V regionálních denících nedávno (publikován 21. 6. 2014) vyšel rozhovor s realitním investorem Luďkem Sekyrou, mimo jiné také sponzorem KDU-ČSL. Jeho hlavním tématem bylo Sekyrovo tvrzení, že vstup podnikatelů do politiky vnímá pozitivně. To ovšem není ten hlavní důvod, konečné rozhodnutí zda- li podnikatelé do politiky patří a zda- li je to onen osvěžující vítr pro zatuchlý český politický rybníček, to je v rukou každého čtenáře daného rozhovoru (odkaz na něj dále v článku). Jedním z témat, kterého se Sekyra v rozhovoru (díky položeným otázkám) dotknul, byla případná realizace Kaplického stavby na pražské Letné, podpořená mimo jiné i prezidentem Zemanem a některým politiky Top 09.
Už samotné „vítězství“ Kaplického návrhu v architektonické soutěži bylo minimálně zvláštní v tom, že členkou poroty byla jeho bývalá partnerka, britská architektka českého původu, Eva Jiřičná, která své spojení s architektem a jeho vítězství v soutěži omlouvala tím, že byla pouze jednou z posuzovatelek díla, že jde o kolektivní rozhodnutí a že přeci jen zvítězila kvalita architektova návrhu.[1] Podle Evropské komise, která k situaci kolem Kaplického návrhu vydala v srpnu roku 2008[2] stanovisko, soutěž proběhla v rozporu se Zákonem o veřejných zakázkách.[3] Už v červenci 2008 tehdejší ministr kultury (myslím, že šlo tehdy o Václava Jehličku) ale stavbu knihovny kvůli nedořešeným pozemkovým vztahům a financování stopnul. Většina z nás si ještě vybaví tu mediální smršť, která se kolem Kaplického stavby později udála. Kaplického „blob“ či „Chobotnice“ se pak staly ryze politickou záležitostí a snad si ještě někdo vzpomene na "přelétavou" pozici Pavla Béma i vyjádření tehdejšího prezidenta Klause, který chtěl realizaci Kaplického návrhu bránit vlastním tělem.[4]
Z rozhovoru s investorem Sekyrou cituji tato místa, kde se píše: „Nenarážím, ptám se otevřeně na to, zda vám nejde hlavně
o zhodnocení vašich pozemků na Rohanském ostrově, jejich pronajmutí státu a o stavbu Kaplického blobu s podporou ministerstva kultury vedeného lidovcem Danielem Hermanem?
Praha je mimořádně zajímavé místo, jak říkal Franz Kafka, má drápky, které nikoho nepustí. Bývá označována za magické město.“
Právě. Po Praze se říká, že na své pozemky na Rohanském ostrově nemáte využití, abyste je mohl začít splácet. A tak by se vám hodila pomocná ruka státu, konkrétně spřáteleného ministra Hermana.
