- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Asi nemusím vysvětlovat, který ze zákonů uvedených v článku ilustruje tento obrázek
Ten zákon zní: „Efektivita konkrétních projektů (např. koncepcí a plánů) se na evropském kontinentu měří mírou vynaložených finančních prostředků.“ Klasickým příkladem tohoto zákona z hlediska nadnárodních (či jinak trans-nacionálních) institucí je udržování projektu jednotné evropské měny i přes jeho ekonomickou neefektivitu. Zákon ovšem platí i na úrovni států. Tento článek píšu v době konání celostátních maturit a obávám se, že přes zjevné nedostatečnosti tohoto projektu se dnes v tomto státě nenajde jediný úředník, který by novou podobu maturitních zkoušek nejenom zpochybnil, ale otevřeně by hovořil o návratu ke starým maturitním zkouškám. Oba projekty nejsou samozřejmě jedinými příklady tohoto zákona, sami si určitě vzpomenete na některý z neefektivních projektů vašeho kraje či vaší obce, jejichž životnost byla prodlužována úměrně s mírou již vynaložených finančních prostředků.
Druhý zákon, který mne v této souvislosti napadá, se od toho prvního moc neliší, do jisté míry s ním souvisí, a zněl by: „Hodnota a míra efektivity státního aparátu je často posuzována podle obecných statistických údajů.“ Ti, kteří se ohánějí statistickými daty, aby podepřeli svá tvrzení, anebo i efektivitu vlastního výkonu, nejsou jenom úředníci, politici a koneckonců třeba i novináři. Stačí se zaposlouchat do každodenního hovoru, abychom zjistili, že velmi mnoho lidí argumentuje statistickými daty, mnohdy řádně upravenými. To už ani nehovořím o těch, kteří statistická data rovnou přeskočí k tvrzení typu: „Muži/ ženy jsou takoví a takoví, Rómové jsou takoví, bohatí lidé jsou takoví, politika je taková, příznivci levice/ pravice jsou tací (atd.), které pak vydávají za fakta (tedy jakési nezpochybnitelné pravdy).
Další zákon by mohl znít: „Produktivita jednoho úředníka se měří podle objemu formulářů, které dokáže vyplnit, ale nedokáže je vysvětlit.“ S úřadem (ať už českým či zahraničním) měl zkušenost už každý z nás, stejně tak jako s vyplňováním mnohdy neskutečně zbytečných kolonek ještě zbytečnějších formulářů. Nemusím asi zdůrazňovat, že se kolikrát v těch formulářích nevyznají sami úředníci a buďme spravedliví, ne vždycky je to jenom jejich vina. Na to by totiž navazoval zákon, který by zněl: „Hodnota jednoho formuláře je přímo úměrná počtu stránek doplňujícího materiálu k němu.“
Pro české prostředí mě ještě napadá poslední zákon, který úmyslně formuluji kategorickým způsobem: " Po obdržení funkce arogatní budeš."
Další články autora |
Gorkého, Brno - Veveří
14 000 Kč/měsíc