A jak jste na tom s daněmi vy, pane Humle? (Glosa)
Humlovy výroky do jisté míry kopírují „argument“ soudruhů z předlistopadového období, kteří podobným způsobem reagovali na útěky (případně organizované odchody) některých československých vědců „za kopečky“. Tedy myšlenka, že jedinec by měl státu vracet to, co do něho vložil, byla možná legitimní v době socialismu[1] (či v prostoru sociálně velmi štědrého státu) a soudě dle jeho rétoriky se zdá, že se panu poslanci evidentně stýská po dobách, kdy vycestovat za hranice znamenalo obstarat si např. výjezdní doložku, devizový příslib a já nevím, co ještě a ani tehdy nebylo jisté, že se jedinec do zahraničí vůbec dostane. Nebuďme ale naivní. Poslanec Huml nemá na mysli naše dobro, ale sleduje své osobní předvolební zájmy, když útočí na nejnižší lidské pudy. Soudě dle některých reakcí mu to však zatím vychází a obávám se, že už si nyní získal část voličské základny, která si ho bude pamatovat jako bojovníka proti daňovým rájům,[2] bohužel pro ně, bojovníka, který bojuje jenom pomocí svých úst a počítačové klávesnice.
Abych ale uspokojil ty, kteří chtějí za každou cenu hledat v kritice vůči politice něco pozitivního, myslím si, že Humlův výrok (jakkoli je hloupý a evidentně působící na ty, kteří o světě uvažují v černobílém rozložení) obsahuje pár námětů ke kritickému zamyšlení. Tyto náměty bych se pokusil přiblížit skrze formu otázek a to: Jakým způsobem se ve skutečnosti stát stará o sportovce? Humlova kritika by byla oprávněná, kdyby Česká republika patřila k zemím, které dokážou svým sportovcům zajistit skutečně špičkové podmínky (rozuměj zajištěné přímo z daní). V tomto případě se sluší připomenout např. rychlobruslařce Martině Sáblíkové už léta slibovanou realizaci rychlobruslařské dráhy.[3] Druhou otázkou bychom se zase mohli pídit po tom, co pro české sportovce dělá sám poslanec Huml? Inu Huml zkouší tradiční socialistickou taktiku, kdy o solidaritě pouze hovoří, ale platí ji vždy někdo jiný.[4] Totiž v kontextu zvyšování poslaneckých platů a štědrých odměn pro úředníky dostávají Humlova slova nádech tragifrašky (jak toto slovo kdesi použil slovenský herec J. Satinský). Kdyby mi stát umožnil se svobodně rozhodnout, komu ze svých daní mohu přispět, ujišťuji vás, že by to rozhodně byl kterýkoli úspěšný sportovec, než poslanec Huml, jehož politická exhibice nás v tuto chvíli stojí daleko více, byť se teď pasoval do role nepochopené oběti, která má právo na svůj názor (ať je s prominutím jakkoli pitomý).[5]
Petra Kvitová svým wimbledonským vítězstvím státu vrací mnohem více než "tlučhuba" Huml.[6] Díky ní a mnohým jiným našim úspěšným sportovcům si v zahraničí mohou udělat pozitivnější představu o naší zemi, která je alespoň na západě stále ještě považována za odpad ve středu Evropy. Je smutné, že myšlení poslance Humla a jeho rétorika mající odér předlistopadového režimu, sic zaobalená do rádoby vznešených úvah o daňových rájích a sociální solidaritě, tento dojem kazí. Bohužel mám však dojem, že v budoucnu se na to, co se nyní kolem Petry děje, bude nahlížet jenom jako na epizodu léta roku 2014. Pokud Petra sama někdy v minulosti hledala důvod, proč se na Českou republiku už jednou provždy vykašlat a odstěhovat se do Monaka natrvalo, tak díky nepředstírané aroganci „všeználka“ Humla (který doposud nenavrhnul adekvátní daňovou úpravu, aby přesunům do daňových rájů zabránil) a suity jeho „užitečných idiotů“, ten důvod má.
[1] Níže ukazuji (alespoň na jednom případu), že to zejména s tou státní podporou do oblasti sportu není zas tak horké, že se spíše omezuje na sliby než na činy.