Využití pro takto kvalitní parcely určitě máme. Pokud se na tomto projektu budou podílet veřejné peníze, projde standardním výběrovým řízením, do něhož se může přihlásit kdokoliv. To, že jsme jeho iniciátory, neznamená, že ho budeme realizovat. Jistě se povede diskuse, zda půjde o model podobný technické knihovně, nebo o veřejno-soukromé partnerství. Většina osobností, které blob podporují, včetně pana prezidenta…“[5]
Evidentně se Sekyra vyhýbá tomu, aby na přímou otázku reagoval přímou odpovědí a je jasné, že jeho křišťálově čistý zájem na realizaci Kaplického projektu (jak se čtenáře snaží přesvědčit dále v rozhovoru) není křišťálový a už vůbec ne čistý.[6] Taktiku používá stejnou, jakou Pražáci znají už od devadesátých let. Nejprve skrze média ubezpečím veřejnost, že projekt je absolutně čistý a že obavy, které se vyrojily, jsou zcela zbytečné. V době, kdy se obavy potvrdí, vystoupit v médiích s prohlášením, že v době, kdy se o projektu jednalo, nebyly známy veškerá rizika s ním spojená, tudíž je tato krize výsledkem situace, kterou nešlo v minulosti předpokládat. [7] Nikdo samozřejmě nebude potrestán a Pražané si v příštích volbách zase zvolí to menší zlo. Ta situace, kterou jsem zde nastínil a s níž se občan této země (nejenom hl. města) seznámil důkladně, jakoby vypadla ze seriálu Jistě pane (ministře, premiére) jako replika sira Applebyho. Zdá se tedy, že případná realizace Kaplického díla se svého politického náboje už nikdy nezbaví. Dost možná jde zase o předvolební tahák pro nastávající komunální volby. Kdo jednou v této rodící se kauze[8] sehraje roli užitečného idiota? Nebudou to tentokrát náhodou pražští voliči nebo nakonec my všichni? Kaplického projekt ani nemůže být realizován v původní podobě (tak jak ji sám autor zamýšlel), což Sekyra potvrzuje, zároveň ale hrozí, že bude předimenzován (finančně i architektonicky). Ostatně posuďte sami: „Jistě také znáte Kaplického odpověď na dotaz, zda neuvažoval o jiném místě pro stavbu knihovny. V roce 2008 řekl: „Byla navržena na Letnou a tam taky bude. Tím to pro mě končí."
Kaplického projekt nelze zrealizovat v původní podobě. Mezitím došlo k rekonstrukci Klementina a výstavbě budovy v Hostivaři, čímž jsou potřeby Národní knihovny včetně depozitářů saturovány. My přicházíme
s ideou, aby zde vyrostlo centrum moderního umění, jež mají všechna velkoměsta. Londýn má Tate Modern,
v Římě je Galerie MAXXI, teď se v Paříži na kraji Bouloňského lesíka otevírá nadčasová budova muzea od Franka Gehryho. Tyto projekty mají na města transformativní účinek. Klasickým příkladem je Bilbao, kde Guggenheimovo muzeum dodalo obrovský impuls turismu. Vyžaduje to samozřejmě koncept provozování takových staveb. Druhá věc je jejich umístění.“ Šlo kdy vůbec o stavbu nové národní knihovny (potažmo to lze vztáhnout i na jakýkoli kulturní projekt) a půjde i nyní vůbec o realizaci „Kaplického architektonického odkazu“, nebo tu jde jen o kšeftování s pozemky či o předvolební politické body?
Pokud rok 2008 byl kromě debat nad Kaplického stavbou „doplněn“ sporem o kulturní granty v hl. městě, je rodící se situace kolem obnovených debat o nové realizaci Kaplického projektu doplněna kauzou o financování kampaně „Víte, že“, která, jak se zdá, je předvolební "reklamou" (lépe spíše marketingovou akcí) současného primátora Tomáše Hudečka (potažmo celé pražské Topky), placenou z veřejného rozpočtu.[9]
Nad tou aktuální situací, která nyní kolem Kaplického návrhu[10] vzniká[11] a která se v budoucnosti ještě může vyhrotit a přeměnit se v určitou formu korupce, si neodpustím sarkastickou poznámku, ve formě otázek, na které si musí odpovědět každý z nás. Kde v této chvíli jsou ti, jindy tak obezřetní, bojovníci proti korupci a kritici české politiky? Jejich zvýšenou aktivitu jsem v tomto případu i u případu (možné) předvolební kampaně nezaznamenal. Neměla by jejich činnost mít především preventivní ráz a neměli by tak tito bojovníci s korupcí či ti, kteří poukazují na špinavé politické machinace (např. formou whistleblowingu), být slyšet především u těch událostí, které už nyní vykazují korupční náboj či nabývají formy blamáže? Nejsou nakonec všichni ti bojovníci s korupcí a s nečistotami v české politice aktivní jenom u takových událostí, které jim poskytují dostatečný prostor pro mediální exhibici či prosté zviditelnění? Nebojují nakonec jenom tak na oko? Neproměňuje se nakonec v celé České republice boj proti korupci v boj proti všem ( a nakonec proti nikomu?[12] Alespoň v Praze, jak se zdá, boj s korupcí a s nečistými politickými praktikami dostávají řádně na frak, snad proto se hlavní město možná pozvolna stává metropolí ne-kulturní, zato plně politickou a volič je čas od času "pasován" do role "užitečného idiota", který je dobrý jenom do doby, než do volební urny vhodí svůj hlas. Neztrácíme mi občané tu pomyslnou intuici na levárny, které se nejenom v té naší regionální politice dějí, nebo jsme došli do bodu, kdy už je nám to všechno jedno?
