Původně byli tři: Dlouhé Bidlo, Štětináč a Bohouš. Spojovala je nenávist k Rychlým šípům a nevynechali jedinou příležitost, jak jim uškodit, i když to vždycky dopadlo v jejich neprospěch. Před rokem 1989 byli ve stínu Foglarových kladných hrdinů, ale to se mělo změnit. Do té doby se živili různě. Kšeftovali s bony, Dlouhé Bydlo taxikařilo, Štětináč a Bohouš v Praze dělali číšníky v místních podnicích a potajmu pronajímali byty, zčásti k prostituci, zčásti k provozování hazardních her.
Po roce 1989 spolu nejprve začali podnikat, v devadesátých letech ještě stačili využít možnosti, které jim skýtala privatizace. Na počátku nového milénia spolu vstoupili do politiky a podařilo se jim překvapivě uspět. Dlouhé Bidlo se stalo ministrem obchodu, Štětináč dostal na starosti kulturu a Bohouš působil jako poslanec. Jejich osudy by dál šli stejným směrem, kdyby do jejich vztahu nevstoupila touha po moci.
Trojice našich hrdinů pocítila závan krize ihned po té, co zdejší bulvární plátek informoval o tajném Bohoušově románku s jedenadvacetiletou modelkou, ačkoli byl již několik let, jak sám tvrdil, šťastně ženatý. Následoval bouřlivý rozvod a skandální sňatek s modelkou. Média se však nezajímala jenom o Bohouše, ale pomalu začala na veřejnost prosakovat zpráva o podivném financování na ministerstvech kultury a obchodu. Údajně šlo o předražené nákupy informačních softwarů, od firmy, kterou vlastnil Štěpán Mažňák, který ještě před listopadem 89 emigroval do USA, kde se mu podařilo prosadit se v malé počítačové firmě. Po Sametové revoluci firma expandovala přes střední Evropu na východ a hodili se jí kontakty, které tu Mažňák měl.
Aféra s nevyjasněným financováním se táhla ještě dalších několik let. Na jaře roku 2008 bylo z vody vytaženo Bohoušovo mrtvé tělo. Podezření samozřejmě padlo na Dlouhé Bidlo a Štětináče, ale nic se jim nepodařilo prokázat. Brzy také utichla i aféra s podivným financováním. Mezitím se však objevilo nové podezření, které tentokrát souviselo se zneužitím evropských dotací a podezřelým financováním politické strany, ve které mezitím Štětináč a Dlouhé Bidlo obsadili přední posty. V obou případech figuroval opět Mažňák. Parlamentní komise, která k oběma případům byla ustanovena, však nic takového neprokázala. Nicméně zakrátko po té oba pánové z politiky odešli a Mažňák s firmou přešel do Číny, v níž momentálně obchoduje.
V současné době o zbytku party Kočičí pracka zprávy nemáme. Podle některých se ukrývají někde v daňovém ráji a užívají si peněz, které si do této doby nakradli. Jsou to však jenom legendy, o kterých můžeme pochybovat. Objevily se spekulace, že by se snad v budoucnu měli vrátit zpět do české politiky, ale tomu už dnes nikdo nevěří. Nicméně se pokusíme získat více zpráv a včas vás budeme informovat.
