Vladimír Mišík a Michal Horák - alba pod stromeček

Stará rocková páka a mladý písničkář mají nová alba. Obě spojuje výborná hudba, skvělé texty a aranžmá. Vladimír Mišík vydává své zatím poslední album, Michal Horák své první. Na obou albech najdeme píseň o věštcích.  

Možná jsou CDéčka již za zenitem, ale já je mám rád. Vracejí se i vinylové desky, které mám ještě raději. Jsou to artefakty, které mají svůj booklet, kde mohu najít slova písniček a muzikanty, kteří se na jejich nahrávání podíleli. Je to zkrátka ucelené dílo.

V produkci Petra Ostrouchova za doprovodu skupiny Blue Shadows vznikla nová sólová deska Vladimíra Mišíka – Jednou tě potkám. Píseň „Jednou“, jejíž text napsal Václav Hrabě a hudbu složil Petr Ostrouchov, doporučuji pustit si na youtube videoklip jako ochutnávku. Vidíme zde procházku starého pána po rodné Letné, staví se na pivko na místě, které připomíná bufáč Na špejcharu, zajde do baru, kde za výkladním oknem vidí přicházet muže ve vojenském stejnokroji, možná otce. Ve sloganu „Jednou tě potkám“ Václav Hrabě myslí lásku, ale stejně tak může myslet i smrt. https://www.youtube.com/watch?v=Q89Urbqe7QA

Písnička „Brothers“ připomíná životní příběh Vladimíra Mišíka. Anglický text zpívá irský písničkář Paul Brady. Z jedináčka bez otce se rázem stal muž obklopený mnoha bratry a sestrou, kteří žijí tam za velkou louží. Kdybych psal do bulváru napadl bych Vladimíra Mišíka sloganem: Mišíka nezajímá, že v krámech rostou ceny a euru hrozí krach! Je už tak bohatý, že jde raději s Olinem Nejezchlebou na pivo? Jeho vztah je genderově nevyvážený, s domácími pracemi nepomáhá a má najatého parkového vraha. Tak vypadá smutný profil Vladimíra Mišíka v písničce „Jo, jo, jo, jo!“

Pochybuji, že bych se začal zajímat o poezii nebýt jeho. Vladimír Mišík ve svých písních často zhudebňuje texty básníků, ke kterým bych se možná nedostal, neboť číst básničky nebylo vůbec chlapské, básničky byly pro holky; to se říkalo. Na tomto albu zastupuje básníky Bohuslav Reynek – Vzpomínka na samotu, Jiří Orten – Zarmoucen v klidu, František Gellner - Kočky mňoukaly na střeše, Jan Skácel – Most. Na dalších textech se podíleli: Eva Mišíková – Pět hospod, jedna ulice, Pavel Zvěřina – Slovanské tance, Tomáš Belko – Věštkyně, Petr Ostrouchov se společně s Vladimírem Mišíkem podílel na česko – anglickém textu písně Brothers.

Vladimír Mišík zaměnil na své sólovce Etc.. za studiové Blue Shadows a na soundu je to znát. Říkat, že je to nejlepší Mišíkovo album je nesmysl, zvlášť když všechna jeho alba jsou dobrá. Poslední čtyři alba: Ztracený podzim, Umlkly stroje, Nůž na hrdle a Město z peřin byl jakýsi návrat k bluesovým kořenům, návrat k ostřejšímu rockovému zvuku kapely, naproti tomu „Jednou tě potkám“ působí odlehčeněji, kdybych to přehnal, některé písně by mohly připomínat nu jazz, ale samozřejmě jsou zde i typické „mišíkovky“. Nakonec písničkářský rukopis letenského barda lze rozpoznat i s mírným deficitem hudebního sluchu.

Michala Horáka však nezasvěcený dosud poznat nemůže. Slyšel jsem ho asi před čtyřmi lety v pořadu „Country dostavník“ Mirka Černého, zpíval zde píseň „Volejte věštce“: „Tajemno magie TV prima odkryje, tam ochotný sbor čarodějnic vaši duši omyje.“ Kdo trpí nespavostí, jistě se s otevřenými ústy někdy podíval jakými zhůvěřilosti nás Vlastík, Amanda, Marcela a Jolanda krmí: „Co v duši, to na rty, zbytek řeknou karty a když nedejbože selžou, tak pastelky nelžou. Volej paní Lauru, už kreslí tvou auru, ale je to ňáký křivý, asi, hochu, nejsi živý.“

Jeho písně mívají pointu. V písni „Hej teto“, která je o hrozné nezaviněné úkladné vraždě křečka, kterou měl autor hlídat, leč neuhlídal, zpívá: Hej teto, já ho fakt zabil, ten bídák sežral magnet a k topení se přitavil, Hej teto, co na to říci? Můžeš si ho maximálně připnout na lednici.“ Na albu jsou i písně studijní jako Vysokoškolskej song, Netušim, Zejtra mám zkoušku. Nejraději bych texty z bookletu přepsal všechny. Poslední takový talent, který dokázal ve svých písních takto bravurně zacházet s češtinou byl Xindl X.

Michal Horák v písničkách hraje na kytaru, klavír a harmoniku a na to, že je písničkář jsou jejich aranžmá neobyčejně barevná. Píseň „Jak to s námi lásko bude“ by mohl klidně hrát jazzový šraml v Redutě, najdeme zde i reggae, kuplet, country – valčíček. Nádherná je píseň „Je to tak“ zpívaná dětským sborem, za tu by se nemuseli stydět ani Svěrák s Uhlířem. Většina písní na albu má i svůj videoklip. Pokud máte mizernou náladu, pusťte si písničky Michala Horáka.

Mám-li se připojit k věštcům, tedy věštím, že o Michalu Horákovi ještě uslyšíme. Zmínil jsem, že i Vladimír Mišík má svou píseň o věštění. V písni „Věštkyně“ zpívá: „Zašel jsem k jedné starší dámě, co věští z koule křišťálu. Aby mi řekla, co se stane, že už mám nějak všeho dost. Ona prej: ale milej pane, já věštím jenom přítomnost.“ Řekl bych, že na rozdíl od Vlastíka, Jolandy a Amandy, byla ta dáma aspoň solidní.

Možná by taková solidní muzika mohla někomu udělat radost i pod vánočním stromečkem.