[1] Např. v dokumentu Oko nad Prahou.
[2] Do tohoto období také spadá i spor o systém kulturních grantů (2008 – 2009) jehož hlavní personou se tehdy stal pražský radní pro kulturu Milan Richter. Viz např. http://kultura.idnes.cz/praha-vyhlasila-nove-kulturni-granty-hrozi-dalsi-spory-pjy-/divadlo.aspx?c=A081030_172359_divadlo_kot
[3] I sami renomovaní právníci a odborníci se shodují na tom, že tento zákon 137/2006 Sb. (i v jeho pozdějším znění a s prováděcím předpisem). je „legislativní zmetek“, jemuž patrně nepomohla ani jeho úprava, platná od 1. ledna 2014.
[4] http://zpravy.idnes.cz/klaus-chobotnici-na-letne-zabranim-i-vlastnim-telem-fx9-/domaci.aspx?c=A070503_160531_domaci_pei Nedůstojnou roli v tomto sehrál (částečně i vlastní vinou) sám Kaplický: http://bydleni.idnes.cz/autor-chobotnice-se-pustil-do-klause-dvu-/architektura.aspx?c=A070515_210431_architektura_mad
[5] Citováno z http://www.denik.cz/z_domova/realitni-investor-ludek-sekyra-vstup-podnikatelu-do-politiky-vnimam-pozitivne-20.html
[6] V rozhovoru např. tvrdí: „Co se týká mého byznysu, tak KDU-ČSL v Praze nikdy nebyla rozhodující politickou silou. Pokud narážíte na spolupráci týkající se některých projektů…“ To je pravda, ale vztahuje se to i na TOP 09, složenou z bývalých členů KDU, nyní s touto stranou spolupracující na půdě EP? (viz http://www.top09.cz/co-delame/tiskove-zpravy/ceska-delegace-top-09-a-kdu-csl-ziskala-v-evropskem-parlamentu-klicove-vybory-16024.html )
[7] Stačí se podívat na kauzy Opencart či jiné korupční kauzy.
[8] Možná jiní aktéři, ale stále stejná hra na transparentní veřejnou zakázku.
[9] Viz http://praha.idnes.cz/kampan-top-09-pred-volbami-v-praze-dou-/praha-zpravy.aspx?c=A140623_181038_praha-zpravy_klu
[10] A případné předvolební kampaně hrazené z veřejných zdrojů.
[11] Kromě Zemana případnou realizaci stavby podporují i Kalousek se Schwarzenbergem (viz rozhovor se Sekyrou).
[12] Nebo je ten boj s korupcí jenom jiný druh boje o moc nebo jde jen o prodlouženou ruku politického boje (ve kterém prohrávají jenom "malé rybky")? Nevím. Rozhodně se obávám, že ten navenek tak vykřikovaný boj s korupcí je alespoň v Praze pouze kosmetický. A proč jenom mluvit o hl. městě? Copak se v Ústeckém kraji či Jihomoravském kraji a jiných nic takového neděje? Čeho tady bojovníci s korupcí (či s nekalými politickými praktikami) dosáhli? Buď jak buď tato hnutí, která se zaměřují např. na korupci, se musí nutně potýkat s nefungující občanskou společností, kterou ale rozhodně neaktivizuje např. whistleblowing (rozhodně ne v "posttotalitní" společnosti - např. projevy závisti či tzv. aktivní pasivitě).