[2] Někteří ho dokonce oslavují za to, že se pustil do oslavované tenistky, z níž si veřejnost učinila modlu. Pro mě jsou takováto tvrzení (a koneckonců i zpráva o třiapadesátiletém muži, který tenistce vyhrožoval http://ostrava.idnes.cz/kvitove-v-telefonu-hrozil-smrti-triapadesatilety-muz-uz-ho-ma-policie-1mc-/ostrava-zpravy.aspx?c=A140711_112909_ostrava-zpravy_ama#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6) signálem, že Humlovi šlo především o působení na ty nejnižší lidské pudy, z čehož chtěl získat politický kapitál. Nakonec i to, že se pustil do tenistky Kvitové (v době jejího vítězství) a nikoli do dalších sportovců, ukazuje, že nešlo o žádnou unáhlenou reakci, ale o snahu popást se na úspěchu druhého tím, že jeho úspěch problematizuji a zasadím do socialistického pojetí solidarity (štědrý sociální stát a nevděční sportovci, kteří prchají jinam), které stále ještě působí. Nejde však jenom o Humla, postupně se přidává i J. Vyvadil. Ten ve Fb diskusi na Humlových stránkách pod sdíleným postem:"Nastartoval to, myslím, Petr Korda s Karlem Nováčkem. Vesměs všichni jsme tam měli trvalé bydliště a i spousta světových tenistů," otevřeně přiznává. I tehdy ale knížectví vítalo zahraniční rezidenty pod určitými podmínkami. Zájemce si musel minimálně pronajmout byt a určitý obnos peněz vložit na rok do tamní banky. Závazkem bylo také strávit zde minimálně půl roku.
Ano velmi podobný předpis jako u nás. Půl roku tam žiju, není co řešit. Je to fiktivní, jsem potrestán jako Becker v Německu." (následuje odkaz k reportáži z hlavních večerních zpráv na ČT) včera (12.7) v 19:30 napsal: " Stando, udělals samozřejmě dobře. Morálně máš pravdu. Zítra Tě zřejmě podpořím na blogu a dám jim co proto." Asi máme všichni nějakou jinou představu o morálce. Nevím však jestli Vyvadil své slovo dodržel a na blogu (pod svým jménem nebo vymyšleným nickem) Humla skutečně podpořil. Že by tu pomalu vznikalo nové duo politiků ala Pat a Mat?
[3] Martina Sáblíková a její trenér však na realizaci slibů (ze strany představitelů státu) nečekají - viz http://sport.idnes.cz/sablikova-v-krasne-lipe-0vl-/cyklistika.aspx?c=A140710_125815_cyklistika_tm2
[4] Veřejnost pak slyší na to první, to druhé (to, že to nakonec zaplatí) si neuvědomuje. Velmi komické je pak poslouchat ty řeči o dálnicích, školách atd., které se za naše daně platí, které zastánci štědrého sociálního státu vytasí místo argumentů. To, že jsou (za ty jejich peníze) silnice děravé a školství v krizi, se zdá, že je jenom taková nepatrná drobnost, na kterou se s gustem nadává, ale o jejíž příčině se nemluví (neboť se mi zdá, že se to odbude tradičním – může za to pravice, nebo Klaus).
[5] http://stanislavhuml.blog.idnes.cz/c/417079/Petra-Kvitova-v-danovem-raji-aneb-nemohu-se-omluvit.html
[6] Který se teď po tom prohlášení docela určitě zřekne svých poslaneckých výhod ve prospěch větší podpory sportu.
Pavel Lopušník
Vztah EU a Evropy je vytvářen uměle (Komentář)
Ve většině diskusí (laických ale i odborných) o EU se vzájemně zaměňují dva termíny a to Evropa a Evropská Unie. Ti, kteří za současné situace uvažují o případném vystoupení své země z EU, musí počítat s tím, že na své racionální argumenty často dostanou jenom plané emocionální odpovědi. Za tu nejméně racionální považuji odpověď typu: Česká republika by vystoupením z EU přestala patřit do Evropy. Tuto odpověď většinou diskutující považují za definitivní a považují ji za natolik silný argument, že proti němu nelze nic namítnout. Je to však jeden z „argumentů“, který zpochybnit lze a který jenom ukazuje na slabiny obhajoby samotné existence současné podoby EU.
