě a jejímu okolí. Bezpečnostní opatření tedy zároveň nemají neopodstatněně izolovat prezidenta od veřejnosti. Představují živý, pulzující mechanismus, který aktuálně reaguje na širší i domácí bezpečnostní situaci. Vychází z obecně platných zásad, které používají všechny zahraniční prezidentské ochranky. Zdaleka není rutinní akcí, proměňuje se podle souhry okolností, je vysoce flexibilní.“[1] V optice páteční události se výše zmíněná citace jeví jako tragicky směšná. Má to však jeden háček. Tou chráněnou osobností, které je zajišťována maximální bezpečnost, je Václav Klaus.
V citaci se hovoří o „zachování nutné tolerance vůči chráněné osobě a jejímu okolí“ a je to právě ona chráněná osoba, která si onu míru tolerance určuje sama. Klaus je pověstný svým egocentrickým chováním, nejenom v rámci politického prostoru. Předpokládám, že si nenechá moc poroučet a tak pokyny, které by ho ochránily, bojkotuje. Pokud totiž jsou v jeho ochrance skuteční profesionálové, jak hlásají jejich stránky, pak by vpuštění chráněné osoby mezi dav lidí, byl amatérskou chybou. Dost možná ale tady významnou úlohu sehrál Klaus politik, nasazující si masku lidového prezidenta, který si s každým potřese rukou nehledě na nebezpečí, které mu hrozí. Zmatené chování ochranky pak bylo jenom dovršení procesu neočekávané hrozby, vůči níž byl laxní i její hlavní aktér. Tím nechci říct, že by prezidentova ochranka nebyla nevinná, naopak selhala. Takový je i výsledek šetření. Je ale třeba dodat, že ke standardu zásad, které v zahraničí dodržují prezidentské ochranky, patří i aktivnější role chráněné osoby[2], s níž je celá ochrana konzultována. Nakonec se zdá, že prezident celého incidentu stejně využívá pro svou osobní politickou kampaň, což také o něčem svědčí.
Zdá se, že celý ten incident nemohl pro odcházejícího prezidenta země přijít v příhodnější dobu. On i jeho mluvčí a prezidentský kandidát Jákl se k případu budou vracet v různých prohlášeních, kterými na sebe budou strhávat veškerou pozornost a získávat tak tolik potřebný politický „kapitál“.[3] Na konec si lze položit otázku, jejíž smysl se ukáže až za nějaký čas - Kdo je tu obětí? Připomeňme, že oba hlavní aktéři získali minimálně mediální publicitu a to podle mého soudu zcela relativizuje role, které oba v případu hrají.
[1] http://www.policie.cz/clanek/utvar-pro-ochranu-prezidenta-ceske-republiky.aspx. Zde naleznete legislativu podle které se útvar řídí: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=67655&nr=468~2F2008&par=1&rpp=15#parCnt
[2] Která si důležitost ochrany svého vlastního bezpečí uvědomuje a upřednostňuje ji před politickou image.
[3] Na situaci budou pravděpodobně parazitovat i další politici (očekávám to ze strany pravice), kteří různými výkřiky na sebe budou strhávat pozornost. Nezapomeňte občané, máme před volbami a to se využívá každá situace pro vlastní zviditelnění.