Pavel Lopušník
Profesore Masaryku, už vás zase potřebujeme (Komentář)
Po celé republiceexistují zdravotnická zařízení, kde v roli sestřiček nebo pečovatelek naleznete řádové sestry. Osobně jim tu službu, kterou vykonávají, nezávidím a nedokážu si představit někoho, kdo by je při jejich práci zatěžkával pravidlem o nežádoucí pokrývce hlavy, kterou by na přímý pokyn musely ihned sundat. Je zajímavé, že v případě jiného náboženství tato tolerance k pokrývce hlavy, jako povinné náboženské výbavy v České republice neplatí. V čem je tedy pozice dvou v islám věřících žen, které trvají na nošení šátků v profesy zdravotní sestry, jiné, než v případě jeptišek, kterým podobné náboženské pravidlo ukládá povinnost nosit pokrývku hlavy i při výkonu své profese?
Pavel Lopušník
Nebudu cestovat v posledním vagónu metra (Glosa)
Je osmá hodina ráno a já nastupuji v Holešovicích do metra. Na Muzeu přestoupím na zelenou linku A, abych se včas dostal na Floru, kde mám pracovní schůzku. V jedné ruce svírám časopis, druhou se přidržuji madla a přitom sleduji své spolucestující. Mladí mají sluchátka na uších, pár cizinců se zmateně kouká do mapy, několik lidí si dělá něco na tabletech, zbytek čučí do novin. Všichni se starají více o sebe než o druhé a koneckonců, proč ne. Problému má každý z nás až nad hlavu. Na Florenci se vagón trošku uvolní, ale sednout se mi nechce. Jezdím tady dost často a vidím, co za lidi si občas na sedačky sedá. Na některých z nich jdou rozeznat mapy vytvořené podivnými (možná i biologickými) tekutinami. Tak nějak si neumím představit, jaký pak smysl mají nové „flirtovací“ vagóny, které se teď v listopadu do pražského metra zavádějí.
Pavel Lopušník
Voliči mají, co chtěli, tak proč jsou tak překvapeni? (Glosa)
V četných povolebních komentářích byla cítit nedůvěra ve strany, které dosáhly volebního vítězství. Jen velmi málo komentářů si však položilo (podle mého soudu) zásadní otázku: „Oč voličům vlastně jde?“ Není současná situace v ČSSD jenom dovršení boje o koryta a nebylo možné tuto situaci, alespoň ze strany Haška (pána, jemuž v Brně dávají indiánské jméno „Ten, který sedí na více židlích) předpokládat? A nakonec, nečekají nás podobné revolty ve všech parlamentních partajích. Už z tohoto důvodu jsou překvapivé reakce (nad aktuální politickou situací) některých voličů minimálně úsměvné.
Pavel Lopušník
Přestávám českému voliči rozumět a asi nejsem sám (Glosa)
„Už aby ti darebáci šli do p....e!“ Vykřikovala před třemi dny na ulici v jednom nejmenovaném moravském městě jedna jeho postarší občanka. Dnes je dobojováno a s těmi darebáky a jejich případným odchodem do míst, kam nás každý posílá, ale málokdo tam skutečně byl, si nejsem tak moc jistý. Koblihy, káva a předvolební guláše možná ještě putují zažívacím traktem, aby se nakonec proměnily v pouhý produkt metabolického procesu odplavený potrubím kamsi do propadliště dějin. Jaký to symbolický konec poněkud podivných voleb, na jejichž začátku byl hněv, který teď, ve světle volebních výsledků poněkud ztrácí svůj smysl.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Díky čínské pomoci výroba dramaticky roste
Premium Přes citelné západní sankce ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Tamní produkce zbraní se dramaticky...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva
Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...
Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt
Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...
Prodej bytu 3+1 72 m2 Brožíkova, Pardubice
Brožíkova, Pardubice - Polabiny
4 590 000 Kč
- Počet článků 85
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 905x